Jak dnes chápeme farní společenství? Jak jsou vnímáni kněží?
20. září 2023 | Jak dnes lidé chápou společenství farnosti, jaký obraz mají mladí lidé o kněžích a jak jsou dnes vnímáni faráři - o tom diskutovali sociologové na II. kongresu praktické teologie "Farnost zítřka", který se koná v Lichni. Poukázali mimo jiné na to, že v uvažování o farnosti jako společenství chybí určitá misijní perspektiva, že pro mladé lidi jsou ve vnímání kněze nejdůležitější jeho lidské vlastnosti a že kněžské učení je "filtrováno" jeho osobností a že faráři se často cítí osamoceni a ztraceni v setkání s měnící se realitou a touží po "normálnosti" před 20 lety.
Jaké je současné chápání farnosti jako společenství? - na tuto otázku odpověděla profesorka Kaja Kaźmierska z Lodžské univerzity, která představila vlastní výzkum v lodžské arcidiecézi provedený v letech 2017-2019 mimo jiné mezi maturanty, rodiči dětí s prvním svatým přijímáním, kněžími a řeholnicemi, a také reagujíc na 450 synodálních syntéz 16. všeobecné synody. 
Ze shromážděných výpovědí, které, jak zdůraznil přednášející, pocházejí od lidí, kteří jsou v církvi více než zapojeni, je zřejmé, že společenství ve farnosti vzniká společným prožíváním a přípravou liturgie, vytvářejí ho faráři, když jsou farníkům nablízku, a angažovaní věřící. Společenství vytvářejí vazby, pocit sounáležitosti, schopnost mluvit, nedostatek anonymity, otevřenost vztahům, jednoduchá gesta, jako je podání ruky nebo úsměv, společná zkušenost.
Přednášející citovala jeden z výroků ankety, který vysvětluje, že společenství je tu tehdy, když někdo farní skupině oznámí, že nemůže jít na mši svatou, protože má ruku v sádře, někdo jiný nabídne odvoz, jiný doporučí rehabilitaci, další nabídne venčení psa, někdo jiný upeče koláče pro "chodce" a další se modlí na úmysl všech.
Jak zdůraznila profesorka Kazmierska, respondenti poukázali na to, že budování komunity je nikdy nekončící proces, v němž nemůžeme "usnout na vavřínech".
- Vytváří moje farnost společenství? Na tuto otázku odpovědělo 44,8 % respondentů kladně. Těžko říci, zda je to možné, uvedlo 42 procent respondentů.
Zarážející ve shromážděných odpovědích bylo to, na co poukázal i kardinál Grzegorz Ryś, že si lidé nekladli otázku, k čemu společenství slouží. Neobjevily se ani zmínky o misionářství, o potřebě jít do světa.
O specifické podobnosti mnoha společenství v církvi se zmiňují i účastníci synody o synodalitě. Jak zdůraznila profesorka Kaźmierska, nesmírně důležitou zkušeností synody bylo právě uvědomění si této misijnosti, potřeby vyjít ven.
Jak změnit farnosti? Prof. Kaźmierska s odkazem na výroky účastníků synody o synodalitě poukázala na potřebu změny myšlení, využívání stávajících prostor farností k evangelizaci, jako je kancelář, koledování nebo udílení svátostí, vytváření prostor pro preevangelizaci (příkladem může být kněz, který hraje s mládeží stolní hry a - čeká). Upozornila, že každá farnost se musí zamyslet nad tím, na co by se v jejím případě mohla zaměřit činnost; každá má také určitý potenciál růstu. Je také třeba změnit model vedení - od autority ke službě; pastorace má být pro lidi, ne mimo lidí.
Přednášející zdůraznil, že v pastorační péči by se nemělo předpokládat, že každý je věřící. Naopak by se mělo spíše předpokládat, že hledají nebo odešli.
Otec Tomasz Adamczyk z Katolické univerzity v Lublinu hovořil o obrazu kněží v povědomí polské mládeže (na základě 1400 průzkumů provedených v Polsku mezi mladými lidmi ze středních škol, odborných učilišť a učilišť).
Jaká je první asociace se slovem "kněz"? - Mezi mladými lidmi převažovaly odpovědi vztahující se ke spiritualitě (duchovní člověk, povolaný Bohem, hlásající Boží slovo, dobrý člověk atd. Na druhém místě však byly odpovědi vyvolávající velmi negativní asociace (mimo jiné pedofilie, chamtivost).
Jak zdůraznil řečník, naprostá většina respondentů se nikdy neobrátila na kněze s prosbou o pomoc. S důležitými životními problémy se obracejí na své rodiče nebo odborníky. - To ukazuje na potřebu odborné pomoci ve farním prostoru," uvedl P. Dr. Adamczyk.
Pokud jde o kontakty s kněžími, mladí lidé často píší: "Jsme si cizí". Nejlépe hodnotí kontakty s katechety, průměrně s faráři a nejhůře s biskupy.

