3. 3. 4. Autorita, moc a schopnost vést druhé

Kněz má nad svěřenými lidmi moc. Může odpouštět hříchy, udělovat svátosti. Jeho velká, snad největší síla spočívá ve slově. Slovo samo o sobě má velkou moc. Slovo řečené (nebo nevyřčené) trpícímu člověku, ocenění, odsouzení druhého… Mocné je i pouhé přitakání, pozornost věnovaná určité části sdělení apod. V pomáhajících profesích si moci svých slov často nejsme vědomi.

V náboženském společenství je „kněžství vnímáno primárně v pojmech moci… Když kněz učí, lidé jsou povinni přijmout jeho doktrínu ne kvůli jeho znalostem nebo osobnostním darům, ale kvůli úřadu, který vykonává. Když vysluhuje svátosti, kněz uplatňuje posvátnou moc, kterou ostatní nemají… Když kněz přikazuje, činí tak jako nadřízený věřících v Krista, takže odmítnout jeho příkaz se rovná vzpouře proti Bohu samotnému.“ (Dulles 1978; 169) Mít moc je omamné. Moc s sebou nese mnohá pokušení: zneužít ji pro dosažení svých cílů; manipulovat druhým (nadto s vírou, že to dělám pro jeho dobro); stát nad druhým, a nesnížit se k němu, abych „neztratil“ svou pozici. Jen velmi zralí lidé umějí najít rovnováhu mezi použitím a zneužitím moci. Kněz by měl k této zralosti směřovat.

Kněz je pro mnohé autoritou (církevní, morální i lidskou), má si toho být vědom, jednat dle toho, nebát se být autoritou. Svou autoritu má odvozovat spíš od svých schopností a osobnosti, ne své pozice. Má být moudrým pastýřem svěřeného lidu, který vede, ukazuje cestu, směřuje, ale nenutí ani netlačí. Má pevně stát ve víře a jasně dávat najevo, kam směřuje, co je jeho priorita – ale nemá svou moc zneužívat.

S vedením druhých souvisí také schopnost nadchnout je pro dobrou myšlenku, inspirovat, být „animátorem“ – tedy duší akce nebo společenství. Ta je ovlivněna jeho vlastním nadšením a vědomím smysluplnosti, charismatem, energií, entuziasmem, vyladěním na danou skupinu.

Pro kněze je užitečná schopnost nejen vést druhé, ale také nechat se vést, respektovat autoritu. Autoritou pro kněze je jeho nadřízený (vikář, biskup) a duchovní vůdce. Kněz by se měl nechat usměrňovat a formovat. Měl by také respektovat odbornost ne-kněží, odborníků ve své profesi, kteří mohou být v lecčems nápomocní. Podobně by měl přihlížet k rozhodnutí farní rady. Respekt k autoritě odborníka-neduchovního je základem dobré spolupráce.

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/8261/DPTX_2006_1_11210_ASZK10001_117704_0_27456.pdf?sequence=1&isAllowed=y