Kniha, která může nabídnout popsání a uzdravení vztahů ve farnosti. 

Modely vedení služebníků pro vaši farnost

Služebné vedení je termín, který zavedl Robert K. Greenleaf ve své eseji "Služebník jako vůdce" z roku 1970. Nyní Dan R. Ebener ukázal, že tento koncept je pro katolíky stále aktuální, a to v knize Servant Leadership Models for Your Parish.

"Servant Leadership Models", nová kniha Dana Ebenera, popisuje rozdíl mezi "servant" leaderem a "piedestal" leaderem.

Ebener staví do kontrastu "servant leadership" a "pedestal leadership", což je jeho termín pro chování těch, kteří jsou na vedoucích pozicích a svou roli chápou jako sebeprosazení.

Skutečný "servant leader" naopak slouží svým následovníkům tím, že jim pomáhá dosáhnout jejich cílů. Takový vůdce předpokládá, že následovníci již obecně vědí, kam chtějí směřovat. Služebný vůdce usnadňuje jejich vlastní růst a aktivitu zaměřenou na cíle.

Ebener ukazuje, jaký význam má služebné vedení pro katolického pastora. Jeho lidé již obecně znají svůj cíl - je jím sjednocení s Bohem. Pastor, který je služebným vůdcem, pomáhá svému lidu tohoto cíle dosáhnout tím, že jej objasňuje, zaměřuje na něj pozornost svého lidu a pomáhá mu ho dosáhnout.

Takové vedení nabízí křesťanům mocný a přesvědčivý model. Jako následovníci Ježíše Krista se inspirují jeho ochotou nenechat si sloužit, ale sloužit. Služebné vedení v katolické farnosti předpokládá sbor, který je oddaný svému cíli, jímž je sjednocení s Bohem. Shromáždění se bude inspirovat vedoucím, jehož služba jim má pomoci dosáhnout tohoto cíle.

Napětí

Co se však stane se služebným vedením, když sbor ztratí svůj cíl ze zřetele nebo mu plně nerozumí? V těchto případech musí služebný vedoucí sboru cíl připomenout a naučit ho, co to znamená. Vyučování je základem služby pastora. Biskupové mu svěřují farnost, protože k němu mají důvěru.

Ebener nazývá moc jmenovaného pastora "poziční" mocí. Poziční vedoucí, jak říká, byl "postaven" do vedoucí pozice (22). Takový vedoucí může své postavení využít s velkým účinkem. "Služebné vedení, které vychází z pozice autority v církvi," píše Ebener (7), "překvapuje, vzrušuje a inspiruje členy církve". Poziční vedoucí, který neslouží, však církvi škodí. Ebener to vyjadřuje takto: "Když je osoba s poziční mocí v dané situaci vedoucím na piedestalu, ztěžuje to ostatním praktikování služby orientované na službu, ať už jde o vedení nebo následování" (184).

Poziční moc tedy není neslučitelná se služebným vedením, ale liší se od něj. Mezi pozičním vedoucím (který vidí křesťanský cíl a rozumí mu) a sborem (který nemusí vidět nebo rozumět stejným způsobem) může vzniknout napětí. Není snadné pomáhat lidem dosáhnout cíle, když ho ztratí ze zřetele nebo ho špatně pochopí.

Ebener možnost tohoto napětí uznává. Pastor se může ocitnout mezi očekáváním biskupa a očekáváním farníků. Aby toto napětí vyřešil, navrhuje, že vedoucí služebník musí mít na paměti, že nepřichází, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil. Služba biskupovi však není vždy totožná se službou farnosti.
Transformační a transakční lídři

Ebener vyjadřuje další aspekt napětí, které pastoři pociťují, v podobě kontrastu mezi "transformačním" a "transakčním" vedením. Transformační vedoucí podle něj transformuje instituci "tím, že se zaměřuje na organizační změnu a společnou vizi budoucnosti" (26). Takový vedoucí inspiruje, motivuje a stimuluje ostatní tím, že předkládá cíl, který stojí za to sledovat. Transakční lídr se naopak "více zaměřuje na každodenní transakce mezi lídrem a následovníkem, zejména na systém odměn a důsledků potřebných k motivaci ostatních ke společnému cíli" (28). V katolické farnosti, uznává Ebener, jsou důležité oba typy. Faráři musí plnit své manažerské povinnosti a zároveň řídit farnost směrem k jejím dlouhodobým cílům (172).

Ebener je však jasně přesvědčen, že pastor, který je skutečným služebníkem, by se měl více zabývat transformačním než transakčním vedením. Citujíc Johna Kottera, Ebener naznačuje, že katolické farnosti, stejně jako většina dnešních organizací, jsou "příliš řízeny a nedostatečně vedeny" (28). Příliš mnoho pastorů je transakčními vedoucími nebo manažery. Ebener by raději viděl, kdyby se faráři chopili role služebníka a delegovali manažerské povinnosti na jiné (172-3). Chce, aby farnost proměňovali, nikoliv pouze zajišťovali její bezproblémové řízení.

Pro ty z nás, kterým záleží na blahu katolických společenství, aktualizuje kniha Servant Leadership Models koncept služebného vedení a ukazuje jeho trvalou aktuálnost. Služebný vůdce bude vždy zažívat napětí, které existuje mezi uspokojováním potřeb křesťanů tak, jak je chápou, a jejich voláním k hlubší vizi a většímu učednictví. Takový vedoucí bude také muset vyjednávat o napětí mezi povinnostmi každodenního řízení farnosti a touhou vést stádo na zelené pastviny u tichých vod. Ne každá transakce promění společenství v to, čím ho chce Bůh mít, ale transakce zůstávají důležité. Ani pastor, který chce být služebníkem, se nevyhne manažerským povinnostem.

Dan R. Ebner, Servant Leadership Models for Your Parish (New York and Mahwah, NJ: Paulist, 2010).

Recenze: Mark F. Fischer

http://www.pastoralcouncils.com/bibliography/literature/dan-ebener/
 

Servant leadership models for your parish, Dan R. Ebener

Modely vedení služebníků pro vaši farnost

Obsah knihy
Předmluva: Kdo jsme?
Úvod: Kdo jsou služební vedoucí?
Služebné vedení: vést jako Ježíš
Chování ve farnosti: vedení a učednictví
Měřítka života farnosti
Rodinný přístup: život v Bloomfieldu
Komunitní přístup: život v Solonu
Týmový přístup: život v Iowa City
Výsledky farnosti: měřítkem je láska
Vedení ve službě: jak a proč funguje
Služebné farnosti: tři velikosti
Šest dalších charakteristik sloužících farností
Čtyři modely z naší studie
Rozvoj služebných vedoucích.