Papež: Službou a chválou stoupáme k nebi

Promluva papeže Františka předpolední modlitbou Anděl Páně na slavnost Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 2023.

Drazí bratři a sestry, dobrý den! 

Dnes, na slavnost Nanebevzetí Panny Marie, rozjímáme o jejím vzestupu s tělem i duší do nebeské slávy. Dnešní evangelium nám ji také představuje, jak vystupuje, ale tentokrát do "hornatého kraje" (Lk 1,39); a vystupuje proč? Aby pomohla své sestřenici Alžbětě - a tam pronáší radostný chvalozpěv Magnificat. Maria stoupá vzhůru a Boží slovo nám odhaluje, co ji charakterizuje, když stoupá vzhůru. Co ji tedy charakterizuje? Služba bližnímu a chvála Boha. Obojí. Maria je ženou služby bližnímu a Maria je ženou, která chválí Boha. Evangelista Lukáš navíc vypráví o Kristově vlastním životě jako o výstupu vzhůru, tedy směrem k Jeruzalému, k místu darování sebe sama na kříži, a zároveň popisuje i Mariinu cestu. Ježíš a Maria zkrátka putují stejnou cestou: jako dva životy, které stoupají vzhůru, oslavují Boha a slouží svým bratřím a sestrám. Ježíš jako Vykupitel, člověk, který dává svůj život za nás, za naše ospravedlnění; Maria jako služebnice, která jde sloužit: dva životy, které překonávají smrt a znovu povstávají; dva životy, jejichž tajemstvím je služba a chvála. Zaměřme se na tyto dva aspekty: službu a chválu.

Služba je, když jdeme dolů, abychom sloužili bratřím, kteří jdou nahoru: je to láska, která povznáší život. Jdeme sloužit svým bratřím a sestrám a s touto službou stoupáme vzhůru. Služba však není snadná: Panna Maria, která právě počala, urazí z Nazareta téměř 150 kilometrů, aby se dostala do Alžbětina domu. Pomáhat nás všechny něco stojí! Pomáhat totiž vždy něco stojí! Vždy to zakoušíme v únavě, trpělivosti a starostech, které s sebou péče o druhé nese. Myslíme například na kilometry, které denně urazí tolik lidí, aby se dostali do práce a z práce a vykonali mnoho úkolů ve prospěch druhých; myslíme na obětování času a spánku pro péči o kojence nebo staršího člověka; a na závazek sloužit těm, kteří nemají co vracet, v církvi i v dobrovolné práci. Já dobrovolnictví obdivuji. Je to únavné, ale je to stoupání vzhůru, je to nabývání nebe! To je pravá služba.

Služba však riskuje, že bez chvály Boha bude neplodná. Ve skutečnosti, když Maria vstupuje do domu své sestřenice, chválí Hospodina. Nemluví o své únavě z cesty, ale z jejího srdce se dere píseň jásotu. Kdo totiž miluje Boha, zná chválu. A dnešní evangelium nám ukazuje "proudy chval": dítě skáče radostí v lůně Alžběty (srov. Lk 1,44), která pronáší slova požehnání a vyslovuje "první blahoslavenství": "Blahoslavená, která uvěřila" (Lk 1,45); Blahoslavená, která uvěřila; a vše vrcholí tím, že Maria pronáší Magnificat (srov. Lk 1,46-55). Chvála umocňuje radost. Chvála je jako schodiště: nechává srdci soupat vzhůru. Chvála pozvedá ducha a překonává pokušení sklíčenosti. Všimli jste si, že nudní lidé, ti, kteří žijí pomluvami, nejsou schopni chválit? Zeptejte se tedy sami sebe: Jsem schopen chvály? Jak je dobré chválit Boha každý den, a také druhé! Jak dobré je žít ve vděčnosti a požehnání namísto lítosti a stížností, vzhlížet vzhůru namísto trucování! Jsou lidé, kteří si stěžují každý den. Ale dívejte se, že Bůh je vám nablízku, dívejte se na to, že vás stvořil, dívejte se na věci, které vám dal. Chvalte, chvalte! A to je duchovní zdraví.

Služba a chvála. Ptejme se tedy sami sebe: Žiji svou práci a každodenní zaměstnání v duchu služby, nebo sobecky? Věnuji se někomu bezúplatně, aniž bych hledal bezprostřední prospěch? Stručně řečeno, nedělám ze služby spíše jen "odrazový můstek" svého života? A když přemýšlím o chvále: umím jako Maria jásat v Bohu (srov. Lk 1,47)? Modlím se v dobrořečení Hospodinu? A šířím po takové jeho chvále Boží radost mezi lidmi, které potkávám? Každý by se měl snažit na tyto otázky odpovědět.

Kéž nám naše Matka, vzatá do nebe, pomáhá každý den stoupat výš skrze službu a chválu.https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2023-08/angelus-15-8-23.html