Synodní briefing se zaměřil na migranty a uprchlíky
Vzhledem k tomu, že se účastníci synody chystají na večerní chvíli modliteb za migranty a uprchlíky, byla reakce církve na situaci těch, kteří jsou nuceni opustit své domovy, v popředí zájmu čtvrtečního tiskového brífinku k synodě.
L'Osservatore Romano
Všichni účastníci synody s papežem Františkem se dnes večer - na závěr třinácté generální kongregace - sejdou na Svatopetrském náměstí u památníku "Andělé nevědomí", aby se modlili za ty, kteří přišli o život na různých migračních trasách, za jejich rodiny, za ty, kteří přežili, a za uprchlíky a migranty, kteří jsou stále na cestě.
A právě problematice migrantů a uprchlíků byl věnován dnešní brífink s novináři.
Čtení Božího slova, tiché rozjímání, přímluvy a modlitba Páně budou provázet čtvrteční večerní chvíli modlitby, kterou se synodní společenství ujímá migrantů a uprchlíků, kteří jsou od začátku shromáždění v centru diskusí a obav.
Akce bude mít "univerzální charakter", aby upozornila na tragédie různých válek, včetně těch "neznámějších", ve stylu synodální "společné chůze" z Auly Pavla VI. k symbolickému památníku na Svatopetrském náměstí.

Během čtvrtečního tiskového brífinku zhodnotil práci v Aule prefekt Dikasteria pro komunikaci a předseda Komise pro informace Dr. Paolo Ruffini. Uvedl, že ve středu odpoledne a ve čtvrtek dopoledne se konalo desáté a jedenácté zasedání menších kruhů, přičemž čas byl věnován "duchovním rozhovorům". V současné době se diskuse zaměřují na oddíl B3 Instrumentum laboris: 35 malých skupin diskutuje o různých aspektech obecného tématu: "Účast, odpovědnost a autorita. Jaké procesy, struktury a instituce v misijní synodální církvi?".
Prefekt dále připomněl skutečnost, o níž včera informoval generální relátor kardinál Jean-Claude Hollerich, že "byly vytvořeny tři pracovní skupiny složené z odborníků teologů a kanonistů, které se ve třech zprávách podělí s generálními kongregacemi o své úvahy k bodům" Instrumentum laboris B3/3 ("Jaké struktury lze vytvořit pro upevnění misijní synodální církve? "); B3/4 ("Jak lze konfigurovat případy synodality a kolegiality zahrnující seskupení místních církví?"); a B3/5 ("Jak lze posílit instituci synody, aby byla výrazem biskupské kolegiality v rámci celosynodální církve?").
Kardinál Czerny: Na cestě s nejzranitelnějšími lidmi na Zemi
Kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro podporu integrálního lidského rozvoje, se ve svém vystoupení zmínil o Chvíli modliteb za migranty a uprchlíky. Vysvětlil, že před sochou "Andělé nevědomí" bude synodální shromáždění, "které se učí, jak společně kráčet jako církev, účinně symbolizovat společnou chůzi s některými z nejzranitelnějších lidí na naší planetě, totiž s těmi, kteří utíkají, kteří jsou nuceni být v pohybu, s těmi, které nazýváme migranty a uprchlíky".
Proto, dodal, "existuje duchovní, a dokonce i estetický, kulturní soulad mezi tím, jak trávíme tento den" na synodním shromáždění diskusí o poněkud abstraktních tématech, "a chůzí s nebo doprovodem" fenoménu migrace, který představuje loď vytesaná do bronzu Timothym Schmalzem, "která představuje všechny lidi všech věků a všech míst, kteří byli tak či onak nuceni opustit" své domovy.
kardinál Czerny však upozornil na "dramatický kontrast" mezi "harmonií a dobrou vůlí a ... skutečně hlubokou výměnou, kterou zažíváme v synodním sále", a "úzkostí, nejistotou, zranitelností, marginalizací" migrantů a uprchlíků a "strašlivým mlčením ... našich společností, našich odmítajících společností".
