Nedávné publikování výsledků sčítání lidu 2011 a zejména data spojená s vírou a církvemi je příležitostí podívat se na vývoj sociologie náboženství na ústecké univerzitě.

 

V letošním akademickém roce se rozběhl kurz sociologie a psychologie náboženství s kapacitou 12 hodin na semestr, respektivě 48 hod na 4 semestry. Předmět jsem nabídl, protože se zabývám tímto tématem již dlouho a jevilo se mi užitečné nabídnou jej Univerzitě 3.věku na UJEP. Byl jsem mile překvapen zájmem, který projevilo 30 lidí.

 

První semestr je koncipován spíše prakticky, ukázat současné trendy, výzkumy, osobnosti atd. Jak se ukázalo, byl to dobrý odhad, protože posluchači preferují konkrétní a praktické informace o současné náboženské scéně a podobách spirituality a víry.

 

Hodně zaujala prezentace výzkumu na středních školách, (http://www.josefhurt.cz/religiozita-ceske-mladeze-na-zaklade-vyberoveho-setreni), seznámení s českými osobnostmi Romanem Videm z brněnské univerzity a Zdeňkem Nešporem atd. Podle dostupných publikací a zpráv je vnímán trend rostoucího zájmu o spiritualitu ale zároveň nedůvěra k instituci církví. Odborníci to vyjadřují slovy deinstitucionalizace a individualizace, což znamená zjednodušeně řečeno odklon od institucí a soukromé prožívání spirituality. To potvrdily i výsledky posledního sčítání lidu, které potvrzují nárust skupiny, která věří, ale nehlásí se k církvím.

 

Publikování výsledků sčítání lidu právem vyvolalo hodně pozornosti. Reagovali představitelé církví, sociologové, publicisté a novináři.

 

Mezi prvními reakcemi byla tisková zpráva ČBK okolo 21 hod tentýž den, která zdůraznila, že se velké změny v postojích k víře neodehrávají, že počty křtů a účastníků bohoslužeb je stabilní. Nadpisy novinářských komentářů způsobem sobě vlastním zdůrazňovaly akčně věci, které je zaujali, např. že ovečky si najdou cestu samy, církve ztrácí atd. Nejsolidnější komentář podle mého názoru nabídl pořad ČT Události v 22 hod, kam byl pozván vysokoškolský kaplan a přednosta etického ústavu Marek O. Vácha a sociolog Petr Soukup.

 

Marek Orko Vácha vyzdvihl potřebu porozumět skupině 700 000 lidí, která se hlásí k víře ale ne k církvi, naznačil, že se může míjet nabídka církví a poptávka lidí. Zároveň připomněl, že po roce 89 se často aktivity církve setkávájí s aktivitami společnosti. A že se ukazuje, „že katolické náboženství se stává náboženstvím intelektuálů, že je víra spíš otázkou dneska lidí vzdělaných a lidí z velkých aglomerací, což taky nebylo". Sociolog potvrdil trendy, které k nám přichází ze západní Evropy a připomněl i výsledky výzkůmů, které jsou v současné době k dispozici (http://www.josefhurt.cz/marek-orko-vacha-v-ct-k-vysledku-scitani-lidu).

 

Výsledky sčítání a rostoucí zájem o sociologii náboženství viděno počtem reprezentativních výzkumů, počtem publikací a rozvojem vysokoškolského studia zejména v Brně a Praze napovídá o rostoucím zájmu o roli náboženství v současné společnosti. Teorie o sekularizaci je v současné době nově redefinována, což znamená, že např. Jeden z hlavních představitelů teorie sekularizace Peter Berger přiznává, že se jeho představy nanaplnily, že se mýli a že je třeba nově formulovat roli náboženství v současné společnosti. Rostoucí vliv islámu a další spory náboženské povahy napovídají o trendu deprivatizace, stručně řečeno, že privitazace náboženství se neděje a naopak náboženství se nově dostává do veřejného života s větší intenzitou. To vše může být nápovědou pro pastoraci a hledání resp. rozlišování účinnosti forem nové evangelizace. Zájemce o některé výzkumy a jejich komentáře odkazuji na svoje webové stránky (www.josefhurt.cz), tag sociologie náboženství (http://www.josefhurt.cz/category/volne-tagy/sociologie-nabozenstvi)

Josef Hurt, administrátor v Kryrech