Na sv. Štěpána byl pan kardinál Vlk v rozhlase v pořadu Doteky víry. Řeč byla o vánocích, politice a službě kardinálské. http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/dotekyviry/_zprava/675414

V závěrečné části byla také řeč o osobnostech v církvi a společnosti resp. jejich nedostatku.

Paní redaktorka se ptala také na přítomnost duchovních v politice. Zásadní námitka byla, že kdyby byl kněz v jedné straně nebo na její kandidátce, že by byly komplikované vztahy ke křesťanům angažujících se v jiných stranách.

Pokud si pamatuji za 1.republiky to šlo a dnes při velkých výzvách o jednotě, dialogu a komunikaci by to snad nebyl tak těžký úkol. Dle mého názoru mohou být kněží v různých stranách a pokud by pojali svoji přítomnost jako výzvu kategoriální pastorace.

Je to tak nějak začarovaný kruh. Vedení církve v Čr vnímá, že církevněpolitická situace není dobrá a přitom není odvaha pojmenovat politiku tj. boj o moc jako pole pro evangelizaci resp. pastoraci.

Škoda.

Křesťané kteří se angažují by to jistě uvitali. A myslím, že i nekřesťané. Jde to být přítomen v armádě, věznicích a před politikou je tak nějak strach.

Proč?

Za 1. republiky, za času Charty 77 a disidentu to šlo. Proč ne dnes? Je to strach o ty šikovné, kteří se umí prosadit v mediich, v místní komunitě atd? Myslím, že proslov papeže Benedikta XVI k představitelům veřejného života jasně ukázal, že cesty jsou. Svět politiky potřebuje slyšet proroky. Křesťané bez duchovní a pastorační podpory někdy hodně podléhají pokušením, kterým jsou obklopení ve svém angažmá ve veřejném životě.

Záleží na naší kreativitě a odvaze. Věřím, že Duch sv. vane i tudy, jen se někdy zdá, že tu a tam je bezvětří.