Misijní neděle je tu zas a v letošním roce se potkává s výročím II.vatikánského koncilu a synodou o evangelizaci. Zazněla mnohá krásná slova o zamyšlení nad situací církve v současném světě a mě to nějak připomíná situaci jisté české pravicové strany, která po neúspěchu ve volbách se chce zamýšlet nad neúspěchem a jen málokdo očekává zásadní změny.
Současné volby tak nějak připomínají písničku Nesedávej panenko v koutě. Úspěšní byli aktivní lidé, kteří už mají něco za sebou a obstáli v zápase s mašinerii stranické instituce, která se snaží jen udržet sama sebe v chodu a už jí nezbývají síly k zájmu o své poslání. Lidé ukázali v letošních krajských volbách a také v těch senátních volbách, že mají očekávání od silných osobností a tak se zdá, že přichází nová generace lídrů, kteří přinášejí čerstvý vzduch do zatuchlých stranických funkcionářských mechanismů. Snad nebudu příliš revoluční, když tento pohyb ve společnosti srovnám s pohybem v církvi.
Nedávno zemřelý kardinál Carlo Martini ve svém posledním rozhovoru vyjádřil zklámání nad pokoncilovou (ne) obnovou a jeho spolubratr jezuita Bartolomeo Sorge to řekl naplno: Aby Církev fungovala jako duchovní, kulturní a sociální kvas, musí reagovat novým způsobem. Jak? Tím, že naplní Koncil. Například překoná všechny formy klerikalismu. Hierarchie není nad, ale uvnitř lidu Božího. Autorita v Církvi není byrokracie nebo administrativa, ale je službou a svědectvím. A věřící laici sami o sobě nejsou “chybějící kněží“ a už vůbec ne křesťané druhé ligy, ale jsou aktivní členové “Božího lidu na cestě dějinami.“...
V českých církevních poměrech to naplno řekl podobně teolog Karel Skalický na nedávné konferenci Druhý vatikánský koncil: Revoluce nebo obnova v rámci tradice:"„Já jsem přesvědčený a zůstanu přesvědčený o tom, že jistě ta všechna koncilová teologie je důležitá, ale to podstatné, to nejdůležitější je odvaha ke konverzi, a tedy odstup od klerikalismu a odvaha svěřit se vedení Ducha svatého.“.
Zatím spíše převažuje v české církvi trend panenek sedících v koutě a čekající na pohyb v kariérním růstu. Osobnosti, které se snaží nahlas pojmenovat stav věcí, mají "nabídku zrát v ústraní" nebo sami zvolí cestu "církevní periferie" a tak odvážně a otevřeně mluví jen penzisté, kteří zažily pokoncilové nadšení a nemusí se obávat následků své odvahy. Jednou z nejtěších forem misie tak zůstává evangelizace církevních struktur a odklon od klerikalizace k opravdově službě a svědectví evangeliu. Až příliš často potkávám lidi, kteří jsou zklámani nad poměry v církvi a z jednání kléru. Jen velmi silná víra unese tato pohoršení a je velmi těžké vysvětlovat některé zkušenosti s klerikalismem v církvi. Je lehčí být pesimistou než optimistou a je velkým darem být člověkem naděje a doufat, že Duch sv. působí přes všechny překážky a nabízí pochopit, že neseme poklad víry v nádobě hliněné, že jsme slabí a hříšní lidé a že církev tu není jen sama pro sebe ale pro hlásání Božího království.
"Trachta: Po dobrém to, jak vidíte, nejde, tak na něj zkusíme takzvany šrapnel. Už jsme probírali šrapnel?
Hlaváček: Ne.
Trachta: Nevadí. Ovšem šrapnel je nutno kombinovat s metodou nepřímých otázek. Ptejte se, Hlaváčku.
Hlaváček: Na co, pane inspektore?
Trachta: Na co chcete: na ženu, na děti, na mládí - těkejte, těkejte.
Hlaváček: Dovolte mi, pane továrníku Meyere, otázku.
