V březnu 2023 nastoupila do funkce ředitelky Rakouského pastoračního institutu Mag.a Gabriele Eder-Cakl.


Rozhovor o zahájení práce:
Eder-Cakder: Pestrá náboženská krajina vyžaduje široce založenou pastoraci
Teolog Eder-Cakl nově v čele Rakouského pastoračního institutu - "Diecézní hranice už na internetu nehrají roli" - Vztah k církvi a náboženství "se nedá měřit jen tím, kdo sedí v neděli o půl desáté v kostele".
Vídeň, 4.3.2023 (KAP) Gabriele Eder-Cakl, od března nová vedoucí Rakouského pastoračního institutu (ÖPI), stojí před velkými úkoly. Pastorační péče musí být ve stále pestřejší náboženské krajině Rakouska široce diverzifikována, jak hornorakouská teoložka vysvětlila v sobotním rozhovoru pro Kathpress: Vedle farností jako nepostradatelné "místní církve" existují nejrůznější kategoriální přístupy k pastoraci, které "osloví lidi tam, kde žijí". Rozsah působnosti ÖPI jako "specializované agentury pro pastoraci ve službách biskupské konference a diecézí" sahá od pastorace měst a poutníků přes pastoraci nemocnic a vězňů až po ženské komise a odbory životního prostředí, jak vyplývá z internetových stránek www.pastoral.at.

I když se vazba na instituce, a tedy i na církve, snižuje, současné studie ukazují, že lidé od nich mají očekávání, jak upozornil Eder-Cakl. A ta jsou různá: pomoc v nouzi, orientace, závazek k odpovědnosti za stvoření, práce pro mír, lidská důstojnost a společenství. Ve všech prostředích jsou přítomna - často implicitně - náboženská témata, která lidi zaměstnávají. A blízkost k církvi vzniká jinak než v předcházející generací, řekl bývalý vedoucí pastoračního úřadu linecké diecéze. Například i po izolaci způsobené pandemií je stále velmi využívaná telefonická poradenská služba a bohoslužby se nadále slaví prostřednictvím televize, rozhlasu a internetu.
Zejména v digitálním prostoru, kde mnoho lidí pracuje, tráví volný čas a pěstuje přátelství, musí být církev přítomna; podle Eder-Cakla se tento "živý svět" bude nadále rozšiřovat. Jako celostátní instituce zde má ÖPI koordinační roli, protože "diecézní hranice už na internetu nehrají roli".

Investice do kvality
Pro odborníka na pastoraci je Vídeň, kde je katolíků jen něco málo přes 30 procent, důvodem k otázkám typu: "Co je naším úkolem jako církve? Jaké je to být dnes křesťanem? Jak může vypadat hlásání víry? Svátosti udělované církví - které lze zažít při křtu, svatbě nebo pohřbu - jsou stále důležitými styčnými body. O to důležitější je dbát na kompetenci a citlivost, například v otázce Jak mluvíme o smrti a truchlení? Obecně chce Eder-Cakl podporovat kvalitu a zapojit jak stálé, tak dobrovolné pracovníky církve.
Není jediná, kdo se obává, zda bude i v budoucnu vzhledem k ubývajícím zdrojům církve dostatek teologicky kvalifikovaných lidí - učitelů náboženství, pastoračních asistentů, kněží. Tato otázka znepokojuje také biskupskou konferenci a ty, kteří jsou v diecézích zodpovědní za pastoraci. Univerzity vynakládají velké úsilí na zatraktivnění teologického vzdělávání nabídkou nových kurzů; existují také kurzy na částečný úvazek. Eder-Cakl považuje vědeckou reflexi za nezbytnou, "aby se nestala ideologickou nebo fundamentalistickou". Úkolem ÖPI je také navazovat kontakty s personalisty, aby církev mohla mít ve svých řadách i nadále empatické pastory, kazatele pravdivého života nebo cílevědomé charitativní pracovníky.
Farnosti zůstávají důležité
Farnosti zůstávají nesmírně důležité jako ohniska církevního života, aby byly jako církev přímo přítomné a "přístupné", je přesvědčena Eder-Cakl. Lidé potřebují "osobní kontakty". S 3 000 farnostmi v Rakousku má církev síť, kterou má málokdo jiný; její budovy, ale i bohoslužby jsou "oázami" uprostřed každodenního života.
Zapalování svíček v nich je také oblíbeným rituálem pro mnohé, kteří jinak do kostela chodí jen zřídka: "Proč? Protože si lidé říkají: uvědomuji si, že jsem konečný, omezený, nemohu se lusknutím prstů usmířit, ukončit nemoc, a proto chci poslat do nebe myšlenku na své blízké." A co se děje? Také proto považuje Eder-Caklová, jak řekla, "otevřené kostely (za) nesmírně důležité". Zatím se podle ní ze strany církve jasně uznává, že vztah k církvi a především k náboženství "není měřitelný jen tím, kdo v neděli o půl desáté sedí v kostele".

