Diecéze po infarktu? Zanikne?

Stále více se mi zdá, že litoměřická diecéze připomíná pacienta po několika infarktech, který čeká, jestli se ukáže lékař, který pomůže.

Prvním infarkt byl odsun německých kněží a laiků, kteří tvořili pravděpodobně větší část věřících diecéze. U kněží je to číslo hodně jasné.

Druhým infarktem internace biskupa Trochty, který se snažil zachránit diecézi a nabídnout ji léčbu svým biskupským heslem Obět-práce-láska.  Spolu s ním byli zavřeni jeho spolupracovníci, následovali řehole a kněží, kteří tvořili elitu diecéze. Ti, kteří zůstali se přizpůsobili, aby přežili a za cenů různých kompromisů se "snažili zachránit" farní pastoraci.

Mohli by se najít i další važné úrazy jako spolupráce s Stb.

Byli jistě i hrdinné postavy, ale na ty se dost zapomíná. Možná proto, že jsou výčitkami těm, kteří propluli. 

Když k tomu přidáte to, co prožil biskup Pavel Posád v této diecézi a to, že se zdá, že diecéze nemůže najít biskupa. Ti, kteří byli osloveni pravděpodobně odmítli nést tíhu tohoto břemena.

 Potom se zdá, že je asi opravdu lepší poděkovat za 350 let plus pár měsíců a říci, že asi diecéze splnila svůj historický úkol a pro spásu duší v severních Čechách bude lepší je rozdělit a připojit pod křídla zdravějších diecézí v Praze, Plzni a Hradci Králové a možná jednou povstane menší zdravější diecéze v Liberci nebo Ústí nad Labem a Litoměřice budou podobné Litomyšli, kde kdysi byla také diecéze. Pak i předání Ptujské neexistujíci diecéze světícímu biskupovi Posádovi by bylo předobrazem už téměř neexistující a nechtěné litoměřické diecéze. 

Památka sv. Ignáce připominá dar rozlišování duchů. Kéž zodpovědní rozlišují co duch praví obce a nejen to, že je třeba zakonzervovat a možná zapomenout na litoměřickou diecézi.  

PS.
Infarkt myokardu (srdeční mrtvice) je odumření části srdečního svalu, které je způsobeno nedostatečným krevním zásobení kyslíkem (ischemie). Příčinou nedokrvení je uzávěr koronální (věnčité) tepny nebo její prasknutí (ruptura). Ucpání je nejčastěji způsobeno aterosklerózou neboli kornatěním (koronárních) tepen. Toto onemocnění vzniká usazováním cholesterolu, cukrů, vápníku a jiných tuků na stěně cévy, kde se postupně vytváří cholesterolový plát. Ten časem praská a poškozuje cévu. Do prasklin se dostává krev, která se srazí a vytvoří krevní sraženinu (trombus), která cévu ucpe. Část svalu není prokrvována a odumírá. Při delším trvání může dojít i k zástavě srdce.

Infarkt myokardu se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce ohroženi jsou muži nad 50 let a ženy nad 60 let. Toto onemocnění se však nevyhýbá také mladším lidem, kteří mají nadměrnou srážlivost krve, genetické dispozice či velmi špatnou životosprávu. Infarkt myokardu spolu s anginou pectoris jsou ischemickou chorobou srdeční (ICHS), na kterou ročně umírají statisíce lidí.