Tik Tok vyvolá různé reakce a obavy. Mladí lidé ho používají dosti často.
Otec Sebastian Picur: Boj o duši mladého člověka se ještě více zostřuje
- Myslím, že dnes je takovým novým kontinentem internet, kde jsou skutečně přítomni lidé ze všech koutů světa, a zdá se mi, že i na toto místo jsou posíláni kněží, biskupové, katolíci, křesťané, aby ho evangelizovali, aby ho proměňovali. Jsou tam ti, kteří potřebují Pána Ježíše," říká P. Sebastian Picur, vikář, katecheta, který je známý svými aktivitami na TikToku.
Tomasz Kopański: Jste známý jako "kněz z TikToku". Vyhovuje vám toto označení? Není příliš znevažující?
Páter Sebastian Picur: "Víte, co se děje na TikToku? - Přiznám se, že na začátku, když mě lidé začali takto oslovovat, bylo to pro mě něco nového. Měl jsem smíšené pocity, protože jsem vikář, katecheta, katolický kněz, prostý, obyčejný kněz, ne "TikTok kněz". Takové výrazy v našich kněžských strukturách nemáme.
Postupem času mi to začalo říkat stále více lidí, například na ulici, v kostele, na nějaké akci: "Podívejte, kněz z TikToku". A protože si mě lidé s tím TikTokem spojují, nějak jsem si na ten termín zvykl. Moc ho nepoužívám, ale jsem k tomu termínu neutrální.
Jak vás napadlo evangelizovat pomocí TikToku?
- Věřím, že iniciátorem každé formy evangelizace je Duch svatý, který posílá své učedníky do moderního světa všemi dostupnými prostředky. Dříve to byly lodě a koňské povozy, pak se objevily vlaky a letadla, díky nimž misionáři cestovali s dobrou zprávou k lidem na různých kontinentech.
Myslím, že dnes je takovým novým kontinentem internet, kde jsou skutečně přítomni lidé ze všech koutů světa, a zdá se mi, že i na toto místo jsou posíláni kněží, biskupové, katolíci, křesťané, aby ho evangelizovali, aby ho proměňovali. Jsou tam přítomni ti, kteří potřebují Pána Ježíše.
Když jsem začal učit na střední škole v Krosně, studenti mě začali přemlouvat, abych založil TikTok, a myslím, že jejich přesvědčování mě nakonec přimělo založit si tam profil. Samozřejmě jsem se zeptal svých nadřízených, zda s touto formou evangelizace souhlasí. Dostal jsem zelenou, a tak to začalo.
"Funguje" tento způsob hlásání Boha především mezi mladými lidmi? Existují případy, kdy se díky vašim videím někdo skutečně přiblížil k Bohu?
- Ano, takových svědectví mám mnoho. Lidé píší v komentářích nebo v soukromých zprávách, že "díky vašim videím, díky vaší činnosti jsem se přiblížil k Bohu. Znovu objevuji svou víru, tvář církve a své místo v Kristově církvi".
Lidé často přicházejí na rekolekce, o kterých se dozvědí z TikToku. Přicházejí také na mši svatou, ke zpovědi. To je hlavní cíl, přivést lidi k Ježíši přítomnému ve svátostech, ve společenství církve. Myslím, že po situaci v COVID-19 to lidé opět potřebují.
Internet, TikTok pro mě není samoúčelný. Je to způsob, jak oslovit lidi, zejména ty, které nevidíme každý den v kostele při mši svaté, a pozvat je z tohoto internetu do reálného světa.
Určitě máte velkou radost, když vám někdo napíše, že se díky vašim aktivitám přiblížil k Bohu.
- Jsem přesvědčen, že Pán Bůh dává toto ovoce, toto uspokojení. To, že to má smysl, ukazuje skrze konkrétní svědectví dotyčných lidí, skrze jejich proměnu, obrácení. To je pro mě motivující, mobilizující, protože někdy se objevuje únava, vyčerpání, objevují se nenávistníci.