Farní rady by si měly samy ujasnit, čím mohou přispět ke svému konkrétnímu pastoračnímu prostoru, doporučila Eder-Caklová. Je rozdíl, zda se farnost nachází v turistické či průmyslové oblasti nebo zda se jedná o migraci či příliv mladých rodin. Důležité je spojit síly a stanovit priority podle stávajících možností a vzdát se přetěžujícího nároku na "stálou všestrannou péči".

"Místní církev" zároveň nesnižuje význam kategoriální pastorace, díky níž se nemocnice, vzdělávací instituce nebo univerzitní společenství stávají pastoračními místy. Církev tak podchycuje lidi tam, kde žijí a kam chodí, a také tam vytváří společenství - například prostřednictvím pastorační péče v lázních a léčebnách. Podle Eder-Cakla je pouť "velmi velkým tématem": potřeba odpočinout si, najít sám sebe, vnímat přírodu a stvoření nabízí mnoho příležitostí pro církevní doprovázení.
Je třeba více genderové spravedlnosti

Při tom všem si odborník na pastoraci uvědomuje, že mnohé věci týkající se církve se zdají být "zaprášené", zejména pro mladé lidi. Dnešní často velmi odlišné způsoby života je třeba vnímat a brát vážně: Neexistují už jen klasické rodiny otec-matka-dítě, ale také různé formy vztahů a "queer" rozmanitost. A dále: "Žádný mladý člověk už nechápe, že v církvi chybí genderová spravedlnost.

Také v církvi je mnoho přání na změnu - i když se v posledních letech mnohé zlepšilo, pokud jde o spoluzodpovědnost žen, jak vysvětlila Eder-Caklová: stále častěji se vyskytují ve vedoucích pozicích - také ve Vatikánu -, biskupská konference se zavázala, že do sedmi let zvýší podíl žen s vedoucí úlohou alespoň na jednu třetinu v diecézních službách, výborech a pracovních skupinách, a další naději dává pozoruhodný přípravný dokument pro kontinentální synody v rámci synodálního procesu. Tam se kvazi "oficiálně pro církev" říká, že "církev musí najít způsob, jak motivovat muže, aby se stali aktivnějšími členy církve, a umožnit ženám plnější účast na všech úrovních církevního života".
Sama Eder-Caklová předala papeži Františkovi při návštěvě rakouské ženské delegace ve Vatikánu prohlášení, v němž se uvádí, že genderová spravedlnost "není výsadou", ale musí se stát v církvi normou. Jako možné východisko z konfliktů v této věci považuje ředitelka ÖPI "zkušební místnosti" s různými postupy nebo rychlostí reformy v jednotlivých církvích. Podrobnosti budou upřesněny na světových synodách na podzim 2023 a 2024.

V novém pracovním prostředí Eder-Cakl se již prosadila ženská kompetence: ÖPI úzce spolupracuje s rakouskou pastorační komisí a její výkonnou předsedkyní Annou Findl-Ludescherovou, jakož i s "Arge Österreichische Pastoralamtsleiter*innen" pod vedením Lucie Greinerové; jednotkovým biskupem pro pastoraci je Josef Marketz (Gurk). Podle Eder-Cakla jsou v současné době těžištěm práce ÖPI vztahy mezi duchovními a laiky, téma synodality, Františkem zřízený katechetický úřad, digitální pastorace a iniciativa "Myslet nově" pro mladé dospělé. Vlajkovou lodí institutu zůstává Rakouská pastorační konference, jejíž příští ročník v lednu 2024 bude mít téma "Ekonomika a církev".
https://www.pastoral.at/home/neue-direktorin-des-sterreichisches-pastoralinstituts