Biskup Flores: Z pohraniční diecéze
Biskup Daniel Ernest Flores, předseda delegátů shromáždění a člen přípravné komise, je biskupem v texaském Brownsville na hranicích s Mexikem. Své vystoupení zahájil připomínkou, že "každá diecéze na světě přichází [na synodu] s dary a jakousi zkušeností své vlastní místní církve".
Při líčení zkušeností ze své pohraniční diecéze biskup Flores uvedl, že v posledních letech se zvýšil počet lidí z Latinské Ameriky, kteří přicházejí do Spojených států amerických přes Brownsville. Odezva věřících však nikdy nebyla nedostatečná: "V mé diecézi je velký, obrovský příliv energie od lidí, majitelů restaurací, lékařů, zdravotních sester, kteří dobrovolně věnují svůj čas právě péči o matky, děti a rodiny," řekl a zároveň poznamenal, že významně přispívají i příslušníci dalších komunit, včetně jiných křesťanských denominací, muslimů a židů.
Biskup Flores vysvětlil, že jeho diecéze nedisponuje "velkým množstvím" materiálních zdrojů, "ale srdce lidí jsou velmi štědrá a vědí něco o tom, co je to chudoba, a tak reagují velmi štědře".
Dodal: "Zásadou je, že se přizpůsobujeme tak, abychom respektovali lidskou důstojnost rodin, které přicházejí, a chováme se k nim s velkou úctou. Každá z nich má svůj příběh."
Maronitský Alwan: drama syrských uprchlíků v Libanonu
Otec Khalil Alwan, bývalý generální představený libanonských maronitských misionářů, je generálním sekretářem Rady katolických patriarchů Orientu a profesorem na Libanonské univerzitě v Bejrútu. Generálního shromáždění se účastní jako synodální svědek pro východní církve a generální koordinátor pro Blízký východ.
Jeden z neepiskopálních účastníků, kteří přišli z kontinentálních shromáždění, otec Alwan, řekl, že se zúčastnil čtyř synod a tu současnou považuje za odlišnou co do metod i obsahu: "Je to skutečná cesta s Pánem, s církví, se všemi skutečnostmi, které jsou zde zastoupeny. Účast na ní je velkou milostí, která nám dává důvod k naději na šťastnou budoucnost církve".
Maronitský kněz poté přešel k hlavnímu tématu své promluvy, když hovořil o situaci syrských uprchlíků v Libanonu: "Od roku 2011, kdy sem přišli, žijí v nelidských podmínkách, namačkáni ve velkém počtu v táborech na hranici jejich kapacity, protože mezinárodní společenství nutí Libanon, aby je držel na svém území, a brání jim v cestě do Evropy."
Otec Alwan vysvětlil, že v těchto oblastech "žijí více než dva miliony lidí", "přičemž v posledních letech bylo zaznamenáno mnoho narozených dětí", a dodal, že "Libanon je se svými pěti miliony obyvatel zemí s nejvyšším procentem uprchlíků na světě". Uznává, že byla poskytnuta určitá humanitární pomoc s cílem zmírnit dramatickou situaci, nicméně tvrdí, že uprchlíkům by mělo být umožněno odejít na místo, které více odpovídá jejich lidské důstojnosti.

Libanonci jsou trestáni "za svou lidskost", prohlásil otec Alwan. Všichni tito uprchlíci totiž zatěžují ekonomiku státu, která nese obrovské náklady, s nimiž si mezinárodní vládní organizace nedokážou poradit, což má za následek, že "libanonští občané jsou stále chudší a chudší. To v nich vyvolává velký hněv: humanitární otázku považují za záminku k tomu, aby uprchlíci zůstali v Libanonu, který je nucen být zemí politického azylu.