Jaké negativní vlastnosti kněží mladí lidé zmiňují? - Nedostatek tolerance a úcty, vyvyšování se, zesměšňování druhých, chamtivost, život nad poměry, nedostatek komunikace, černobílé vidění světa, uzavřenost do své "bubliny". Mladí lidé prohlašují, že jim nejvíce vadí homofobie u kněží. Jak zdůraznil otec Adamczyk, mladí lidé vnímají církev a kněze jako instituci a velmi agresivní lidi. Nejvíce je pohoršuje agresivita při kázáních a nepochopení homosexuálních lidí.
Mezi vlastnosti, které jsou u kněží nejvíce ceněny, patří shovívavost, otevřenost, schopnost mluvit o jakémkoli tématu, respekt, komunikativnost, upřímnost, ochota pomáhat lidem a smysl pro humor.
V reakci na dotazy z publika řečník připustil, že mladí lidé mohou být narcistní, velmi kritičtí, ale nepřijímají žádnou kritiku a jakoukoli kritiku vnímají jako agresi. Upozornil však, že i když tomu tak je, můžeme se s takovým konstatováním spokojit? Měli bychom se zamyslet nad tím, co můžeme udělat pro to, abychom nebyli takto vnímáni. - Příliš často hovoříme o normách. Mladí lidé tomu nechtějí naslouchat. Zdá se, že by bylo lepší, kdybychom více mluvili o hodnotách, abychom jimi mladé lidi nadchli," řekl.
- Ze shromážděných výpovědí se zdá, že mladí lidé dnes nepotřebují ani tak skupiny nebo komunity, ale spíše prostor, kde by se mohli setkávat. Nechtějí se nutně účastnit stálé formace, ale jsou ochotni se setkávat v kostele, což deklarují i ti, kteří jsou od církve vzdáleni," uvedl řečník.
Z průzkumů také vyplývá potřeba "pohotovosti" ve farnosti, aby se tam mladí lidé mohli v případě nouze obrátit a získat odbornou pomoc.
Mělo by se od kněze vyžadovat více morálky? - Naprostá většina mladých lidí říká ano. Pokud někdo učí morálce, měl by tak sám žít a jít příkladem. V extrémních situacích však respondenti od kněze hrdinství nepožadují. Chápou, že je to lidská bytost, která může mít své obavy a omezení. - Mladí lidé navrhují, aby kněží nepředstírali, že jsou někým, kým nejsou," zdůraznil P. Dr. Adamczyk.
Na závěr uvedl, že nejdůležitější ve vnímání kněze mladými lidmi jsou jeho lidské vlastnosti. Učení kněze je "filtrováno" jeho osobností. V této souvislosti je velmi důležité rozvíjet tzv. měkké dovednosti, schopnost naslouchat, doprovázet apod.
Řečník hovořil také o potřebě změnit jazyk komunikace v církvi, aby nebyl vnímán jako agresivní.

Přednášku s názvem "Farnost zítřka z pohledu farářů ve světle výzkumné metody přednesl v zastoupení Prof. Dr. Marcina Jewdokimowa z UKSW Mateusz Jakub Tutak, který se rovněž podílel na práci na této studii.
Stručně vysvětlil metodu - jednalo se o kvalitativní studii provedenou mezi 25 faráři ve dvou skupinách. Sestávala ze dvou tříhodinových setkání s pastory z různých diecézí. Ti spolu hovořili na témata, která si sami vybrali, včetně těch, která se týkala každodenních a zdánlivě banálních záležitostí.
Jak přednášející upozornil, výzkumy ukazují, že role pastýře vyžaduje stále více reflexe, pozornosti, přemýšlení o tom, jak jednat. Vyžaduje reflexivitu. Farář musí reflektovat výzdobu kostela, hudbu, transparentnost života farnosti, své vlastní chování, svou kulturu.

Tato reflexivita se odehrává s pocitem zmatku a osamělosti v konfrontaci s rozsáhlými sociokulturními změnami a novými skutečnostmi. Pastýři pociťují rychlost těchto změn. "Nemám představu, v tunelu jsou jen malá světýlka", "musíme se smířit s tím, že církev nezahrne všechny", "dřív to bylo normální a teď musíme hledat strategie, jak jednat" - to jsou jen některá vyjádření shromážděných pastorů.
- Nejmladšími pastory v Polsku jsou ti, kteří absolvovali seminář před 20 lety. Tehdy to bylo "normální". Tehdy byli připravováni na pastorační službu. Změnu chápou jako ztrátu, ztrátu triumfující církve. Jejich aktivita na tuto ztrátu spíše reaguje," vysvětlil Matthew Jakub Tutak. Jak dodal, prvkem společenské změny je všudypřítomná kritika církve, které pastýři čelí individuálně. Často jsou uzavřeni do sebe a zmateni.
Jaké strategie volí kněží? - Investují do autentických vztahů s vybranými laiky, "sestupují z kazatelny", zapojují se do společenství a do osobních vztahů. Jsou si vědomi toho, že nikoli program, ale kvalita vztahu může rozhodnout o úspěchu. Vědí, že bez laiků už nic neuspěje, a jsou si vědomi toho, že zapojení laiků bude ovlivněno tím, jak moc ze sebe dávají nad rámec svých přísně náboženských povinností.
- Kněží se snaží přejít od pastorační služby nahazování sítí k lovu ryb udicí. Zde však narážejí na obtíže. Chybí jim vzory, podněty. Proto kněží hledají individuální cesty a vlastní nápady," řekl Matthew Jakub Tutak.
Z výpovědí kněží vyplývá jejich přesvědčení, že stav farnosti závisí na duchovním stavu kněze. Těžko lze tomuto tvrzení upřít správnost, ale jak upozornil řečník - jedná se o centralistickou vizi farnosti, ve které se farář může cítit o to více osamocen. Přitom farnost lze vnímat jako síť vztahů, jejichž duchovní dynamika nezávisí jen na knězi.

Druhý kongres praktické teologie "Farnost zítřka" se koná od 19. do 21. září ve svatyni Panny Marie Licheňské. Více než stovka účastníků - akademických pracovníků, pastoračních pracovníků a laických zástupců farních společenství - se zamýšlí nad tím, jakým výzvám církev v Polsku čelí nebo bude brzy čelit a jaká opatření by se v této souvislosti měla ve farnostech přijmout.

https://www.ekai.pl/jak-dzis-rozumiemy-wspolnotowosc-parafii-jak-postrzegani-sa-ksieza/