Trachta: Ale prosím vás! Žádné zdvořilosti! Klidně mu tykejte. Víte, koho máte před sebou? Sprostého vraha.
Meyer: No dovolte!
Trachta: Přinejmenším sprostého podezřelého.
Hlaváček: Rozumím: tykat a těkat.
Josefe, na Tvé mediální nářky nad církví nelze někdy použít nic jiného než šrapnel.
Asi bych si nyní rád přivlastnil Krylova slova Neznámého vojína...
Ale asi bych se dotkl jemnocitu mládeže...
Viz: máme asi oblíbené písničky. Já jsem víc pro hovory o deklerikalizaci, protože víc potkávám lidi, které toto téma trápí. Každý z nás asi vidí struktury církve jinými brýlemi. Někomu to nevadí a někomu to vadí.
Snad malinko přátelského ohlédnutí za tématy na mém blogu. Jistá vytrvalost o misii struktur by se dala nalézt:
Nesedávej panenko v koutě aneb misijní neděle, 21. 10. 2012, 2 / 23
Šance a úskalí křesťanů v krajských volbách, 28. 9. 2012, 2 / 219
Mají restituce úskalí? cirkev a koncil, 23. 8. 2012, 9 / 198
Pár slov k případu Robert Bezák, 11. 7. 2012, 135 / 4357
Život víry: Evangelizační stránky očima nevěřících, 30. 4. 2012, 0 / 140
Údiv nad Francii, FSSPX a úspěchem populistky Marine Le Penové, 25. 4. 2012, 2 / 203
Výsledky sčítání lidu a sociologie náboženství na UJEP v Ústí nad Labem. 20. 12. 2011, 4 / 426 Poznámečka k misijní neděli inspirace, 28. 10. 2011, 0 / 159
Krize církve, 25. 9. 2011, 3 / 367
Vatikán pořádá setkání blogerů, 13. 4. 2011, 1 / 418
Politická krize jak
Politická krize jako výzva pro použití soli a kvasu inspirace, 12. 4. 2011, 0 / 511
Skvělá komedie o proměně jednoho vikáře - Univerzální uklizečka, 8. 1. 2011, 0 / 475
Naše společnost je velmi charitativní, 14. 12. 2010, 1 / 426
Advent a dobrovolníci pohledem od sousedů, 4. 12. 2010, 0 / 353
Duchovní inspirace u H. Nouwena, 11. 8. 2010, 2 / 669
Něco další inspirace na téma leadership pro pastýře i křesťanské politiky? 12. 6. 2010, 0 / 503
Zajíc říká, že katolíci hodili lidovce přes palubu, 2. 6. 2010, 0 / 561
Historik Šebek na téma Proč se lidovci vytratili z parlamentu, 1. 6. 2010, 0 / 634
Povolební poznámka aneb politika jako obživa nebo evangelizace, 30. 5. 2010, 5 / 575
Charizmatický lídr, 29. 5. 2010, 0 / 562
Dosti zásadní komentář k dohodě o katedrále, 25. 5. 2010, 4 / 576
Kulatý stůl k politice na ČBK, 25. 5. 2010, 0 / 317
Dobří vůdci se přizpůsobují dospělosti následovníků, 24. 5. 2010, 1 / 446
Benedikt XVI a politika, 22. 5. 2010, 1 / 328
Vůdcovské styly , 22. 5. 2010, 0 / 646
Klerus a politika, 21. 5. 2010, 0 / 355
Vlastností lídrů, 20. 5. 2010, 1 / 467
Křesťané v sociálních síti chyceni nebo rybáři, 18. 5. 2010, 0 / 551
Dosti dobrá trefa do živého na téma křesťan v médiích, 17. 5. 2010, 1 / 412
Benedikt XVI a 16. května Světový den sdělovacích prostředků, 17. 5. 2010, 0 / 322
Vůdcovský kapitál, 16. 5. 2010, 0 / 220
Organizační, skupinoví a týmoví vůdci, 15. 5. 2010, 0 / 338
Nietscheho vize vůdce, 13. 5. 2010, 1 / 361
Vůdcové s božskou inspirací , 12. 5. 2010, 1 / 272
