Mostecká etapa - Skoro deník skoro venkovského skoro faráře - díl III

10. 10. 2013 6:38
Rubrika: cirkev a koncil

Když jsem přišel poprvé do Mostu, byl jsem unešen kostelem sv. Václava. Vznikl v 80. letech a vysvěcen byl 9.prosince 1989. Byla to hodně zajímavá zhoda s dnem mých narozenin a tak jsme je pak slavili společně. Kostel byl vybudován jako náhrada za přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie a komunisté povolili "náhradu", ale nepovolili návrat viditelného symbolu víry zpět do centra a tak kostel byl vybudován na okraji města na Zahražanech na zahradě fary, kterou církev získala v letech bourání starého Mostu. Zahražany jsou krásnou vilovou částí Mostu, která zbyla jako památka na starý Most, ale lidé tam často nepřijdou. Komunisté "vytlačili" církve z veřejného prostoru naprosto důkladně a tak na jedné ulici byli katolíci, evangelíci a metodisté, za rohem husité a na další ulici pravoslavní. Mohli jste jít po ulici a faru jste mohli přejít a tak dodnes lidé bloudívají a ptají se na jednotlivé církve. Paradoxně nejlépe se orientovali lidé, kteří přicházeli žebrat o peníze. Asi jim dobře fungovaly komunikační kanály. Já se naučil navigovat lidi, aby trefili na faru, podle supermarketů a podle hospody. Běžte od Tesca okolo OBI k hospodě U Švejka a za hospodou najdete kostel a faru.

Postupně jsem zjistil, že tu přede  mne působil spolužák ze semináře Pavel Zach a hodně oslovil středoškolskou generaci roku 89 a lidé na něj vzpomínali s vděčností. Snažil jsem se na něj navázat a snad se to tu a tam povedlo.

Na začátku svého působení v nové farnosti jsem se snažil seznámit s farníky a hodně času jsem věnoval návštěvám farníků, abych se seznámil s jejich rodinami a společně jsem se snažil promýšlet pastorační strategii. Podařilo se vytvořit solidní pastorační radu a také ekonomickou radu a postupně jsem si uvědomoval výhody okresního města, že tu lze najít více lidí, kteří mají zájem o spolupráci a mohou být dobrými rádci. Byl jsem naivní a plný energie. Představoval jsem si snadné řešení spolupráce. Že se podaří najít šikovné lidi, vidět jejich obdarování a postupně je zapojím do farního života. Postupně jsem si uvědomil, že jsem propadal pokušení jistého instrumentalismu, vidět lidi pohledem užitečnosti. Kde a jak mohou být užiteční pro farnosti (nebo farářovy představy). Vycházel jsem s krásné teorie o farnosti, o laicích, o misii a také jsem byl krátce po kurzu Nadace partnerství o rozvoji komunity, který byl nazván facilitátor komunitního rozvoje. Měl jsem hodně štěstí na hodné a trpělivé farníky a přátelé, kteří mi pomáhali vidět realitu a uvědomit si, že každý má svoji cestu, své možnosti a časové dispozice a že to chce více času a že je důležité získat důvěru a vysvětlovat dobře svoji vizi, aby se stala více komunitní farní vizí. Čistého vína mi nalil jeden kamarád na přátelském setkání spolužáků ze semináře: "Podívej se na tátu rodiny, když přijde po práci a doma má malé děti a snaží se je dobře vychovávat a věnovat se své ženě atd. Kolik energie má na plnění představ faráře, který má úplně jiný životní styl a je celibátník. Jak často farář je schopen pochopit své farníky." A tak jsem si postupně uvědomil, že většina farnosti má své tempo a že farář je jen tak nezmění a hledal jsem výzvy k evangelizaci okresního města, které má asi 70 000 obyvatel a přitom do kostela přijde slabého půl procenta. V neděli u sv. Václava nás býválo něco přes sto a tak jsem začal být víc vděčný za každého farníka, který přichází na nedělní bohoslužby, za skvělou chrámovou hudbu atd.

 

 

 

 

Zobrazeno 894×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio