Kongres "farnosti zítřka" - co bude dál?
Katecheze dospělých, formace k evangelizaci, změna jazyka v církvi, formování dovedností laiků i kněží komunikačních a umění budování vztahů - to jsou jen některé z postulátů, které zazněly během závěrečného zasedání kongresu "Farnost zítřka".
Během zasedání byly představeny výsledky práce šesti skupin, které během kongresu jednaly. Jak oznámil P. Tomasz Wielebski, postuláty budou předloženy Komisi pro pastoraci a Komisi pro novou evangelizaci KEP. 
V rámci kongresu "Farnost zítřka" proběhlo 6 tematických zasedání, během nichž účastníci kongresu diskutovali v menších skupinách a vypracovávali konkrétní postuláty. Během závěrečného zasedání kongresu byly prezentovány závěry.

"Liturgie v centru života farnosti" byl název prvního zasedání. Jeho účastníci upozornili na ústřední postavení liturgie v životě farnosti, které nelze nahradit žádnými jinými aktivitami nebo "událostmi" . Zdůraznili potřebu seriózní formace pro liturgii a skrze liturgii - pro laiky (např. pořádáním cyklů katechezí na tato témata, setkání liturgického kroužku apod.) i pro duchovní (např. reflexí obsahu apoštolského listu "Desiderio desideravi" během setkání pro kněze). Přitom upozorňovali na velký zájem o liturgická témata. Účastníci zasedání hovořili o zdůraznění komunitního charakteru liturgie zapojením formovaných laiků do aktivní účasti. Mezi návrhy zazněla také výzva k evangelizaci lidové zbožnosti nebo naléhavá aktualizace pravidel pro předávání liturgie.

Úvodní přednáška v rámci zasedání s názvem. "Hledající farnost" přednesl P. Prof. Leszek Szewczyk, Ph.D., ze Slezské univerzity. Hovořil o evangelizačním poslání církve, otevřenosti společenství vůči příslušníkům různých kulturních a národnostních skupin a o přizpůsobení obsahu a formy hlásání Božího slova současnému publiku. Účastníci diskuse poukázali na to, že při přístupu k tomuto tématu je důležité položit si otázku, koho hledáme, kde hledáme a jak hledáme, přičemž východiskem musí být otázka vlastní identity - zda vím, kdo jsem a jaké je mé povolání. Zdůraznili, že model svátostné pastorace již není dostačující. Je třeba hledat nové metody evangelizace, aniž bychom odstraňovali to, co již funguje, a prvním nástrojem evangelizace je homilie. Potřebná je také formace k evangelizaci. Hovořili také o potřebě obnovit jazyk církve, zjednodušit kázání, aniž by se ochudil jeho obsah, a o důležitosti lidského a uctivého přístupu k posluchačům.

Jaké jsou "formační úkoly farnosti"? Účastníci skupiny, ve které se o této otázce diskutovalo, zdůraznili, že hlavním formačním úkolem farnosti je přivádět lidi k osobnímu vztahu s Bohem. Hlásání poselství o spáse by proto mělo předcházet všem druhům napomínání a poučování. Upozornili na přesun důrazu z pastorace dětí na pastoraci mládeže a dospělých a ze servisní pastorace na pastoraci, při níž jsou věřící inspirováni ke spolupráci. Hovořili o úloze laiků v misii, o úloze řeholních hnutí a o významu pastorace elit

Účastníci hovořili o prostoru pro formaci ve farnosti, který vzniká při slavení svátostí. Zdůraznili význam svátosti pokání a potřebu vytvořit podmínky pro duchovní vedení a také adoraci Nejsvětější svátosti. Uvedli, že pastorační péče by se neměla omezovat na sledování liturgického roku, ale měla by být širší a plánovaná na několik let. Vyzvali ke každodenní homilii a k odklonu od dětských homilií při mši svaté, kde většinu tvoří dospělí.
Poukázali na takový formační nástroj, jakým jsou individuální setkání a rozhovory jak s vedoucími farních skupin, tak s kandidáty svátostí, zejména biřmování. Poukázali na to, že tento druh praxe je velmi dobře přijímán.
Hovořilo se také o formaci nemocných a osamělých během návštěv v domácnostech, o často nevyužívaném formačním prostoru, kterým je farní kancelář, a o formaci v kyberprostoru.

