Synodální cesta poukazuje na obtíže projevu moci, autority. To asi není objev sám o sobě, ale objev je to, že to to reflektuje na různých úrovních vedení církve. V zahraničí se ledacos objevilo a ledacos může být inspirací i pro nás. Pro mě je objevný ignaciánský pohled na vedení. Občas si říkáme s kněžími, že to je kapitola, která byla přeskočená ve formaci a stále je přehlížena. U animátorů se raději mluví o animaci než o vedení. Slovenština se tolik nebojí slova líder. Např umí spojit pojem animátor a líder ve vzdělávacích aktivitách. Těch je povícero. Vnímám, že i takto může působit Duch sv v církvi a že tak bude přicházet nový tip lídrů a nositelů autority v církvi. 

Introit

"Vedení není stav, je to cesta"

Leonard D. Schaeffer 1
Vydáte se na cestu sebepoznání a osobního rozvoje, na cestu, po které už před vámi kráčeli mnozí jiní a na které se dozvěděli více o sobě, o svém vztahu k druhým a o svém vztahu k Bohu. Stejně jako na každé jiné cestě můžeme jít dopředu nebo dozadu, můžeme zabloudit, někdy narazíme na překážky a někdy na místa k odpočinku. Je to cesta, po které někdy jdeme sami a pěšky2 nebo v doprovodu druhých; na které se učíme o životě a o sobě samých.

Než se vydáme na cestu, musíme se o ní něco dozvědět.
Stejně jako si poutník připravuje batoh podle toho, na jakou cestu se chystá, tak i my se musíme připravit tím, že si předtím, než se vydáme na tuto cestu učení, uděláme přehled o některých důležitých aspektech této cesty.

Tento úvod je rozdělen do tří částí:
1. Příprava na cestu

2. Způsob cesty

3. Plody cesty

Příprava na cestu

Vycházejte z účelu

Než se vydáte na jakoukoli cestu nebo zahájíte nový projekt, měli byste se na 5 minut zamyslet nad důvody, proč se do toho pouštíte. Vedení k čemu3? Jakého cíle chcete dosáhnout4?

A proč? Věnujte chvíli tomu, abyste si zapsali své myšlenky o svých záměrech a nadějích5.

Ignaciánská spiritualita vás vyzývá, abyste si neustále ujasňovali záměry, s nimiž věci děláte . Může to být pouhá zvědavost. Možná chcete zlepšit způsob, jakým vedete druhé. Nebo možná chcete dosáhnout lepších výsledků ve své instituci. Nebo mohou být vaše důvody opět spíše antropologické, protože se snažíte lépe porozumět sobě i druhým. Nebo vás o to prostě někdo požádal. Možná ani neznáte skutečný motiv, proč se na tuto cestu vydáváte... Ať už jsou vaše důvody nebo obavy jakékoli, věnování času uvědomění si své počáteční motivace vám pomůže zaměřit vaše úsilí. To neznamená, že se během této cesty vaše záměry nemusí změnit, ale mít od začátku určité tušení o tom, čeho chcete dosáhnout, vám pomůže rozpoznat, jak se postupně vyvíjíte6.

Za hranicí vůdcovského "trendu

Slovo "leadership" slýcháme často, ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu. Je to vlastně velmi nový termín. Svatý Ignác ve svých spisech termín ¨leadership¨ nikdy nepoužil a v mnoha jazycích dodnes nemá přesný překlad.

S ohledem na množství teorií a výkladů, které se objevují. spojených se slovem "leadership", pokusíme se v následujícím textu tento pojem zasadit do souvislostí; zdůraznit, že je třeba se zaměřit na záměrnost rozvoje vůdcovství a vyzdvihnout hodnoty, které se v něm objevují. které jsou jeho základem.
Jaký je váš osobní vztah ke slovu nebo pojmu "vedení"? Způsob, jakým se k tomuto pojmu stavíte, je důležitý pro další cestu. Vaše odpověď se může pohybovat na škále od pevného přesvědčení, že leadership je řešením všech vašich problémů, až po naprostou nedůvěru v celou debatu o leadershipu.

Přestože zájem o leadership v průběhu minulého století rostl, stále neexistuje žádná jednotná definice tohoto pojmu.
Často se jedná o zcela osobní pojetí. Empirický výzkum ukázal, že způsob, jakým je na vůdcovství nahlíženo, a postavení a vliv, který je vůdcům přisuzován, se v různých kulturách značně liší.

