Role žen v církvi toť jedno z témat, kde máme dost restů a dost různých názorů. Papež František pozval ženy k větší aktivitě ve Vatikánu a řada jmenování je pro staromilce velkým překvapením. Někteří nemají jasno v tom, jaký je rozdíl mezi pokoncilovou synodální podporou laiků skrze podporu všeobecného kněžství křesťanů a zdravým vztahem služebného kněžství k všeobecnému kněžství u papeže Františka a mezi dojmem z toho, že by tímto byli laici vystaveni pokušení klerikalizace. Takto například vysvětloval jeden biskup své dojmy ze setkání komisí a rad pro laiky při biskupských konferencích. A tak nové i staré přístupy jsou v mnoha tématech v církvi.
Sním s Ním
Premiéra: 20.3.2023
Jaké je dnes postavení a role žen v církvi? Proč patří tato otázka mezi stěžejní témata synodálních setkávání po celém světě? Odpovědi na tyto otázky budeme hledat společně s Klárou Jirsovou a P. Michaelem Špilarem.
https://www.tvnoe.cz/porad/36871-snim-s-nim/viz-324663
V novém dílu podcastu Týden bez filtru diskutují autoři oo problematice nerovného postavení žen v církvi. Předně v katolické církvi podle nich chybí respekt k těm ženám, které se v životě nevydaly k mateřství či zasvěcenému životu. V církevních komunitách pak ženy až na výjimky nemají jiné místo, než při zajišťování nepostradatelných, ale jen provozních a pomocných prací jako úklid, nanejvýš vedení dětských katechezí.
Na problematické postavení žen upozornila řada podnětů během nynějšího synodálního procesu. „Vidím v tom velkou naději, ačkoli se obávám, že by to mohlo dopadnou jako předchozí pokusy: že budeme hodně rokovat a uvažovat, ale nakonec převládne naše strukturální povaha nechat raději všechno při starém a vyzývat v trpělivosti,“ říká v rozhovoru pro Týden bez filtru Pavla Holíková, která překládá a publikuje texty zaměřené na postavení žen v církvi. „Abychom byli trpěliví, to slyšíme docela často, ale výzva, abychom konečně něco udělali, téměř nezaznívá,“ poukazuje na určitý paradox.
A pohled na společné kráčení kněží a laiků (setkávání nového a starého ... )
„Pastýři a laici jsou povoláni kráčet společně“ byl název mezinárodní konference, která v sobotu skončila ve Vatikánu. Pořádalo ji Dikasterium pro laiky, rodinu a život. Zúčastnili se zástupci 72 biskupských konferencí, za českou biskup Vlastimil Kročil.
„V prvním dni se mluvilo o spoluzodpovědnosti laiků na životě církve. Druhý den byl věnován tomu, jakým způsobem by měla probíhat formace laiků pro to, aby ta spolupráce kléru, tedy duchovních pastýřů, a věřících laiků mohla být úspěšná a mohla se rozvíjet,“ vypočítal Proglasu témata dvoudenní konference českobudějovický biskup Vlastimil Kročil.
Na mezinárodní konferenci do Vatikánu pozvalo Dikasterium pro laiky, rodinu a život ty, kteří mají v jednotlivých biskupských konferencích laiky a rodiny na starosti, vedle nich se účastnili delegáti nových komunit a hnutí. „Bylo tam kolem 65 biskupů, 35 kněží a potom dalších 100 reprezentantů různých nových křesťanských organizací, hnutí a komunit,“ upřesnil biskup Kročil. Pokud se chcete dozvědět, co konkrétního si on sám z jednání odnesl, poslechněte si záznam celého rozhovoru, který připravily Laura Hájková a Jaroslava Otradovcová a ve vysílání vedla Monika Tintěrová:
Při pohledu na program je zřejmé, že klíčovým slovem tohoto sympozia byla „spoluodpovědnost“, věnovalo se jí osm z deseti přednášek a bloků. Objevuje se tu spíše jako abstraktní termín, neříká se, za co máme mít konkrétně spoluodpovědnost. Jak tomu rozumět?
Biskup Kročil: Tato konference byla jednou vůbec z prvních, kde se téma společné úlohy duchovních pastýřů a laiků probíralo. Diskutovali jsme se o tom, jaká má být spoluodpovědnost zejména ze strany laiků, a hledali jsme způsoby, jak tuto vzájemnou spolupráci rozvíjet. V tomto kontextu jsme hovořili samozřejmě i o služebném a všeobecném kněžství. Zapomínalo se však trochu na to, že laiků je v církvi přes jednu miliardu, což je ohromný rozdíl oproti zasvěceným osobám a kléru. Tuto skupinu je potřeba nějak probudit k životu, a teď jde o to jak.
Takže se dá říci, že tématem bylo spíše „probouzení“ než nějaké nové návrhy? V Lumen gentium nebo později v exhortaci Jana Pavla II. Christifideles laici se o roli laiků v církvi jasně píše. Jednali jste tedy o uvádění koncilních dokumentů a pozdějšího Magisteria do života, anebo jste hledali jiné cesty, které v těchto dokumentech nenajdeme?
Kateřina Pulkrábková: Kardinál Farrell dokument Lumen gentium zmínil už v prvním příspěvku. O roli laiků a o spoluodpovědnosti se hovoří jako o společném závazku či společném zájmu k dané věci. Nejde tedy o jednotu ve smyslu stejnosti nebo rovnosti, ale o společné kráčení v různosti povolání. Co mě také oslovilo a co už otec biskup zmínil, že je potřeba probudit ohromné množství laiků, aby aktivně cítili, že jsou součástí apoštolátu církve.
Biskup Kročil: Při tomto hledání forem vzájemné spolupráce a spoluodpovědnosti se objevují také různé tlaky na to, aby se laici více angažovali v církevních strukturách, tedy aby docházelo k přesouvání ze všeobecného do služebného kněžství. Někdo má možná představu, že kdyby laici zaujali důležitá místa v církevních strukturách, že se tak církev stane věrohodnější nebo že bude lépe komunikovat. Ale to není cesta, a jak říká papež František: „Klerikalizace laiků je mor.“ Cestou je společenství, vzájemná důvěra a zodpovědnost.
...
Dobrovolnická práce bývá odměněna vyšším statusem v rámci sociálního útvaru, v jehož prospěch se koná, přístupem do vnitřních kruhů, nabídkou exklusivních aktivit (pro instruktory kurzů Alfa asi uspořádáme na začátek nějaké školení, na konec nějaké vyhodnocení, a třeba jim nabídneme účast na exerciciích pastorační rady).
Některé drobné úkoly by ovšem mohly být i jako pokání. "Za pokání napečeš na Kurzy Alfa buchty."
Nezvyklé, ale šlo by to, ne?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.