"Ozývá se mnoho hlasů," uzavírá duchovní, "které vyzývají Syřany k odchodu do Evropy. Čelíme lidské tragédii a dnes večer se budeme modlit, aby se světové mocnosti zasadily o její ukončení a aby se Syřané mohli jednoho dne vrátit do své země a ke své kultuře."
Biskup Mpako: Vítání, naslouchání, úcta
Arcibiskup Dabula Anthony Mpako, arcibiskup Pretorie a místopředseda Jihoafrické biskupské konference, ve svém vystoupení nastínil situaci migrantů a uprchlíků ve své zemi.
Na úvod poznamenal, že oceňuje možnost účastnit se "duchovního rozhovoru " jako metody synodního procesu, arcibiskup uvedl, že díky naslouchání, respektu a přijetí se lidé mohou skutečně vyjádřit a přijmout jeden druhého. "Když se zároveň ohlédnu zpět, odkud přicházím, uvědomuji si, že v mnoha afrických zemích již máme pro tento synodální proces úrodnou půdu." Zároveň dodal, že je to pro nás velmi důležité.
Arcibiskup Mpako poznamenal, že jeho země "čelí výzvě, že musí poskytovat pastorační péči migrantům a uprchlíkům", a poznamenal, že země hostí více než 2,9 milionu uprchlíků, což je nejvíce v Africe.
Řekl, že "nejdůležitější příčinou této migrace je chudoba", a vysvětlil, že většina migrantů, kteří přicházejí do Jihoafrické republiky, jsou "ekonomičtí migranti".
Ve svém městě Pretorii, které je jednou z nejoblíbenějších destinací migrantů, arcibiskup Mpako uvedl, že církev má "dobře zavedenou pastorační službu pro migranty a uprchlíky", která se snaží pomáhat i s praktickými potřebami, včetně poskytování potravin, oblečení, zdravotní péče a pomoci s vyřizováním potřebných dokladů.
Arcibiskup Mpako hovořil také o potřebách katolických migrantů a vysvětlil, že jeho místní církev se jim snaží pomoci začlenit se do místní komunity a zároveň jim poskytuje pastorační péči, která vychází vstříc jejich situaci, například zajišťuje liturgie v jejich rodném jazyce a jmenuje misionáře kněze z jejich zemí, aby jim pomáhali.
Synodalita a hierarchie v církvi
V odpovědi na otázku, zda by obnova struktur na základě synodality mohla podkopat autoritu a výsady biskupů v diecézích, biskup Flores poznamenal, že tato otázka není nová. Výkon autority nebo služby církve, řekl, musí být založen na obrácení srdce, protože to je nezbytné pro dosažení pozitivních cílů jakékoli struktury.
Připustil, že existuje mnoho názorů na to, jak může tato obnova probíhat, ale řekl, že mu jde spíše o to, "jak to bude, že jaksi zahájíme hlubokou žízeň po tom, abychom se stali pokřtěným a vysvěceným lidem, který je zaměřen na vzájemnou službu v srdci Kristově", a dodal: "Pro mě je to všechno".
Na jeho slova navázal arcibiskup Mpako, který připomněl, že je všeobecně známo, že v církvi musí koexistovat dvě struktury: synodalita a hierarchie. "Nicméně," řekl, "to, co pravděpodobně chceme vidět, je, jak mohou tyto dvě struktury fungovat tak, aby synodalita začala pronikat do způsobu fungování hierarchické struktury církve".
Zároveň poznamenal, že "v katolické církvi má synodalita jedinečný charakter. Je to synodalita, v jejímž středu stojí Petrův stolec, papež. Nakonec hierarchie jde ruku v ruce se synodalitou".
Kardinál Černý dodal: "Hierarchické struktury církve se nemají čeho obávat procesu, který začíná nasloucháním. Není možné, aby to poškodilo hierarchickou povahu církve".
