Kdo se stává knězem: studie Německé biskupské konference
„Kdo se stává knězem? Výsledky studie o sociodemografických údajích a motivaci kandidátů kněžství v Německu“: tak zní název výzkumné studie, kterou před několika dny představila Německá biskupská konference a Centrum pro aplikovaný pastorační výzkum. Cílem studie bylo prozkoumat sociálně-náboženský původ a motivace nově vysvěcených kněží, aby bylo možné určit strategie. Výzkumu se zúčastnilo celkem 847 kněží vysvěcených v Německu v letech 2010-2021.
Francesco Ricupero
"Kněžská povolání," vysvětlil profesor Matthias Sellmann, ředitel Centra pro aplikovaný pastorační výzkum, "se s největší pravděpodobností vyskytují právě v těch oblastech, kterým hrozí demografické a sociální vysychání. K těmto oblastem patří mimo jiné početné rodiny, přítomnost lidí formovaných v katolické víře a možnost získávání zkušeností v rámci farností. "Většina kněží," dodává Sellmann, "se nepovažuje za 'tvůrčí vůdce'; mnozí z nich se cítí odcizeni prostředí a hodnotám moderní společnosti". Hrozí tak, že "jen málo přispějí k tvůrčímu rozvoji samotné církve a současné společnosti".
Studie ukazuje, že uchazeči o kněžství usilují o získání kompetenčního profilu, který se zaměřuje na "osobu" a "spiritualitu". Podle Sellmanna je ignorována většina aspektů týkajících se organizace a postavení. To může způsobit kritičnost, protože v dlouhodobém horizontu budou kněží hrát zodpovědnou roli ve "stále větších a na zdroje bohatších strukturách a budou přetíženi, pokud jde o vedoucí pozice".
Výzkum dále poukazuje na to, jak se mnozí kněží odmítají zapojit do intenzivních vztahů ve farnosti a místo toho se od formálního naplňování své role přesouvají k hledání míst inspirace mimo farnost. "Pozornost zaměstnavatele," radí ředitel Centra pro aplikovaný pastorační výzkum, "musí být v tomto případě velmi intenzivní". Sám Sellmann se tedy dopouští kritiky pastorace povolání, ze které je v církvi a společnosti v Německu zatím málo vidět a která dává vzniknout poněkud kontroverznímu obrazu kněze. Především skandály se sexuálním zneužíváním přispěly ke zvýšení kolektivního antiklerikálního povědomí. 'Ke změně kurzu,' poznamenává studie, 'je zapotřebí rozhodné, důsledné a duchovně a teologicky podložené vůle'.
Spokojenost s výsledky průzkumu vyjádřil mons. Michael Gerber, biskup Fuldy a předseda Komise pro povolání a církevní služby Německé biskupské konference, "protože poskytují praktické rady pro práci v pastoraci povolání. Více než 70 % respondentů uvedlo, že v tiché modlitbě prožívají své povolání. Kde tedy můžeme vytvořit tato místa tiché modlitby v naší pastoraci? Kde můžeme dát k dispozici prostor pro takové prožitky v tichu? Kde můžeme zejména těm nejmladším, kteří jsou zvyklí být neustále online a dostupní prostřednictvím elektronických zařízení, umožnit chvíle opravdového ticha a soustředění, aby mohli prožívat zkušenosti s Kristem, které vedou k životním rozhodnutím? To jsou důležité otázky, které si musí položit každý z nás".
Studie také poskytuje důležité poznatky v oblasti seminární formace a formace kněžských kandidátů jako celku. "Silnou touhu respondentů po osobním rozvoji (71 %) a uvedení do vlastní spirituality (63 %)," komentuje monsignor Gerber, "lze jen uvítat a povzbudit, a to i vzhledem ke zkušenostem s násilím a zneužíváním v naší církvi. Důležitost lidské zralosti je však "pro kněžské povolání zásadní také proto, že kněz hraje roli v rámci instituce; a jako správce duší je v často složitých sociálních strukturách, jako jsou farnosti, činný jako ředitel nebo moderátor". Právě zde," uzavírá biskup, "se setkávají osobní potřeby a profesní požadavky".
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.