Některé kultury mají tendenci pojem vůdcovství7 glorifikovat a považují za zcela přijatelné hovořit o něm v kontextu politické i organizační sféry. Jiné kultury mohou mít zřetelně odlišné názory a mohou být k hodnotě vůdcovství dokonce skeptické. Dokonce i slovo "vůdce" je v různých skupinách definováno odlišně, a proto v sobě nese předpoklady, které ovlivňují podstatu vůdcovství a očekávání, jak by mělo být vykonáváno. V některých prostředích nesou 8 pojmy jako "vedoucí" a "manažer" hluboké stigma, zatímco v jiných prostředích tato slova označují sílu nebo důstojnost.

Budování kapacit pro misi

Smyslem studia vedení je odpovědět na otázku: "Co je dobré vedení?".

Filosofka a etička

Joanne Ciullaová

S ohledem na množství teorií a výkladů spojených se slovem "leadership" se v následující části pokusíme tento pojem zasadit do kontextu; zdůraznit záměrnost rozvoje leadershipu a vyzdvihnout hodnoty, které jsou jeho základem.
Domníváme se, že růst ve vedení je proces, který má sloužit vyššímu cíli, a nikoli cíl sám o sobě. Je výsledkem zapojení se do cesty, která nám pomáhá růst v naší vlastní lidskosti. Máme zde na mysli cestu, na níž se stáváme ''muži a ženami pro druhé a s druhými'' (Kolvenbach 2008, s. 260)9.

Nezáleží tedy na "vedení" jako takovém, ale na tom, do jaké míry tento proces umožňuje nám a lidem, které na této cestě potkáváme, žít v hojnosti a pomáhat našim institucím naplňovat jejich konečný účel.

Konečným účelem této cesty učení, jak ji vnímáme, je být ve vztahu, komunikovat, mobilizovat týmy a další zúčastněné strany a budovat a strukturovat naše instituce ve službě našemu vyššímu účelu. Jednoduše řečeno, rozvoj vedení je ve své podstatě osobním rozvojem s praktickými nástroji, které nám pomáhají společně naplňovat poslání, které nám bylo svěřeno10 .

Udržování postoje otevřenosti
"Pro exercitanta je velmi prospěšné začít Exercicie ve velkorysém duchu a s velkou velkorysostí"11 . Těmito slovy nás svatý Ignác vyzývá k zahájení Duchovních cvičení (jeden ze základních dokumentů Tovaryšstva Ježíšova). Svatý Augustin nám zase připomíná, že "není žádnou výhodou být v blízkosti světla, pokud jsou oči zavřené"12 .

Je úžasné, kolikrát něco vidíme nebo slyšíme a ve skutečnosti to nepřijímáme správným způsobem13. Učení vyžaduje, abychom si po celou dobu této cesty zachovali otevřenost:
Zůstat otevřený chybám a poučit se z nich; otevřený tomu, že nás někdo zraní; otevřený tomu, že se ztratíme; otevřený tomu, že přijmeme dary i omezení druhých a dovolíme jim, aby nás ovlivnili. To může být překvapením pro ty, kteří považují rozvoj vedení za proces, jehož cílem je kontrolovat chyby a bolest nebo se jim zcela vyhnout.
To není náš přístup. Vzhledem k tomu, že náš svět je stále komplikovanější, vedení vyžaduje, abychom se cítili pohodlně, když se cítíme nepohodlně. Růst našich schopností reagovat na tyto nové výzvy spočívá v našem vnitřním nastavení toto nepohodlí vítat, zvládat a učit se z něj. Tato příručka a cesta učení, na kterou se chystáte vydat, vám proto budou prospěšné do té míry, do jaké budete rozvíjet svou vnímavost vůči novým zkušenostem a poznatkům.

I když je přirozené, že se tváří v tvář nejistotě uchylujeme k předchozím zkušenostem, které nám pomáhají jít kupředu, vedení často vyžaduje, abychom si přiznali, že nevíme, a to v duchu otevřenosti a nevinnosti14. Kvůli této cestě jsme povoláni být otevření, překvapeni zázraky a radostmi, které učení generuje, stejně jako vhledem a moudrostí, které přicházejí z učení se prostřednictvím neúspěchů a těžkostí

Shromažďování potřebných prostředků na cestu

"Proto vám říkám: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst nebo pít, ani o své tělo, co budete mít na sobě. Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty? Podívejte se na nebeské ptactvo: neseje, nesklízí, neskládá do stodol, a přesto je váš nebeský Otec živí." (Mt 6,25). Přestože jsme v Matoušově evangeliu vyzváni, abychom si nedělali starosti s tím, co si s sebou vezmeme na cestu, existují užitečné zdroje, které nám mohou na cestě pomoci a které je dobré znát.

