Citát je ze článku Jana Balíka z Teologických textů 2014/1 - Synodalita pohledem papeže Františka

Inspirace pro dnešní úvahy a hledání formy synodálity v církvi, diecézích, farnostech atd

1. Snažíme se o to, aby práce naše i našich kněží byla spíše pastorační než administrativní? Kdo má hlavní prospěch z církevní práce? Církev jako organizace, nebo Boží lid jako celek?

2. Překonáváme pokušení věnovat reaktivní pozornost složitým problémům, které vznikají? Vytváříme pro-aktivní návyk? Prosazujeme prostory a příležitosti, kde by se mohlo projevovat Boží milosrdenství? Jsme si vědomi odpovědnosti za přehodnocování pastoračních aktivit a funkčnosti církevních struktur a usilujeme přitom o dobro věřících i společnosti?

3. Umožňujeme věřícím laikům, aby měli podíl na misijním poslání? Nabízíme Boží slovo a svátosti s jasným vědomím a přesvědčením, že se v nich projevuje Duch Svatý?

4. Je pastorační úsudek obvyklé kritérium a využíváme při něm diecézních rad? Jsou tyto rady, včetně rad farních, pastoračních i ekonomických, skutečným prostorem pro účast věřících laiků na pastoračních poradách, na organizaci pastorace a na pastoračním plánování? Dobré fungování rad je rozhodující. Myslím, že jsme v tomto ohledu velmi pozadu.

5. Máme my pastýři, biskupové i kněží, povědomí a přesvědčení o misijním poslání věřících a dáváme jim svobodu, aby na své cestě učedníků rozpoznávali misijní poslání, které jim Pán svěřuje? Podporujeme je a provázíme, překonáváme přitom všechna pokušení manipulace či nemístného ovládání? Máme stálou ochotu připouštět si otázky při hledání dobra církve a jejího misijního poslání ve světě?

6. Cítí se pastorační pracovníci a věřící obecně být součástí církve? Identifikují se s ní a přibližují ji těm pokřtěným, kteří se od ní vzdálili?“

https://www.teologicketexty.cz/casopis/2014-1/Synodalita-pohledem-papeze-Frantiska.html