Vůdcovství a John Locke, 11. 5. 2010, 0 / 273
Vůdcovství v době osvícenské, 10. 5. 2010, 0 / 270
Machiavelliho pohled na vůdcovství, 8. 5. 2010, 1 / 768
Sv. Augustin o vůdcovství a politice , 7. 5. 2010, 0 / 728
Pohled na vůdce Platona a Aristotela, 6. 5. 2010, 0 / 483
Umí být politici vůdci? Plní úkol elit?, 5. 5. 2010, 1 / 355
Umí církve zacházet s mocí a politikou? 3. 5. 2010, 5 / 711
Velký pátek a kajícnost struktur církve, 2. 4. 2010, 1 / 513
Mírnost a tvrdost, 31. 3. 2010, 1 / 351
Nahradí nová hnutí staré řády?, 4. 2. 2010, 16 / 1336
Modlitba zasvěcených osob na Proglasu, 3. 2. 2010, 0 / 539
Tři křesťanské weby, které mě inspirují, 28. 1. 2010, 3 / 719
Kněz a pastorace v digitálním světě, 24. 1. 2010, 11 / 1624
Tož tak trocha ohlédnutí za tématy, které se mi jeví poněkud úzkoprofilové. O animátorech, formaci, mládeži na velkých setkáních se píše až až a já skromně zkouším doplnit to, o čem jsem přesvědčen, že poněkud atrofuje.
To, že někdo nosí černé brýle a případně vidí svět zeleně, ještě neopravňuje plivat kolem sebe:
"Osobnosti, které se snaží nahlas pojmenovat stav věcí, mají "nabídku zrát v ústraní" nebo sami zvolí cestu "církevní periferie" a tak odvážně a otevřeně mluví jen penzisté"
Běž do háje, Josefe. Nejsem psycholog ani terapeut (ty se neskormě honosíš skromnými znalostmi), ale nakolik znám Tvůj osobní příběh, mj. v tom slyším ukřivděné fňukání. Sorry.
článek se mi líbí. Vaše diskuse páni faráři ne-nebo nerozumím☺☺ Vy Vítku neznáte dobré kněze, kteří jsou odejiti "zrát do ústraní"....? Já teda jo.
Jo, já taky, a taky znám ty, kteří čekají na postup řkouce: "jen ať přijdou (s nabídkou "postu" či "fialového lemování kleriky"), já jsem připravený"
Ale odmítám srovnání biskupské synody o nové evangelizaci s českou ODS. Stejně jako nebyli ve volbách úspěšní "aktivní lidé, kteří už mají něco za sebou a obstáli v zápase s mašinerii stranické instituce"... (např. ve volbách v MSK, okrsek 74)
Ano, vidím jinak situaci církve. A myslím, že nechodím s naivními brýlemi.
Možná by si někteří kritici mohli položit otázku související s dnešním evangeliem a odpovědí Ježíše těm, kteří (teologicky viděno) v té chvíli byli "pouze učedníci", nikoliv "nadapošolové".
BTW: např. Halík není penzista a např. bp. Václav Malý či bp. Kája Herbst nebo bp. Josef Kajnek si podobné invektivy jistě nezaslouží.
A ať to zkusí říct Josef na adresu Josefa Suchára v diecézi HK.
Nebo na adresu desítek kněží, kteří v tichosti služby (např. mentálně postiženým - František, nebo v hospici - Václav Tomiczek, nebo ve službě drogově závislým - Jarda Smejkal, Romům - Jirka Rous) dělají velké dílo, a nepotřebují se zviditelňovat...
Ať to plivne do ksichtu (chtěl jsem možná vyjádřit "řekne z očí do očí") Josefu Žákovi z plzeńské diecéze.
Mě sejří toto ukřivděné zevšeobecnění, které neocení práci stovek dělníků na vinici, kteří "v horku dne" konají svou službu a nežádají než denár trochy lidské vděčnosti.
