Papež František pojmenovává dosti trefně diagnozu nejen katolické církve. Naposledy v souvislosti s prevencí zneužívání, kdy pojmenovává jeden z kořenů jako zneužívání moci, klerikalismus.

Tato nemoc napadá v různé míře i české luhy a háje. Jde o to, že pro řadu kleriků je stále obtížné vést dialog a nepodléhat izolaci funkce řízení svěřené oblasti. Klasik říká, že když chcete poznat člověka, svěřte mu funkci a uvidíte co je v něm.

Sám mívám máslo na hlavě, když reflektuji některé své rozhodovací mechanismy. Dlouhodobě se snažím o praxi rozlišování duchů, modlitbu za důležitá rozhodnutí, naslouchání atd. Za poslední čtyři roky jsem řadu složitých situací mohl také řešit na psychoterapeutickém sebezkušenostním výcviku. Nepřepokládám, že každý nositel služby a daru vedení a řízení by musel projít nějakým výcvikem. Je ale vidět nezřídka situace, kdy rozhodovací mechanismy připomínají spíše feudální období církve než pokoncilové synodální společenství církve 21. století.

Kardinál Martini krátce před úmrtím v roce 2012 pronesl slova o zpoždění církve 200 let. Kolik je to v české kotlině jen Bůh ví. Žijeme již 30 let ve svobodě, ale kolik se toho změnilo. Jak třeba fungují farní rady, jak se třeba používá etický kodex tam, kde je to užitečné atd.

Na webu pastorace.cz jsem našel užitečnou úvahu o tom, jak chceme mít poslední slovo a jak umíme naslouchat. Jo jo. Se to řekne. Kolik vznešených slov a kázání jsem slyšel a kolik krásných projevů četl. Ale jen pp František mě přesvědčuje o své integritě, že za jeho slovem stojí čin a to často i v bolestných situacích. A také umí přiznat, že se zmýlil. Je to hodně o tom, jak roste moje víra, pochopení církve a vztahů k bližnímu. A to bývá téměř věcí zázraků a milosti, když se podaří dělat významné kroky a krůčky na této cestě. Dost často býváme zapouzdřeni ve svých předpokladech, konstruktech a zkušenostech. Vidět trám v oku svém bývá dosti těžké. Jak často jsme zapouzdření ve svých výchovných zkušenostech, komplexech a dalších věcech. Když je někdo technicky nebo ekonomicky zaměřen, dost často je tím ovlivněn ve svém dalším uvažování. Když je někdo z Vysočiny např. bývá dosti zemitý a mívá tzv. selský rozum. Třeba takový politik Jurečka se rád odvolává na svoji zkušenost zemědělce. A bývá vcelku úspěšný. Jak to dopadá s funkcí u mladého muže, ovlivněného zemědělskou praxí může ukázat čas. Mám tím na mysli vcelku konkrétní osobu nesoucí odpovědnost za Signály.cz.

Rozlišování nebývá lehký proces. Zorat pole nebo zavorat úrodu bývá dosti lehké.

 

Pozn. Trocha nápovědy:

https://www.pastorace.cz/clanky/jsme-lepsi-nez-ti-druzi

https://www.pastorace.cz/tematicke-texty/zneuzivani-je-dusledkem-autoritarskych-postoju-v-cirkvi