S blížícím se výročím sametové revoluce přibývá komentářů a vzpomínek. Zatím na mě nejvíc zapůsobil komentář Petra Pitharta v televizní debatě u Václava Moravce. Petr Pithart použil pojem imploze, který vyjadřuje sesypání komunistické moci. Revoluční rozměr zhroucení systému dodala odvaha studentů a disidentů jít do ulic. Petr Pithart zároveň srovnal toto dění se změnami v Polsku a Německu a všiml si toho, že u nás chyběla výraznější katarze, protože se toho vlastně po revoluci změnilo dost málo. Snad i proto přibývá nostalgie po časech, kdy každý měl práci nebo spíše musel mít práci a tak nějak bylo postaráno o každého.

Nejvíce radosti a vděčnosti za pád komunismu prožívaly církve a další skupiny, které byly perzekvovány totalitním režimem. Církve se tak mohly 25 let svobodně rozvíjet a dnes můžeme vidět ovoce života ve svobodě. Jen se tak nějak občas ukázalo, že jsme se často snažili uskutečňovat své vize a odkládali některá témata a potom nás občas překvapili kostlivci v některé skříni. Zatím nám hodně chybí vůle pěstovat dialog a transparentnost a také postrádám vděčnost těm, kteří zaplatili velkou cenu za věrnost víře a pravdě. A také mi chybí pokání a modlitby za ty, kteří byli pohoršením svojí kolaborací.

Naši němečtí sousedé si v těchto dnech připomínají pád berlínské zdi a hodně aktivní účast křesťanů v dalším politickém vývoji. Kardinál Marx připomněl, že i po pádu této zdi stále zůstávají ještě nevyléčené osobní i společenské zranění, která mají původ v nevyřešených napětích a konfliktech. Není možno se tvářit, jakoby vše bylo v pořádku. Je třeba umožnit uzdravení těchto zranění. V této souvislosti se občas ptám svých bližních, jak se daří církevním komunitám přispívat k uzdravení zranění, která po sobě zanechal komunistický totalitní režim. Jsem přesvědčen, že Boží prozřetelnost nám seslala papeže Františka, aby nám pomáhal uvědomit si mnohé věci, které jsou důležité a které jsme se možná ještě nenaučili dostatečným způsobem připouštět a prožívat. Berlínská zeď sice padla před 25 lety, ale vyrůstají nové zdi ať již v Chánově nebo v lidském srdci a je třeba znovu a znovu obnovovat solidaritu a nepodléhat pokušení hledat místo na správné straně zdi a zapomínat na ty, kteří jsou na druhé straně zdi, na periferii.

 

Kde je zeď, tam je uzavřeno srdce. Jsou potřeba mosty, nikoli zdi!“ (pp František)

http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21067

autor: Josef Hurt

datum: 11.11.2014

http://www.umlaufoviny.com/index.php?a=sloupek/imploze-ponekud-revolucni