další část reflexe o vůdcovství českých elit z knihy Pavola Friče (str 140). Postřehy o elitách jsou dlouhodobou výzvou pro politické kolbiště i animátorský životaběh.

 

Vůdcovský kapitál

Normativní předpoklady k vedení jsou zpravidla chápány buď jako vrozený, nebo jako zkušenostmi získaný soubor vůdcovských schopností a dovedností jednotlivců (členů elit). Vhodnou kombinací obou těchto faktorů se utváří jejich vůdcovský kapitál. Souhrnem těchto jednotlivých osobních vůdcovských kapitálů získáváme společenský vůdcovský kapitál, jehož kvalita se odvíjí od kvality vůdců, kteří jsou „ve hře". Logicky můžeme vyvodit, že čím kvalitnější je vůdcovský kapitál organizace či společnosti, tím větší je její šance na dlouhodobý úspěch, protože kvalitní vůdcové jsou schopni oprávněně získat důvěru svých následovníků a posilovat vzájemnou mezi lidskou důvěru, a tedy i soudržnost ve společnosti. Jak uvádí Gary Yukl, podle teorie povahových rysů (trait theory), která v objasňování vůdcovského kapitálu převládala ve 40. a 50.letech 20.století, se lidé rodí se zděděnými povahovými rysy, z nichž některé předurčují jejich schopnost vést - jako například energičnost, intelekt, přesvědčivost, předvídavost (Yukl, 1998, s. 12). McCall a Lombardo (1983) při výzkumu úspěchu a selhání vůdců identifikovali čtyři primární rysy, které předurčují úspěch či selhání:

  1. emoční stabilita a vyrovnanost - klidný/á, sebejistý/á a předvídatelný/á, obzvláště ve stresových situacích;

  2. připouštějící chyby - přizná se k chybám, spíše než aby vynakládal/a energii k jejich zakrytí;

  3. dobré interpersonální dovednosti - schopný/á komunikovat a přesvědčit ostatní bez využívání negativních nebo donucujících taktik;

  4. intelektuální rozhled - schopný/á rozumět širokému spektru oblastí, spíše než mající úzký pohled expertizy.

Všechny čtyři rysy posilují důvěryhodnost vůdce, tím pádem zvyšují i jeho vůdcovský kapitál. Vzájemným vztahem vůdců a následovníků se tato teorie příliš nezabývá.