Odvaha a otevřenost bývá obtížná v sekulární oblasti i v církevní oblasti. Zvlášt pokud jde o jiné názory neřku-li kritiku, zpětnou vazbu atd. 

Lovím v paměti i na google, zda najdu dobré příklady praxe odvahy a otevřenosti, pravdy a lásky. Nemám ambici na stoprocentí rešerši tohoto tématu, ale spíše se chci podělit o to, co vnímám. Pamětníci znají velká jména Josef Zvěřina, Ota Mádr, Antonín Mand, kteří měli tento dar. Mnozí lidé v církvi v době totality tento dar nerozvíjeli. Jak je tomu běhěm 30 let svobody?

Dialog se snaží pěstovat Česká křesťanská akademie. Jinak jak to tak bývá většinou lze potkat deklarace o domu ze skla, naslouchání, ale tak nějak se zdá skutek utek. Vyjimkou lehce skeptického náhledu mohou být iniciativy spojené s osobností Richarda Rohra a manželská setkání. Zajímavé lekce dialogů a výměny názorů nabízí signály, zvláště v některých ostřejších dobách a klasicky sociální sitě facebook atd. Oslovuje mě snahou vzájemně se respektovat např. facebooková skupina s názvem V církvi navzdory církvi. 

Probíhající synoda nabízí rozvíření ustálených i zatuchlých postojů podobně jako kdysi Jan XXIII volal po otevření oken a čerstvém vzduchu v životě církve. Třetí okruh námětů pro úvahy, modlitby a vyjádření zve k odvaze a otevřenosti. Jsem zvědav na známky růstu. Zároveň si uvědomuji, že sám mám máslo na hlavě a nedaří se mi pěstovat dialog. Dosti mi pomohl čtyřletý terapeutický výcvik a některá školení o managmentu dobrovolníků, rozvoji komunity atd abych si uvědomoval jisté zákonitosti komunikace, slabosti a překážky a také snad šance. 

 

3. okruh: Ujmout se slova: 

Všichni jsou vybízeni, aby mluvili odvážně a otevřeně, tedy svobodně, pravdivě a s láskou. 
 

  • Jak v našem společenství a v jeho různých skupinách uplatňujeme svobodnou a upřímnou komunikaci bez dvojakostí a oportunismu?
  • Jak komunikujeme s širší společnosti, do které patříme?
  • Co nás uschopňuje a co nám brání, abychom v naší místní církvi a ve společnosti mluvili odvážně, otevřeně a odpovědně?
  • Kdy a jak dokážeme říci to, co je pro nás důležité? Jak u nás funguje vztah s místními médii (nejen katolickými)?
  • Kdo mluví jménem našeho křesťanského společenství a jak jsou tyto osoby vybírány?