Za pár dní začne v Praze kontinentální synodální setkání. Diecéze a biskupské konference byly vyzvány k odpovědi na tři otázky,  které rozvíjejí synodální proces a jsou také vysvědčením transparentnosti a synodálního učení se dialogu a naslouchání.  

Za olomouckou arcidiecézi lze odpověď najít na webových stránkách arcidiecéze: 

Jako doplněk k Dokumentu pro kontinentální etapu synodálního procesu připravilo 21 synodních skupinek v děkanátech olomoucké arcidiecéze následující podněty a body. Kontinentální shromáždění synody se uskuteční ve dnech 5.–12. února 2023 v Praze a sejdou se na něm delegace biskupských konferencí jednotlivých zemí Evropy i další zástupci církve.

PODNĚTY K DOKUMENTU PRO KONTINENTÁLNÍ ETAPU SYNODÁLNÍHO PROCESU – ARCIDIECÉZE OLOMOUC

1) Které intuice po přečtení a modlitbě nad Dokumentem pro kontinentální etapu (DKE) nejsilněji rezonují s živou zkušeností a realitou církve na vašem kontinentu? Které zkušenosti jsou pro vás nové nebo poučné?

  • Radost z víry a z účasti v synodálním procesu.
  • Obraz rozšíření prostoru stanu = naslouchání a dialog (uvnitř i vně) jako důležitý prostředek rozvoje vztahů a společenství a projev solidarity církve s lidmi v jejich potřebách.
  • Transparentnost, věrohodnost, autenticita, v návaznosti na křestní důstojnost, uplatňující se ve všech rovinách komunikace v církvi.
  • Nedostatečná lidská a duchovní zralost a z toho vyplývající potřeba posílit aspekt formace celého Božího lidu skrze Písmo sv., liturgii a skrze rozpoznávání Boží přítomnosti ve světě (znamení doby).
  • Potřeba a umění rozlišování: odvaha ke změnám v osobním životě i v církvi, rozpoznávání a rozvíjení charismat, docenění hlasu žen v církvi, řešení otázek rodiny, vztah církve ke světu, styly liturgického slavení.

2) Jaká podstatná napětí nebo rozdíly se po přečtení a modlitbě nad DKE ukazují jako obzvláště důležité z pohledu vašeho kontinentu? Jaké otázky nebo problémy by se tudíž měly v dalších krocích procesu řešit a zvážit?

  • Potřeba rozvíjet spoluzodpovědnost a aktivní zapojení všech v životě církve.
  • Problém individualismu a formalismu v křesťanském životě v kontrastu s autentickou a radostnou vírou na jiných kontinentech, zvl. v chudších zemích.
  • Přetíženost kněží a nedostatek kněžských povolání.
  • Problém klerikalismu, který je zakořeněný v kněžích i v Božím lidu (autokratické tendence)
  • Formace kněze k evangelnímu leadershipu v duchu služebnosti.
  • Nedostatek duchovních povolání (zvážit možnost svěcení ženatých mužů).
  • Podpora kněží ze strany laiků.
  • Účast všech na rozhodování v synodálních orgánech na všech úrovních života místní církve.
  • Lidé vyloučení ze svátostného života, mládež na okraji života církve, sociálně znevýhodněné osoby.

C) „Když se podíváme na to, co vyplývá z předchozích dvou otázek, jaké jsou priority, opakující se témata a výzvy k akci, které lze sdílet s ostatními místními církvemi po celém světě a projednávat během prvního zasedání synodálního shromáždění v říjnu 2023?“

  • Růst v učení se synodalitě, docenění křestní identity společné všem pokřtěným, podpora rozvoje charizmat a společného rozlišování.
  • Zefektivnění práce synodálních orgánů v místní církvi, zapojení žen do rozhodování v církvi.
  • Rozvinout misijní poslání církve spojené s otevřeností, transparentností a srozumitelností.
  • Pozornost k periferiím církve: např. osoby rozvedené a znovusezdané, LGBTQ+ komunita.
  • Integrální formace kněží: růst v naslouchání, sebepoznání, interdisciplinární dovednosti, formace kandidátů kněžství a kněží k rozvíjení manažerských dovedností.

https://www.ado.cz/2023/01/18/podnety-olomoucke-arcidieceze-pro-evropske-synodalni-setkani-v-praze/