Na společné cestě
Kdokoli mě chce následovat
Sestry a bratři v Kristu,
Jsme rádi, že se po srpnové přestávce a pozdním začátku měsíce září můžeme znovu spojit. Navzdory pozdnímu začátku jsme chtěli začít novou sezónu zamyšlení Na cestě evangeliem Mt 16, 21-27 z 22. neděle všedního dne. Proč? Není to místo, kde Ježíš kárá Petra a říká svému vlastnímu jmenovanému vůdci apoštolů, aby ustoupil? Ano, je, a protože Ježíš mluví k Petrovi tak přímo a kriticky, všichni, kdo usilujeme o to, abychom mohli nabídnout službu jako nároční vedoucí, bychom mohli zpozornět. 
Jak víme, když Šimon Petr reaguje na Ježíšovy předpovědi o jeho utrpení a smrti, mluví z místa, kde miluje svého přítele a učitele, a z touhy ochránit ho a nepochybně i sebe a ostatní apoštoly před pronásledováním. Ježíšova reakce však odsuzuje nejen Petrovo jednání, ale i samotný způsob, jakým situaci vnímá a chápe. "Neuvažuješ jako Bůh, ale jako člověk...".


James Tissot (Nantes, Francie, 1836-1902, Chenecey-Buillon, Francie). Jdi za mnou, Satane (Rétire-toi, Satan), 1886-1896

Jaký význam má tato bolestná epizoda Petrova učednictví pro nás? Zaprvé nám Ježíš otevírá okno do nekonvenční logiky způsobu, jakým Bůh vnímá a dává smysl skutečnosti a posuzuje, co je správné, dobré, spravedlivé nebo vhodné. V tomto případě se nejedná pouze o Petrovo jednání, které hodnotí jako špatné, ale také o jeho myšlenkové pochody, základní hodnoty, kterými se řídí jeho myšlení, a hranice jeho povědomí o Boží vůli pro Ježíšovo poslání. 

Každý z nás chce stejně jako Petr činit správná rozhodnutí a jednat správně. Chceme sloužit svým organizacím a společenstvím a pomáhat jim v jejich poslání postupovat, růst a vzkvétat. Přirozeně se díváme na způsob, jakým jednají jiní úspěšní nebo efektivní vedoucí, jako na vzor, a můžeme studovat postupy nebo struktury jiných organizací jako referenční body pro způsoby, jakými bychom mohli řídit a provozovat ty naše. Ježíšova cesta však zjevně není stejná jako cesta tohoto světa. Jistota, stálý růst, prosperita, prestiž v očích druhých... nic z toho nepatří mezi cíle Ježíšovy služby ani jeho učedníků. Mohou být dobré a hodnotné, ale nejsou cílem samy o sobě.
Stejně jako pro Petra je samozřejmě dezorientující, když nás někdo náhle zpochybní nejen kvůli tomu, co rozhodujeme a děláme, ale i kvůli samotným hodnotám, záměrům a cílům, které jako vedoucí máme. Nedávno jsem zažil, že jsem byl kritizován za příliš praktické a instrumentální myšlení, za použití logiky nákladů a výnosů, která by byla zcela přirozená v podnikatelském prostředí, ale v pastoračním prostředí by ohrozila integritu našeho poslání, kterým je péče o lidi i efektivita organizace. A můj kolega měl pravdu. 

Máme jako učedníci, kteří se snaží rozpoznat, k čemu Bůh vyzývá nás a naše organizace, uši, abychom slyšeli, a oči, abychom viděli Boží vůli jak pro naše cíle, tak pro prostředky, které používáme k jejich dosažení? Jsme otevřeni tomu, abychom se obrátili od způsobů, jakými myslí a jedná svět, abychom byli věrnější Ježíšově cestě, která zahrnuje přijetí oběti, utrpení a snížení ve službě vyššímu dobru? Jsme ochotni žít a vést nepohodlně, ve stínu kříže, s vírou a nadějí v Boží definici úspěchu více než v definici světa?
Se sourozeneckou náklonností,
David a tým Rozlišujícího vedení
https://us18.campaign-archive.com/?u=c036a4bd9f4ba7b4161c0d982&id=4ee29d94b1