VZ: neskrývám, že jsem ovlivněn svojí zkušeností "odejítí" do Kryr přes pětiletý příslib vysokoškolské pastorace. Když budeš Vítku číst pozorně můj příspěvek, najdeš zásadní obsah mého sdělení. Nejde o kritiku dělníků na vinici Páně, které vesměs znám a vážím si jejich práce. Jde mi o něco, co ukazuje "výběr" zpráv o synodě probíhající. Kdo chce pochopit, pochop.
Kdo chce číst a vnímat více soucislosti s (ne) obnovou isntituce, po které můžeme toužit a které se dočkáme v plnosti až přijde Boží království v plnosti.
http://www.svetkrestanstva.sk/2012/10/ticha-ocista-od-nastupu-benedikta-xvi.html
Slova připomínání a ztotožnění nejen jinak zní ale též mají jiný obsah ... ještě malinko k jedné zpětné vazbě. A že církev potřebuje obnovu víme už dva tisíce let a že v této době je to trochu jiné než tenkrát také víme a zřejmě si to myslí i někteří biskupové na synodu. Zatím česká katolická media jsou vcelku skromná na reportáže ze synodu, o české redakce vatikánského rozhlasu škoda mluvit. Tam to převelice filtruje M.G k obrazu svému.
http://www.josefhurt.cz/obraceni-cirkve
Josefe, nejde-li o kritiku dělníků, pak je - z mého pohledu - potřeba v "kritickém článku" říci jasně: jsou zde ti, kteří nejsou penzisti, neremcají a dělají - a Bohu díky za ně. Jsou právě zdrojem naděje, že Církev KrIstova v naší zemi se o ně opírá. Připadají mi totiž jinak podobné články jako křik Zavadila na Václaváku, který mluví jménem odborů a tím všech pracujících. Což - mimochodem - mnoho inteligentních lidí muselo odmítnout, protože jeho řeči byly demagogické. V tom spočívá "ochlokracie". Ti, kdo křičí budí dojem, že všichni jsou takoví.
Já prostě při všem tom, co vidím jako nedobré nebo dokonce zlé v české a moravské církevní provincii, vidím více dobra než zla. A stojí mi za to být na své poctivé kolegy a biskupy hrdý a poděkovat jim a v tomto mediálním marasmuje i hájit.
BTW: je s podivem, že právě Ty, který vnímáš význam laiků, v podobných výstupech téměř kladeš rovnítko mezi církev a klérus.
Mám pro to několikeré vysvětelní:
Je to třeba jen nešikovné vyjádření.
Nebo je to špatný předpoklad, a pak je konkluze špatná (neb jak jistě víš, ze špatných premis dobrý závěr nestvoříš)
Může to být klidně spasitelský pocit... (Proti čemuž se jistě ohradíš, neboť máš své ne-malé ne-skromné psycho vzdělání)
A taky nevnímám ochotu porozumět a připustit, že jsou věci třeba jinak, než je vidí např. (ex)kolegové Jandourek, Štampach a pod. A že i ctihodný Martini či vážený prof. Skalický nevnímá realitu komplexně.
A já za 70% kněží v naší deiecézi dám ruku do ohně, že jsou poctiví ve své službě, vytrvalí v modlitbě i v lásce. A že dělají do úmoru.
Jo a taky že se nespoléhají na to, až v Římě vymyslí jak na evangelizaci, ale že i svou zkušeností, která se tam třeba objeví (nebo neobjeví) pomohou přiblížit Boží království. A možná zavane vítr z Věčného Říma a bude inspirací, nač se soustředit. Qué lo saber?
Nicméně možná, že si někdo si myslí, že já sám mám pocit nejchytřejšího a neomylného. Nemám. Myslím, že ne. Možná je na tom Církev v ČR opravdu tak zle jak píšeš, a Ty jsi prorokem, já však budu usvědčen z naivity.
