V poslední době se mohou církevní společenství setkávat s častější sekularizací mládeže, ale také vnímání této sekularizace je vnímáno různě: je vnímána jako silnou překážkou pro předávání evangelia. Ovšem mezi mladými bývá tato sekularizace považována za vhodnou příležitost odtrhnutí se od tradiční zbožnosti či zbožnosti, která je součástí etnické a národní identity.

"V sekulární společnosti jsme také svědky nového objevu Boha a spirituality." [1]

Tyto podněty jsou pro církev a zvláště pro jednotlivá církevní společenství podnětem pro znovuzískání dynamiky ve víře, hlásání evangelia a pastorace.

 

Zdroj obrázku: Člověk a víra / Vojtěch Hlávka

Mladí lidé postrádají tuto dynamiku a touží po kvalitní pastoraci povolání mládeže. Zároveň mladí "už nehrají na tradice" a hledají opravdovou spiritualitu v prožívání křesťanství. Je potřeba, aby různé farní skupiny a společenství mládeže pracovali na efektivních programech pro doprovázení a formaci ve víře.
 

"Společně považujeme za nutné zajistit kompletní pastorační program, který by probíhal od dětství do dospělosti až po začlenění do křesťanského společenství. [2]

S určitou dynamikou pastorace se mladí setkávají na Světových dnech mládeže, které vznikly z prorocké iniciativy sv. Jana Pavla II.

"Národní a diecézní setkání hrají důležitou roli v životě mládeže, protože umožňují zakusit živou víru a společenství, které napomáhají vyrovnat se s životními výzvami a zodpovědně zaujmout své místo ve společnosti a v církvi" [3]

Pozornost padá i na duchovní pastýře a správce. Jsou často zahlceni mnoha administrativními a dalšími úlohami, které pohlcují mnoho energie. Tato situace je značnou komplikací, kvůli níž se nemohou tito pastýři a duchovní správci setkávat s mládeží a doprovázet ji. Je tedy na členech církevního společenství, aby byli ochotni nabídnout své schopnosti a dovednosti k pomoci duchovním a tím pomoci k tomu, aby se mohli duchovní pastýři a správci věnovat své prioritní službě - pastoraci.

"I když farnost zůstává první a hlavní formou církve na určitém území, různé příspěvky poukázaly na potíž farností zůstat významným místem pro mládež a na nutnost přehodnotit její misijní poslání." [4]

V městských čtvrtích pozbývají farnosti významu a také jejich nabídky nejsou nijak výrazné. To vede k nutné obnově. I přesto, že dochází k pokusům o inovaci, život mladých se přesunul z centra komunity na její okraj, aniž by se setkal s jakoukoliv pozitivní formou pozornosti.


Otázky k zamyšlení

  • Jak v naší farnosti (církevním společenství) probíhá pastorace mládeže?
  • Je naše farnost (církevní společenství) dostatečně dynamické, aby se mohla věnovat mládeži?
  • Odehrává se život mládeže v centru naší komunity nebo na jejím okraji?
  • Setkává se život mládeže s naší pozitivní nebo negativní formou pozornosti?
  • Jaké své schopnosti a dovednosti mohu nabídnout duchovnímu pastýři nebo správci?

[1] Mladí lidé, víra a rozlišování povolání; Synoda o mladých lidech, Vatikán 2018; část I., kapitola I., čl. 14.

[2] Mladí lidé, víra a rozlišování povolání; Synoda o mladých lidech, Vatikán 2018; část I., kapitola I., čl. 14.

[3] Mladí lidé, víra a rozlišování povolání; Synoda o mladých lidech, Vatikán 2018; část I., kapitola I., čl. 16.

[4] Mladí lidé, víra a rozlišování povolání; Synoda o mladých lidech, Vatikán 2018; část I., kapitola I., čl. 17.

https://www.farnost-rajnochovice.cz/l/youthsynod-sekularizace-mladeze-a-situace-ve-farnostech/