Na Tiskovém středisku proběhl kulatý  stůl o přítomnosti křesťranů, na webu TS ČBK jsou také přílohy k tématu.

A k tomu lze dodat, že se objevila bakalářská práce na teologické fakultě na téma politika a kategoriální pastorace od Jana Kasala. Kdyby jste někdo znal autora, mohl by se podělit na signálech o objevy při psaní práce.

Stálé křesťanské hodnoty a aktuální témata

13. 5. 2010, 09:00

Ve středu 12. 5. 2010 se v Praze konal kulatý stůl na téma "Vnímáme v politice přítomnost křesťanů?", který pořádalo Tiskové středisko České biskupské konference (ČBK). Hosty byli P. Michael Martinek SDB, Th.D., Mgr. Jakub Kříž, PhDr. Vojtěch Belling a Stanislava Vodičková. Příspěvky hostů najdete v příloze článku.

Praha: Přítomné přivítala Irena Sargánková, tisková mluvčí ČBK a vedoucí tiskového střediska, která setkání moderovala.

Jako první z hostů promluvil Michael Martinek, ředitel Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické JABOK. Svůj příspěvek zaměřil na společenskou angažovanost křesťanů. Je třeba vycházet ze sociální nauky církve, konkrétně např. z Kompendia sociální nauky církve. Ježíš Kristus odmítl roli politického osvoboditele. V současnosti se církev přímo nezapojuje do politických záležitostí, křesťané se však mají podílet na vytváření podmínek života ve společnosti. Konkrétní zapojení pak závisí na povolání jednotlivého člověka ke službě v oblasti politiky.

Církev se systematicky věnovala této oblasti v encyklikách  již od roku 1890 až po tu  zatím poslední - Caritas in veritate - kterou vydal papež Benedikt XVI. v roce 2009. V těchto dokumentech jsou pro působení v politické sféře uváděna tři kritéria: pravda, prozíravost (tj. za jakých okolností lze přistoupit na kompromis) a svobodná volba politické strany.

Jakub Kříž z Vysoké školy CEVRO Institut informoval o angažování věřících lidí v politice. Církev předkládá nadpřirozený a morální řád. Od II. vatikánského koncilu se zdůrazňuje úloha laiků. Laik žije ve světě a má se spolupodílet na veřejných věcech. Za základní témata pro křesťana považuje: důstojnost lidského života a jeho ochrana, právo na výchovu a vzdělání (v současné době není kladen důraz na rodinu jako prioritní prostředí pro výchovu dětí).

Na závěr svého vystoupení poukázal na úkoly křesťana-politika a křesťana-nepolitika. Křesťan-politik má být věřícím všude a snažit se o obecné dobro. I křesťan-nepolitik by se měl angažovat ve veřejných záležitostech, např. zajímat se o práci politiků, psát jim své reakce, postřehy. A také reagovat na články či pořady v médiích. Důležitá je také účast ve volbách.

Stálé křesťanské hodnoty a současné trendy související s veřejným životem představil Vojtěch Belling z Ruprecht-Karls-Universität v Heidelbergu.  Zástupná demokracie má podle něj teologické kořeny, které obsahují už Tertuliánovy spisy i dílo Mikuláše Kusánského. Křesťanství má v politické sféře prosazovat obecné dobro.

Stát je často  chápán negativně a občanská společnost pozitivně, ale to není zcela správné. Pokud totiž určitá část společnosti ovládne stát a jeho původně neutrální aparát, nastupuje totalita.

K rozhodovacím mechanismům  v Evropské unii V. Belling uvedl příklady, kdy návrhy nejsou vždy konzultovány s celou společností, ale pouze s určitými skupinami. Zdůraznil však, že kritický pohled na některé postupy neznamenají negaci integrálních snah v Evropě.

Stanislava Vodičková věnovala pozornost analýze mediálních kampaní a jejich trendům v současnosti. Volby v době komunismu měly demonstrativní charakter. Centralizace moci vedla ke sjednocení politické kampaně.

V současné situaci zajišťují kampaně stranám marketingové mediální agentury, které uplatňují strategii důležitou pro výhru a zaměřují se na určité cílové skupiny.

Biskupové vyzvali věřící k modlitbě za národ a jeho představitele.

http://tisk.cirkev.cz/z-domova/100512-stale-krestanske-hodnoty-a-aktualni-temata/