Inu je to možné. Pak nezbude než jít kopat kanály a přitom být s lidmi. Možná už jsem taky starý... A možná je to jen ten smog a mlha, která dnes přináší melancholii podzimu.
"Jsem poutník, pouť má daleká, však duše má se neleká, když ty jen se mnou jdeš." ... Moooc pěkná slova :-)))
ViZ: chápu, chápeme se. Ale opravdu můj příspěvek není černobílý a všímá si klerikalizace. Nechci být jednostranný, ale považuji ji za za něco podobného jako je metastáze rakoviny. A že nejsem sám, může potvrdit nějaká ta zpráva ze synodu.
Obrácení církve
Synoda o nové evangelizaci
reforma
blog Ewy Kusz - Přímo z Vatikánu.Již v bloku příspěvků dnes večer (17.10) jsme poněkolikáté slyšeli výzvu jednoho z kardinálů, který zdůraznil, že pokud mluvíme o nové evangelizaci, musíme předpokládat nejen osobní obrácení evangelizátorů ale též obrácení církve jako instituce. Položil otázku, jestli náhodou nejsme příliš spokojeni sami se sebou.
Toto téma se vracelo několikrát v dosavadním průběhu synodních setkání a týkalo se různých souvislostí a rozměrů církve. Chtěla bych zde mluvit o třech souvislostech, které jsou mi blízké. Před několika dny ve svém vystoupení kanadský biskup Brian Joseph Dunn mluvil o nové evangelizaci v kontextu sexuálních zneužití lidmi církve. Dnes biskup Leonard z Belgie řekl, že musíme být připraveni smířit se s otázkami, které pokládá dnešní člověk. Ptá se, kde byl Bůh, když byla válka, když byli zabíjení lidé, kdy se děla křivda. Ptá se, „kde byl Bůh, když kněz zneužíval sexuálně dítě“. Zneužití moci v církvi, sexuální zneužití, klerikalismus, evangelizace která byla proselytismem, nedostatek úcty ke kulturám – to jsou jistě hříchy, které vyžadují obracení a nápravu zla. ...
http://www.josefhurt.cz/obraceni-cirkve
Ráda bych si ujasnila některé věci, proto bych zde položila pár otázek.
ViZ: možná jste v článku viděl ukřivděné fnukání, přiznám se, že já ho tam neviděla. Možná proto, že znám otce Josefa zatím jen z jeho článků na signálech, nemám vůči němu žádné předsudky ani žádné negativní emoce.
Jeho články se mi líbí, jsou pro mě velmi zajímavé a užitečné. Necítila jsem z tohoto článku zevšeobecnovnání.
Ale i kdyby to tak bylo, chci se zeptat, jakým právem nemluvíte se svým bratrem s úctou?
Osobně si myslím, že jste svůj problém mohl řešit přes vzkazy, protože pokud bych vás měla hodnotit podle vašich odpovědí zde, tak jste u mě pohořel.
Nadutost a pýchu jsem vnímala spíše z vašich slov, a nejenom tady. Urážení druhých, shazování je pro vás normální?
Jsem jenom obyčejná věřící žena, která nemá takové vzdělání jako vy,
proto se mohu mýlit. Nezáleží na tom, jaké má kdo vzdělání, ale záleží jak se kdo chová a jedná.
Viz: Jak jsem psala nahoře, kdybych vás měla hodnotit.................. , nehodnotím vás podle toho, každý děláme chyby, jsme jenom lidé, takže vás do nějaké škatulky házet nemíním.
Jen vás prosím o úctu, úctu k druhým lidem, k vašim spolubratřím.
Jak může Bůh v církvi něco dělat, když jeden bratr nemá rád druhého?
Jsem přesvědčena, že otec Josef je přínosem pro naši církev.
Tolik můj názor.