Po lidské a duchovní stránce je to boj. Ale když se tyto plody dostaví v srdcích lidí, je to největší radost a motivace pokračovat v evangelizaci tímto způsobem.
Jak se vypořádáváte s hejty a hejtry?
- Na začátku to nebylo snadné. Měl jsem velký strach z hejtů, z negativních reakcí ostatních lidí. Ale mám tyto tři způsoby, které mi s tím pomáhají, a myslím, že mohou pomoci i ostatním. Zaprvé je to modlitba. Za dar statečnosti, vnitřní svobody, odstupu od hejtu. To je Boží milost. Mnozí kněží mají krásné myšlenky, ale myslím, že jsou ochromeni strachem, se kterým jsem také bojoval a je to něco přirozeného, lidského. Důležité je prosit Boha o dary.
Za druhé je třeba tomu věnovat tomu všemu čas. I já jsem dozrál v publikování různého obsahu. Možná někdy potřebujete dozrát k určitým postojům, které vycházejí z Boží milosti.
Třetím krokem je nebát se mazat velmi negativní, hejtující komentáře, blokovat takové uživatele, kteří se mohou stát nebezpečnými. Právo chránit své dobré jméno, své hodnoty, svou důstojnost a pocit bezpečí je vždy důležité. Pokud tato hejtovanost dosáhne extrémního bodu, máme k dispozici příslušné služby, kterým je třeba takové účty nahlásit. Naše bezpečnost na internetu je velmi důležitá.
Modlíte se za své odpůrce?
- Ano, modlím se za ně i během vysílání. Někdy se za ně modlím desátek růžence. Vzpomínám na ně a přistupuji k nim [k hejtrům] s úsměvem, se zdravým odstupem. Obklopím je modlitbou, někdy je pozdravím, někdy jim zahraji na ukulele písničku s věnováním.
Stal jste se rozpoznatelnou postavou?
- Stává se, že mimo Krosno mě někdo na nějakém místě pozná. Někdy v obchodě nebo na benzinové pumpě. Na jednu stranu je to příjemné, ale někdy je to trapné, protože nejsem žádná hvězda, celebrita. Jsem prostě kněz. Ale jsou to příjemné situace.
Nedávno vyšla kniha "Holy Game", kterou jste napsal spolu se čtyřmi teenagery. Jak vznikl nápad na toto dílo?
- Stejně jako v případě TikToku věřím, že je to Duch svatý, kdo iniciuje různé formy evangelizace a vede nás různými cestami. Vznikl nápad napsat knihu pro mladé lidi. Přemýšlel jsem, jak by tato kniha mohla vzniknout. Řekl jsem svým studentům, jaké nápady pro ni mám, oni se vyjádřili.
Nakonec jsem se inspiroval a přizval je ke spolupráci, protože oni - mladí lidé - znají nejlépe svůj svět, svou mentalitu, své obavy, své sny a to, jací jsou, co potřebují, co chtějí, čeho se bojí. Jsem o tucet let starší než oni a dívám se na věci trochu jinak než oni. Navrhl jsem ochotným studentům, aby se zapojili, a vznikla komorní skupina, která systematicky spolupracovala.
Hlavní hrdinkou knihy je rebelující teenagerka Inez, která se dostává do vážných problémů. S jakými největšími problémy se potýkají dnešní teenageři?
- Tyto problémy vidíme zejména po pandemii. Když se lidé izolovali, ještě více se uzavřeli do virtuálního světa, objevily se různé depresivní stavy, potíže s navazováním kontaktů, zhoršily se vztahy, začaly problémy s vyjadřováním emocí, citů.
Samozřejmě, že někdo může dát příspěvek na Instagram nebo na jiné místo a očekávat pozornost, lajky, pozitivní komentáře. Ale myslím, že někdy je pro mladé lidi stále těžší navázat vztah. Mladí lidé se potýkají s nejrůznějšími problémy, kdy špatné řešení nebo neřešení může vést k tragédii.
