Osobní prelatura Opus Dei přestala existovat a ztratila laické členy.
Františkův apoštolský list ve formě "motu proprio" z 8. srpna letošního roku, kterým se mění znění dvou kánonů Kodexu kanonického práva, ukončil existenci osobních prelátů v katolické církvi. Dosud existovala pouze jedna taková struktura - osobní prelatura "Opus Dei" -, ale církevní předpisy počítaly s možností vytváření podobných územních a kanonických jednotek.
Nejnovější papežský dokument tak fakticky znamená konec existence "Božího díla", založeného v roce 1928 svatým Josefem Marií Escrivou de Balaguer, v jeho dosavadní podobě jako samostatného církevního útvaru na právech diecéze s vlastním biskupem a duchovními a početnými laiky.
Analýzy nové legislativy se na italském portálu Settimana News ujal italský teolog a mariolog o. Giancarlo Rocca ze Společnosti svatého Pavla (paulistů). Podle něj se nové "motu proprio" dalo očekávat od apoštolského listu "Ad charisma tuendum" ze 14. července loňského roku, který byl adresován přímo "Opus Dei". Ten mimo jiné zbavil dílo vlastního biskupa a přenesl jeho právní působnost z Dikasteria pro biskupy na Dikasterium pro klérus. Tentokrát papež toto církevní hnutí výslovně nezmínil, ale celý obsah tohoto dokumentu se v praxi jasně vztahuje pouze na Opus, který měl od 28. listopadu 1982 hodnost osobní prelatury.
Připomínajíc historii tohoto církevně správního útvaru a důrazně uznávajíc, že jeho místo v Kodexu kanonického práva (CIC) je v části věnované věřícím, namísto dřívější úpravy, která jej zahrnovala do kánonů týkajících se hierarchie, František snížil Opus Dei na postavení ještě nižší než světský institut. Tento status byl schválen v roce 1950 a představoval zdroj hrdosti, neboť byl prvním a vzorovým pro všechny sekulární instituty.
V tomto postavení pak mělo "Boží dílo" generálního představeného a mohlo inkardinovat, tj. přijímat do svých řad kněze a laiky. V novém papežském pojetí mohou být do tohoto veřejného kněžského sdružení, které podléhá Dikasteriu pro klérus, inkardinováni pouze klerici. Je zřejmé, že Opus Dei byl zbaven laiků, kteří dosud tvořili jeho sílu a dnes již nemohou být považováni za jeho členy.
Vyplývá to z Františkem ohlášených změn kánonů 295 a 296 Kodexu kanonického práva, podle nichž má právnická osoba, tedy v tomto případě každý věřící či věřící, svého pastýře a ordináře (diecézního biskupa). Laičtí členové Opus Dei tedy již nemohou podléhat svému představenému, jako by byl jejich ordinářem, ale jsou zcela závislí na svém pastýři a biskupovi. To také znamená konec snu o tom, že prelatura Opus Dei bude moci působit jako osobní diecéze s vlastním Božím lidem, jak o tom snil svatý Escrivá, který svého času chtěl, aby generální dům jeho Díla v Římě měl status diecéze. Tuto myšlenku však již kardinál Domenico Tardini (1888-1961), který byl tehdy protektorem Opus, považoval za "nesmyslnou". V tomto světle lze lépe pochopit různé dřívější pokusy, předem odsouzené k nezdaru, povýšit zakladatele na biskupskou důstojnost.
Otázka laiků a jejich místa v prelatuře trápila Opus Dei, a jestliže první papežské texty hovořily o tom, že klerici patří k prelatuře a laici pro ni pracují na smluvním základě, nyní už toto líčení nestačilo a Dílo se je různými způsoby snažilo do prelatury začlenit. To je uvedeno v ustanoveních Katechismu Opus Dei, jehož sedmé (2003) a osmé (2010) vydání se poněkud liší v pojetí vazeb, které pojí laiky s prelaturou. Podle autora textu na portálu je obtížné tato ustanovení plně pochopit, protože spojují kněze a laiky v jeden organismus, zatímco papežské dokumenty tyto dvě skupiny lidí jasně rozlišují. Samotné Dílo Boží po vyhledání protichůdných názorů některých teologů a kanonistů nakonec odmítlo názor, že laici nemohou být plnoprávnými členy této organizace.
Zdá se tedy, že poslední papežovy kroky donutí Opus Dei přehodnotit celou svou strukturu. Již po zveřejnění loňského dokumentu sdružení oznámilo, že pracuje na nových strukturách, jejichž podrobnosti však nebyly zveřejněny. Hlavním problémem Božího díla byli a jsou, jak již bylo zmíněno, laici, kteří jsou jeho skutečnou silou.
Podle italského teologa by dnešní problémy neexistovaly, kdyby Opus Dei zůstal sekulárním institutem. A pokud by si znovu vytvořilo tvář sekulárního institutu - jak bylo ve Španělsku navrženo dokonce na internetových stránkách rozhodně nepřátelských vůči této organizaci - nebo sdružení apoštolského života (se sliby nebo bez nich), jistě by získalo zpět laiky, kteří by se mohli těšit skutečné účasti na životě institutu. Papežova linie je jasná, linie Opusu zatím ne.
O. Rocca upozornil, že již po vyhlášení papežské apoštolské konstituce "Praedicate Evangelium" z 19. března 2022, důkladně reorganizující římskou kurii, se dalo očekávat, že papež zasáhne ohledně Opus Dei. Nevědělo se však, kdy se tak stane. Článek 117 zmíněné konstituce totiž jasně stanovil, že nově vytvořené Dikasterium (namísto dřívější Kongregace) pro klérus bude mít jurisdikci nad osobními preláty.
Autor také zmínil, že téměř okamžitě po zveřejnění Františkova aktuálního motu proprio prelát Opus Dei, P. Fernando Ocáriz, ve zveřejněném dopise ujistil, že plně souhlasí s tím, co papež nařídil, neboť to odpovídá charismatu sdružení. To si přeje stále více růst pod Františkovým vedením a s nasazením všech svých členů.

Zdroj: KAI / tk
https://deon.pl/kosciol/pralatura-personalna-opus-dei-przestala-istniec-i-stracila-czlonkow-swieckich,2583164