Lucie díky za vyjádření. Zkusím nabídnout ještě k oné náročné misii do struktur církve přidat další inspiraci. Je to též autorita, styl řízení, která též potřebuje obnovit. Nechci jen kritizovat pro kritiku samu, ale je dobré čas od času připomenout témata, která se v církvi nerado rozvíjí. S láskou ke kořenům, tradici a přitom s potřebou kritické reflexe. http://www.josefhurt.cz/myslenky-ke%20stylu-rizeni-v-cirkvi
Lucie007: po pravdě je mi jedno, jestli mne hodnotíte pozitivně nebo jsem u Vás pohořel. A taky nevím, kde jste přišla na to, že nemám rád bratra (navíc bratra v kněžské službě). Podnětů ke vnímání zevšeobecnění a navíc k - podle mne zde zbytečnému - mediálnímu házení kamenů tvrdých slov na Církev.
Nemám předsudky, ale nemohu popřít vědění, které mi dává možnost číst nejen informaci ale i možnou "meta informaci".
Abych odpověděl na Vaši přímou otázku: stejným právem nemluvím s úctou k vyjádření svého bratra kněze, s jakým právem i poctivé kněze (potažmo mne, nicméně o své poctivosti si dovolím neskromně pochybovat) a biskupy osočuje z klerikalismu. Srovnává-li synodní shromáždění v čele s papežem s odésákama (v návaznosti na jistý úspěch v prokraji), pak je prostě uráží. A to mi vadí.
Lucie007: Váš názor respektuji, dovolím si mít svůj vlastní názor.
A ještě k druhé Vaší otázce:
Doufám, že shazování a urážení druhých pro mne není normální. Z Vaší věty vyplývá, že některá má vyjádření jste četla a vyčetla z nich právě toto. Inu je to tak. Omlouvám se za to, jsem-li nadutý a pyšný. Pýcha bývá slepá. Třeba se mi podaří změnit.
Přesto si dovolím analogické vyjádření: na hrubý pytel, hrubá záplata. A i v sociálních vztazích platí jistým způsobem zákon "akce a reakce".
požehnaný večer.
ViZ: věřím, že máme všeobecně kněžské přátelství, několikrát jsme se viděli a několiktrát v signálových diskuzích měli podobné pohledy k tradicionalistům a jejich diskuznímu stylu na signálech, což už je vcelku stará historie.
Co se týče mého strovnávání církevní gremia synodu a pravicové strany může býti různá reakce a jsou různá východiska, o kterých jsem předpokládal, že by je diskuze mohla "ojevit" Srovnávání není přece ztotožnění. Církev jako Boží dílo lze těžko s něčím jiným srovnávat, snad jen s jiným Božím dílem např. v ekumeně - zjednodušuji teď ekleziologii záměrně. Srovnávat lze organizační struktury kohokoliv, např. konzervativních skupin pravicové strany a vedení církve potažmo vatikánského státu, který je světskou záležitostí resp. se chová světsky, školí diplomaty atd.
Misie má různé podoby, různé výsledky atd. Např. lze mluvit o misii v severních Čechách, v pohraničí atd, v Africe, v armádě, v politice. Proč ne v církvi samé, o které se všeobecně připouští, že potřebuje obnovu.
Když zazní např. klerikalizace nebo odklerikalizování proč ty reakce jsou jaké jsou zvl v prostředí kleriků. Při čtení církevních dějin to vadí méně.
Pokora by mohla mít i podobu smíření se s projevy kléru, které jsou jaké jsou, jsou skvělé, služebné, o těch se rádo píše a mluví a jsou neskvělé a neslužebné a o tom se nerado píše ve jménu chránění dobrého jména církve (tato forma "ochrany" dobrého jména církve neuměla včas trestat některé závažné činy, ale umí trestat rázně méně závažné činy ... trocha zámlky a nápovědy i z důvodu krácení příspěvku)
ViZ:Otče děkuji za odpověd.
Možná se pletu, ale evangelium mě učí něco jiného než - na hrubý pytel, hrubá záplata. Kdybych tohle používala v manželství tak daleko nedojdu. Lépe řečeno nedojdu nikam!
Jestliže nebudu jednat s druhým člověkem s úctou a láskou, tak těžce pohořím.