Na otázku týkající se přítomnosti LGBT osob mezi uprchlíky arcibiskup Mpako odpověděl, že postoj církve k tomu, jak k nim přistupovat, je jasný: "Především projevovat soucit a přijetí, nediskriminovat je, nedávat jim pocit, že jsou ve společenství církve cizinci. A myslím, že Svatý otec to velmi nápadným a krásným způsobem ukázal".
Pokračoval: "Zabýváme se však také tradiční křesťanskou antropologií, u níž se stále snažíme zjistit, jak se tato antropologie, víte, vztahuje k této otázce. A mám pocit, že se to v dohledné době nevyřeší, protože máme co do činění s tradicí, která existuje už dlouho."
Jihoafrický prelát proto řekl: "Děláme dvě věci. Držíme se křesťanské antropologie a zároveň hledáme způsoby, jak zajistit, aby se lidé LGBTQ+ cítili v církvi jako doma."
Biskup Flores zase uvedl, že ve své diecézi považuje za "charitativní poslání církve" přijímání rodin v obtížných situacích. Proto, jak řekl, povzbuzuje všechny dobrovolníky, aby "hledali Kristovu tvář v tom, kdo trpí", a dodal: "Neptáme se jich, jestli jsou katolíci, neptáme se jich, jestli jsou křesťané, neptáme se jich víte jak politicky věří, neptáme se jich na jejich sexuální orientaci, chceme prostě sloužit Kristu, který trpí."
Biskup Flores byl také dotázán na pohled synody na potřeby latinskoamerických kultur. Biskup odpověděl, že ačkoli to není snadné, zejména pokud to děláte dobře, je sbližování různých kultur výrazem synodality. Hovořil také o své osobní zkušenosti, kdy vyrůstal ve dvojjazyčné rodině, kde neexistuje žádné rozdělení na latinskoamerickou a angloamerickou kulturu. Vysvětlil, že jde o snahu přeložit jeden svět do druhého. Mladí lidé to umí dobře, řekl a dodal, že je to výhoda zejména pro ty, kteří jako on žijí v pohraničí. Přesto upozornil, že nelze zjednodušovat na církevní úrovni, naopak je třeba usilovat o pokrok směrem ke strukturovanějším rozhovorům mezi jednotlivými místními církvemi.
Kardinál Černý, který také "žil ve dvou světech", řekl, že i pro něj je "život překladem; a 'synodalita' možná znamená také naučit se překládat, i když jste se nenarodili v obou kulturách nebo ve dvou kulturách".
Některá metodologická upřesnění týkající se intervencí v malých skupinách a hlasování o dokumentu syntézy pak nabídl prefekt Ruffini v odpovědi na další otázku.
Kardinál Czerny pak hovořil o vztahu mezi svěcením a úřadem v souvislosti se svěcenými službami: "Myslím, že ztotožnění svěcení a úřadu je něco, co se překonává. Jinými slovy, chápeme svěcení tak, že nejsou nutné pro každý úřad, v jehož čele dosud stál klerik a ve skutečnosti hierarcha a v některých případech dokonce kardinál".
Dodal ujištění: "Nehrozí žádné nebezpečí pro povahu církve, protože existují odpovědnosti, které již jsou a možná stále více budou svěřovány nekardinálům, nebiskupům, nekněžím.
V reakci na další otázky médií biskup Flores a arcibiskup Mpako novináře ujistili, že synodální reflexe nebyla ovlivněna vnějšími tlaky nebo "spiknutími": "Nevidím žádné spiknutí," řekl biskup Flores. "Prostě jsem slyšel poctivé, upřímné, věrné, charitativní rozhovory pod, řekněme... 'sub tutela Petri', pod Petrovou péčí. To není ohrožení víry".
Nakonec si vzal slovo kardinál Czerny, prefekt Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, aby sdělil několik podrobností o dnešní slavnosti na Svatopetrském náměstí pro migranty.
https://www.vaticannews.va/en/vatican-city/news/2023-10/synod-briefing-focuses-on-migrants-and-refugees.html