Tato kniha nese následující poselství: Nejsi na své problémy sám, je tu Pán Bůh, jsou tu blízcí. Pán Bůh vám posílá různé lidi a svaté, kteří vám chtějí ukázat, že nejste sami. Jsou tu proto, aby vám pomohli s vašimi problémy. Vždycky existuje naděje a o tom je tato kniha, o naději.
Jak pomoci mladým lidem s jejich problémy?
- Hledáme různé mimořádné rady, odborníky, kteří by někomu pomohli s různými problémy. To je samozřejmě důležité. Ale důležitá je také pozornost, přítomnost, rozhovor. Tato kniha je také o tom, že lidé na sebe nemají čas, protože je práce, honička, různé aktivity. Lidé nemají čas věnovat se jeden druhému v reálném světě. Myslím, že živý rozhovor, společné jídlo, společný výlet je obohacením, které pomáhá poznat druhého člověka, jeho potíže i radosti.
Mladým lidem je určitě třeba věnovat pozornost. Nepotřebují být vychováváni internetem, ale aby je rodiče vychovávali na základě lásky, jejímž zdrojem musí být nakonec Bůh.
Přestože jsou pro vás sociální média nástrojem evangelizace, povzbuzujete mladé lidi, aby se někdy oprostili, odložili telefon a vyšli do reálného světa?
- Samozřejmě. Například teď o prázdninách nabízím různé formy rekolekcí. Také mě jiní kněží žádají, abych sdílel nějakou událost, setkání, rekolekce na Instagramu, abychom se mohli setkat tady v reálném světě, vystoupit z tohoto virtuálního světa.
Virtuální svět má v sobě spoustu zla, špíny. Ale zdá se mi, že je třeba se na dnešní svět dívat realisticky. Starší lidé někdy vzpomínají na své dětství v 70., 80., 90. letech a mnozí říkají, že svět byl tehdy krásnější. I když jsme měli méně po materiální stránce, měli jsme více, co se týče vztahů, více radosti. Dnešní svět je takový, jaký je, obrovsky založený na internetu. Je těžké se úplně odpojit od virtuální reality. Naším cílem je dát mladým lidem na tomto internetu alternativu, hodnoty, dobro, Boží slovo, evangelium, Ježíše Krista.
Někdo se může zeptat: Někdo se může zeptat: "K čemu je kněz na internetu?". Právě proto, aby nám poskytl alternativu, abychom se z tohoto digitálního světa naivně nestáhli, protože pak bude tento náš prostor ještě více okupován zlem.
Dělá církev dost pro to, aby k sobě přitáhla mladé lidi?
- Myslím, že církev v tomto ohledu udělala a dělá hodně, aby se mladým lidem otevřela a přitáhla je k Ježíši. Příkladem je Světový den mládeže, který vznikl z iniciativy svatého Jana Pavla II. Nyní budeme mít Světový den mládeže v Lisabonu. Je to jedna z těchto iniciativ. I já se chystám v srpnu vést rekolekce ve své farnosti.
Církev je stále aktivní, ale když se podíváme na současný svět a srovnáme ho s tím, jaký byl dříve, je tento boj o duši mladých ještě intenzivnější. Tento boj probíhá skrze rodinu, protože v minulosti byla tato výchova ve víře více zakořeněna v rodinách. Dnes jsou rodiny z hlediska víry slabší. Existuje také mnoho dalších faktorů týkajících se toho, co mladí lidé vědí o církvi, o víře na sociálních sítích. Někdy se ukazují určité skandální situace ne proto, aby něco napravily, ale aby odradily. Jedná se o plánovaný manipulativní proces.
Dnes máme mnoho dalších faktorů, jako je pandemie, po které se mnozí do církve nevrátili. Církev může vždycky udělat víc. Především je třeba naslouchat Duchu Svatému, otevřít se mu a naslouchat tomu, co navrhuje mladým lidem.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.