Sociální vztahy jsou možná na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu taky velká nevýhoda. Je to jistý způsob oblidštění, někdo si myslí, že si může dovolit všechno. Jenže to není dovoleno!
Jsem pro diskuze, ale ne pro diskuze, kde jeden uráží druhého. Donedávna tu probíhaly tyto diskuze se velkém. Jsem ráda, že to skončilo. Proto mě udivilo, že s tím příjde kněz.
Víte, ono se nelze divit, že ubývá věřících lidí, když nepřistupuje k nim jako k člověku s ústou, natož když vidí, že tu úctu si neprokazujeme
ani mezi sebou. Čím jiným je chceme přitáhnout? Snad tím, že se nad ně budeme povyšovat, že jim budeme dávat najevo, že jsme lepší než oni? Myslím, že tím určitě ne.
Sir. 25/1
Tři věci se mi líbí a prohlašuji je za ozdobu před Hospodinem a lidmi:
-svornost bratří- , přátelství mezi bližními ......
Trojí druh lidí z duše nenávidím a jejich život se mi velmi hnusí:
-nafoukaný chudák- , prolhaný boháč ...
Nechci tu z toho dělat něco velkého, taky hřeším, ale opravdu se mi nelíbí, že nám katolíkům chybí úctu, a hodně.
Chyběla i tady na signálech, ale jak je vidět chybí i mezi kněžími.
A to se mi hodně nelíbí, protože si myslím, že je to závažnej problém v naší církvi. Jak potom budu vysvětlovat dětem, když je budu učit úctě k druhém člověku, když uvidí, že uvnitř církve není.
Lucie007: Lze z Písma vybírat různým způsobem
např. Ježíš sám dal "hrubě" Petrovi najevo, když překročil své kompetence (Jdi mi z očí, satane), podobně zakročil proti Jakubovi a Janovi, když si chtěli přivlastnit kariérní místa po pravici i levici...
Také apoštol Pavel si mnohdy nebere servítky, když píše křesťanům v obcích, které založil.
Berte nebo nechte, je to na Vás.
já bych Lucie neřekla, že jde o neúctu-zrovna mezi otci Josefem a Vítkem. Mně hádky a neshody nevadí. Horší je zalézt, přestat komunikovat. Inigo napsal to, co chtěl sdělit. Vítek reagoval. Ve smyslu, že nesouhlasí. Co je na tom zlého? Já jsem reagovala, že nerozumím a nelíbí se mi to. Ale to "nelíbí se mi to" beru zpět. Mně zaujalo tohle co Inigo píše - cituju
"Pokora by mohla mít i podobu smíření se s projevy kléru, které jsou jaké jsou, jsou skvělé, služebné, o těch se rádo píše a mluví a jsou neskvělé a neslužebné a o tom se nerado píše ve jménu chránění dobrého jména církve (tato forma "ochrany" dobrého jména církve"...konec citátu. Dojedeme na to, že nebudeme schopni blbé a zlé věci rozkrývat a padni komu padni-i v prostředí církve svaté-přeci nejsme cukrové panenky, přinasládlí svatí na mostě...máme být tvrdí jak křemen, pevní, odvážní..i s rizikem, že se pohádáme a nebudeme s každým kamarádíčkovat.
Inigo: je rozdíl, když se budeme v kněžském společenství přít a vyjasňovat si svou pozici, a když budeme v mediálním prostoru s neúctou (o které mluví Lucie007) znevažovat Církev.
nakonec: vždy se jedná o motivy a i u sebe nacházím (i díky těmto paralelním virtuálním monologům) důvod k sebe-reflexi.
Srovnávání není ztotožnění, ale jak jistě víš, srovnávání může být stejně zraňující, jak by potvrdilo mnoho žen či mužů v manželství.
2ALL: odcházím z této diskuse a zanechávám vás vašim osobním reakcím ať již zde prezentovaným nebo ponechaným do svého života.
A myslet si o tom můžete, co chcete.
http://www.pastorace.cz/Clanky/Nevsedni-biskup-v-neklidne-dobe.html
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.