"Rodina ve farnosti" - to bylo téma, o kterém jednala další skupina účastníků kongresu. Návrat ke katechumenátu rodiny. Dobrá průběžná formace rodin. Výročí farních sňatků. Pořádání dětských oslav a slavností ve farnosti a např. dny rozjímání pro rodiny v blízké svatyni - to byly jen některé z požadavků, které se objevily.
Mnohé z nich se týkaly přípravy na manželství. Bylo poukazováno na to, že by mohla mít katechumenátní charakter, že by se do vedení přípravy měly více zapojit manželské páry, že by se mělo usilovat o optimální přípravu s ohledem na různé životní situace kandidátů. Zazněly připomínky, ţe předmanţelský protokol by se měl podepisovat v nejnovější verzi a před knězem, a ne, jak se děje, před laiky.
Členové skupiny hovořili také o zvláštním významu koledování jako příležitosti k seznámení rodin, o tom, jak usnadnit manželům společnou účast na nedělní eucharistii, o tom, že by v každé farnosti měl být nějaký prostor pro kojící matky, a o homiliích - aby při mších s dětmi mohli rodiče slyšet i slovo určené dospělým.

Upozornil na význam podpory společenství pro manželské páry. Hovořilo se také o potřebě kvalifikovaného doprovázení nesvátostných svazků a o nutnosti formovat kněze pro takové doprovázení. Hovořilo se také o důležitosti ukazovat příklady křesťanské rodiny v médiích, ale ne infantilním způsobem.
"Farnost a místní instituce společenského života" - členové této skupiny upozorňovali na potřebu diagnostikovat možnosti farnosti v tomto ohledu a plánovat aktivity. Hovořili o potřebě zvýšit účast laiků ve vztazích s místními institucemi, mimo jiné i z toho důvodu, že personální změny ve farnostech mohou tyto vztahy zbytečně měnit. Poukázali na to, že společný cíl vždy integruje společenství, ale také zdůraznili potřebu revidovat iniciativy podnikané společně s dalšími aktéry.
O identitě laiků a presbyterů diskutovali účastníci poslední skupiny, která na kongresu prezentovala své závěry. Poukázali na to, že tyto identity nejsou protikladné, ale vzájemně se doplňují. Zdůraznili, že farnost by měla vytvářet prostor pro objevování vlastního povolání a možnost jeho realizace. V této souvislosti hovořili o velké síle společenství a sdružení laiků. Poukázali na potřebu obnovy a hledání nových forem deuterokatechumenátu a katecheze dospělých.
Naznačili, že je třeba, aby se církev zamyslela nad presbyterátem a vypracovala jeho nový sociologický model. Lze také uvažovat o modelech společného života presbyterů, otázce celibátu a formaci s novými výzvami. Důležité je zkoumání povolání ke stálému diakonátu.
Členové skupiny věnovali část svých diskusí také úvahám o spolupráci, kooperaci a spoluodpovědnosti laiků a presbyterů. Poukázali na to, že klíčová je komunikace, formování lidských vlastností, schopnost budovat vztahy schopnost poznat skutečné potřeby toho druhého.
Položili si také otázku, zda by jistě měly pokračovat všechny formy farní činnosti, zda bychom neměli některé vypustit, abychom se nezabývali něčím, co už není jazykem dnešní doby. (Tento postulát byl zpochybněn během diskuse, která následovala po prezentaci. Bylo poukázáno na to, že by mohlo jít o vyloučení starších lidí).

V diskusi se mimo jiné objevily otázky týkající se financí budoucích farností a možností působení v souvislosti se snižujícím se počtem kněží. Zazněla také mimo jiné výzva k přesnějšímu vedení nesvátostných vztahů v souvislosti s papežskou exhortací "Amoris laetitia". Hovořilo se také o spolupráci mezi různými společenstvími a pastoračních iniciativách.
Reklama
Jak oznámil P. Tomasz Wielebski, postuláty budou předloženy Komisi pro pastoraci a Komisi pro novou evangelizaci KEP, aby se kolem těchto postulátů vytvořila určitá vize obnovy farností v Polsku. - Měli bychom naznačit určitý nový model působení církve v Polsku," zdůraznil.
Druhý kongres praktické teologie "Farnost zítřka" se konal od 19. do 21. září ve svatyni Panny Marie Licheńské. Více než stovka účastníků - akademiků, pastorů a laických zástupců farních společenství - se zamýšlela nad tím, jakým výzvám církev v Polsku čelí nebo bude brzy čelit a jaká opatření by se v této souvislosti měla ve farnostech přijmout.
https://www.gosc.pl/doc/8500276.Kongres-Parafia-jutra-co-dalej?fbclid=IwAR0tMeuhc2uVphgejRtrmP13_VlrTG4J8Iqy5cZiWJ6THrXFZbfhYaO87x4