Jedná se o příručku vedení z ignaciánského pohledu. Proto budeme v mnoha případech odkazovat na ignaciánské zdroje. Poznatky budeme čerpat především z Konstitucí Tovaryšstva Ježíšova, Duchovních cvičení, Autobiografie svatého Ignáce, jeho osobních dopisů, Duchovního deníku a také ze spisů několika generálních představených Tovaryšstva Ježíšova, jako např: Claudio Acquaviva SJ, Pedro Arrupe SJ, Hans-Peter Kolvenbach SJ, Adolfo Nicolás SJ a Arturo Sosa SJ a další15. Existuje také mnoho cenných zdrojů od jednotlivých jezuitů a partnerů v misii (laiků mužů a žen inspirovaných učením svatého Ignáce), které mají pro tento účel nesmírnou hodnotu a o které se v příručce také podělíme.

Kromě toho zde budou také odkazy na zdroje z akademického a firemního prostředí, které vypracovali různí odborníci v této oblasti. Najdeme zde zdroje od Ronalda Heifetze, Henryho Mintzberga, Otto Scharmera, Leonarda Schaeffera, Billa Torberta, Daniela Golemana a mnoha dalších.

Plán cesty: co příručka je a co není

Přestože není možné určit vše, s čím se můžeme na cestě setkat, je užitečné vzít v úvahu následující řádky:

Tato příručka je podporou na cestě. Rozvoj vedení, stejně jako osobní rozvoj16 , je neustálý proces zdokonalování. Zveme vás, abyste tuto příručku brali jako další zdroj pro svou cestu k tomu, abyste se stali lepším člověkem, lepším vůdcem a žili život v hojnosti. Doufáme, že na konci této příručky najdete inspiraci a energii k tomu, abyste v této cestě pokračovali sami.

Tato příručka nepokrývá vše. Existuje nespočet teorií a knih o řízení a vedení, a kdybychom k nim přidali ty, které existují na téma víry a spirituality, mohli bychom tento počet snadno zdvojnásobit nebo ztrojnásobit. Shrnout a vložit vše do jedné příručky není možné. Tato příručka nabízí souhrn teorií vedení a rozvoje, které byly vybrány jako užitečné nástroje pro potřeby programu.

Vedení z ignaciánského přístupu, nikoliv "další ignaciánská teorie vedení". David D. Day a John Antonakis v knize "Povaha leadershipu" provedli vynikající výzkum historie leadershipu a jeho různých myšlenkových směrů od počátku 20. století až do současnosti. Jednou ze škol, které se v posledních letech dostalo velké pozornosti, je škola "nového leadershipu", která obsahuje mimo jiné teorie jako "neocharismatický vůdce";, "vizionářský vůdce; a "transformační vůdce".
Jsme si vědomi rizika rozšíření výše uvedeného výčtu použitím terminologie "ignaciánský leadership". Domníváme se, že přídavná jména, jako jsou tato, mohou snadno omezit chápání toho, co leadership skutečně je. Vedení vnímáme jako samostatnou disciplínu, kterou lze obohatit ignaciánskou tradicí a spiritualitou. Tento přístup se zaměřuje na celistvější pohled na člověka a jeho sebepřekonání17 ; nabízí způsob jednání, který má smysl v konkurenčním světě, který dokáže věci trvale posouvat kupředu, protože je postaven na základním respektu k člověku, k dialogu a který vždy posouvá k hranicím18.

Příručka neposkytuje předem připravené odpovědi na vaše problémy. Uvědomujeme si, že dnes existuje tendence svádět každý osobní i organizační problém na nedostatek vedení.

Tento přístup může podporovat rozvoj vedení jako univerzální řešení. Ale stejně jako absolvování kurzu EMBA19 nevyřeší všechny vaše problémy na pracovišti20 , ani tato příručka nezpůsobí, že problémy s vedením zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Příručka vám však poskytne nástroje, které vám umožní prohloubit porozumění sobě samým, své práci, svému vztahu k týmu, své instituci a účelu, kterému sloužíte. Použijeme-li název jedné z knih Rona Heifetze, je tato příručka také o vedení bez jednoduchých odpovědí. Kromě toho tato příručka nenahrazuje Duchovní cvičení ani žádný druh podpory, kterou můžete získat od profesionálů, jako jsou koučové, duchovní vůdci nebo psychologové.

Tato příručka není akademickou prací; shromažďuje poznatky z akademických zdrojů. Jak již bylo řečeno, v této oblasti existuje velké množství výzkumů. To, co tato příručka nabízí, je praktičtější přístup. Vychází z existujících teorií a velké části výzkumu dostupného v akademických článcích a knihách, aby nabídla soubor praktických doporučení užitečných pro váš každodenní život.

https://discerningleadership.org/resource/ignatian-leadership/