Sv.Terezie a pastorální manažeři

Reforma sv. Terezie mě inspiruje k úvaze o reformě v současné církvi zejména v českých poměrech. Možná slovo reforma zní hodně revolučně a stačilo by řící změna, proměna.

Velké osobnosti jako sv.Terezie o ní moc nemluvila a je za ní vidět hodně práce a dodnes inspiruje její spiritualita. Zakládat kláštery není jako postavit dům na klíč. To muselo dát hodně práce. Je vidět, že modlitba a Boží milost může být zdrojem proměny, reformy. To už nemluvím např. o sv. Ignáci, který pěstoval úmění být kontemplativní v činnosti, ve všem nacházet Boha.

Také při předposlední generální audience Benedikta XVI. ze 7.10 bylo připomenuto téma reformy:

.... Pohnut apoštolským zápalem zaslal v květnu roku 1605 právě zvolenému papeži Pavlu V. Memorandum, ve kterém navrhoval kritéria autentické obnovy církve. Všímá se, že je „nezbytné, aby ti, kteří touží po reformě mravů lidí, usilovali zvláště a v první řadě o slávu Boží" a dodává, že mají „vyzařovat integritu života a výtečnost mravů a takto - spíše než donucováním - budou získávat pro reformu"

Dle mé zkušenosti pravá reforma je vždy povahy duchovní a je-li autentická přináší ovoce v změně smýšlení a stává se kreativní. To dle mého názoru potřebujeme v našich končinách. Papežova návštěva nás povzbudila a na nás je, abychom povzbuzení nenechali zapadnout. Několik důležitých priorit bylo zmíněno již v letadle: být kreativní vlivnou menšinou, dialog s nevěřícími a charita.To pak bylo různým způsobem rozvíjeno při jednotlivých setkáních.

Abychom mohli lépe realizovat tyto výzvy, budeme se muset stále víc učit připustit, že sil nemáme mnoho a že výzev je stále hodně a že se tedy musí víc učit hospodařit se silami, které máme. To že to jde, ukazují kláštery v dějinách církve a místa obnovy-reformy v církvi, které byly hodně charizmatické. Působení Boží milosti si našlo cestu k realizaci. Dnes to umí dobře realizovat každé středisko charity nebo saleziánské centrum, chce-li přežit. Jsem přesvědčen, že se to musíme víc učit také ve farnostech. To ale znamená velkou výzvu ke změně mentality farářů, na které nejvíc dopadá dnešní realita utvářená menšícím se počtem kněží a navyšujícím se počtem farností, které spravují.

Prof.Zulehner v průzkumu sitace kněží ve střední Evropě z r.2000 došel k velmi přesné diagnóze:

"Současný nedostatek kněží vede ke změnám profilu činnosti kněze. Těžiště se přesunuje od duchovní péče k organizační zodpovědnosti za stále větší územní jednotky. Zdá se, že mnoho kněží zneklidňuje, že své povolání nastoupili kvůli duchovní péči a nyní se z nich stávají stále víc pastorální manažeři."

Troufám si říci, že zakladatelé řádu a mnozí svatí byli skvělí pastorální manažeři, jen to možná neumíme takto pojmenovat a věřím, že mohou být skvělí průvodci na cestě objevování organizačního úmění, které prof.Zulener nazval pastorální management.