Literatura o životě kněží, která je běžná dostupná se velmi často věnuje ideálu, ale velmi zřídka realitě konkrétní. Popřípadě najdeme rozhovory, paměti osobností, které jsou často inspirativní. Co téměř neexistuje je reflexe některých obtíží kněžské služby a pochopení souvislostí. Z mé zkušenosti se zajímavé pohledy objevují v diplomových pracích a posledních 10 let v textech papeže Františka a synodálních reflexích. 

Jedna z posledním diplomek nabízí téma distresu u katolických kněží, konkrétně v brněnské diecézi od Markéty Vejtasové na FF, obor psychologie na MU z r.2022:

Protože téma morálního distresu je v posledních několika desetiletích hojně zkoumáno, rozhodli jsme se v této práci zaměřit na jeho zkoumání u populace kněží, u které doposud jeho výskyt nebyl popsán. Výzkum byl koncipován jako kvalitativní studie, prováděná pomocí polostrukturovaného rozhovoru u výzkumného souboru sestávajícího z 18 osob - kněží. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného výběru. Na základě povahy vzorku se jednalo pouze o svobodné muže s vysokoškolským vzděláním. Věk respondentů se pohyboval od 33 do 71 let. Nejvíce respondentů spadalo do věkového rozmezí 30-40 let (33,3%). Průměrný věk byl 49,6 let. Sběr dat probíhal na jaře roku 2022. Data byla sesbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru prováděného osobně, ve dvou případech online.

... Výsledky ukázaly, že kněží prožívají nízkou míru morálního distresu. Jsou sice vystaveni některým zatěžujícím situacím či faktorům, zároveň však využívají dobré zvládací strategie a také některé prvky jejich služby fungují jako protektivní faktory. 

Negativními faktory jsou nedostatečný kontakt s biskupem, konflikty s biskupem či jinými nadřízenými. Dále hraje negativní roli odlišnost názorů v mnohých oblastech, kterými jsou chování představitelů církve či řadových věřících, konkrétní témata (aktuální dění, témata uvnitř církve), organizační věci uvnitř církve, a pastorace. Negativní vliv hraje také nutnost odvádění "nekněžské" práce, která je časově náročná a kněžími hodnocená jako vyčerpávající.

Protektivními prvky v prožívání morálního distresu jsou dobrá sociální podpora jak na úrovni nejbližších prožívaných přátelství, tak na kolegiálni úrovni, při častém kontaktu s ostatními kněžími, které respondenti hodnotili jako přínosné, podpůrné. Dalším pozitivním prvkem jsou bližší kontakty s jinými nadřízenými kromě biskupa, možnost autentického vyjádření postoje, ať už diskuse s nadřízeným v případě odlišných postojů nebo veřejné vyjádření postoje k určenému tématu (reagování na něj). S tím souvisí také zážitek kompetence a jistota v kněžské roli, prožitek aktivního spoluutváření církve, a absence nutnosti chování proti morálnímu přesvědčení, která je v tomto ohledu klíčová.

https://is.muni.cz/th/d5ulf/Magisterska_diplomova_prace_Marketa_Vejtasova__1_.pdf?zpet=https:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dkn%C4%9Bz%26start%3D2;info=1