Promluvy bratra Matthewa

  Promluvy, které každý den evropského setkání pronese bratr Matthew, budou zveřejňovány na této stránce.

Neděle 31. prosince

Dnes večer se tu v ‎Lublani scházíme naposledy. Je načase přemýšlet, jak začít uskutečňovat to, co jsme v průběhu setkání objevili. Co to pro nás znamená, putovat společně v dnešním světě?

Když jsem včera mluvil o pouti důvěry na zemi, ptal jsem se vás, k jaké zodpovědnosti jste doma, ve společnosti i v církvi, povoláni. Jsme připraveni věnovat čas modlitbě a hledat cesty, jak upevňovat důvěru a porozumění? Jakým způsobem se můžeme zapojit do už existujících společenství, ať už církevních nebo celospolečenských?

Když vidíme různé situace násilí ve společnosti, války a konflikty v blízkém i vzdálenějším okolí, když slyšíme křik Země, zraněného Božího stvoření, jehož součástí je i naše zraněná lidská rodina, často se cítíme bezradní. Všechno je spojené se vším. Touha po míru je hluboce spjata s voláním po ochraně stvoření. Někdy už nevíme, kam se obrátit, a říkáme si „Kde je Bůh?“

Nezažívali ale to samé Ježíšovi přátelé, když umíral na kříži? Vložili v něj celou svou důvěru, nakonec jich s ním ovšem zůstalo jen pár. Ale přišel čas, kdy pochopili, že ani smrt je nemůže odloučit od lásky, kterou zakusili. Někteří dokonce tvrdili, že viděli Ježíše vzkříšeného z mrtvých.

Úryvek Janova evangelia, který jsme teď slyšeli, nám vypráví o jednom z Ježíšových přátel, který s ostatními, když ho viděli, nebyl. Tomáš je upřímný, ale také si klade podmínky. Dotklo se ho snad, že neviděl to, co ostatní?

Tomáš je člověk, který o všem pochybuje. V pátek večer jsme ho slyšeli ptát se Ježíše, jak by mohl on a ostatní znát cestu. Otázek a pochybností, které máme, se nikdy nemusíme bát. V dnešním úryvku se Tomášova pochybnost stává místem setkání s Ježíšem. Jak si Tomáš přál, Ježíš za ním přichází. A první slova, která Ježíš říká, nejsou napomenutí, ale: „Pokoj vám.“ Zve Tomáše, aby se dotknul jeho ran a aby věřil. Tomáš, když Ježíše uvidí, vyzná: „Pán můj a Bůh můj!“ Už se Ježíše nepotřebuje dotýkat, protože to setkání uzdravilo Tomášovy rány.

Může zase věřit. Znovu se může cítit jako součást skupiny Ježíšových přátel. Už není izolovaný ve své pochybnosti, ale je součástí společenství. V Dopise 2024 najdete přísloví východoafrického národa Kikuyu: „Dlouhá cesta se zdá krátká, když jdeme spolu.“

Jsme připraveni putovat společně s ostatními? Ježíš slibuje radost těm, kdo v něj věří, přestože ho neviděli. Díky této víře se radost nabízí každému z nás a posiluje se, když putujeme společně. Sdílíme stejnou cestu s mnoha dalšími, což jste v těchto dnech sami zjistili.

Nemůžu zapomenout na ekumenickou modlitební vigilii „Together“ (Společně), kterou jsme prožili na Svatopetrském náměstí v Římě letos 30. září. Na pozvání papeže Františka jsme se jako Boží lid sešli z různých křesťanských tradic a různorodého původu, ze všech částí společnosti. V modlitbě, přímluvách a tichu jsme Duchu svatému svěřili práci biskupské synody katolické církve. Dvacet představitelů a zástupců různých církví i s papežem Františkem udělilo společné požehnání. Stáli a modlili se společně před křížem.

Synoda katolické církve stále pokračuje a bude mít další zasedání v říjnu 2024. Jak se můžete do této cesty zapojit vy mladí? Pozvání papeže Františka jasně ukazuje, že příspěvky křesťanů všech tradic jsou vítány. Jsme připraveni jít po jedné cestě?

Pokud to jako křesťané společně zvládneme, pokud budeme jako kvas v těstu, pak můžeme dosáhnout nějaké změny. Když mezi námi bude vládnout mír, nebude to znamenat větší naději na mír v celém světě? Jsme připraveni vydat se na cestu jako poutníci pokoje a pokračovat až do evropského setkání v Tallinu v pouti důvěry na zemi?

S vigilií Together bylo spojeno víc než 200 různých iniciativ, které se ve spojení s modlitbou v Římě konaly po celém světě. Mohli bychom si teď v době do Velikonoc 2024 nechat čas na přemýšlení o tom, do čeho se jako poutníci pokoje zapojit každý ve své zemi? Jak se můžeme modlit, setkávat, a dokonce putovat od místa k místu, od kostela ke kostelu a hledat cesty pokoje?

Mladí bratři tráví vždy jeden rok mimo Taizé jako součást přípravy před tím, než se zavážou odevzdat svůj život v naší komunitě. Chtěl bych požádat bratra Matthiase, aby se s námi podělil o to, co tento rok zažil v Brazílii.

Bratr Matthias řekne několik slov o své pouti do Brazílie.

Chtěl bych vás tedy všechny pozvat, abyste se vydali na cestu jako poutníci pokoje. Začít můžete tím, že se vydáte do svých hostitelských společenství, kde ještě dnes večer bude modlitba za mír. Napište nám o tom, co podniknete, na adresu, kterou najdete v aplikaci setkání. A pak přijeďte na Velikonoce do Taizé, kde si řekneme víc. Odvážíme se znovu vydat na cestu, ne sami, ale s ostatními, vzájemně obohaceni společným putováním?

https://www.taize.fr/cs_article37420.html