Františkových pět výzev
Michał Kłosowski
Závěrečné zasedání synody o synodalitě, poutě do Argentiny, Belgie, Indie a Polynésie a dlouho očekávaná autobiografie - to jsou jen některé z papežových plánů na rok 2024.
Na začátku roku se totiž chystá mnoho dalších věcí, které by se mohly dostat do papežské agendy. Mnohé z nich jsou mnohem složitější než uspořádání pouti, a to i na konec světa.
Za prvé: synoda
Biskupové z celého světa nedávno obdrželi dokument s instrukcemi sekretariátu synody, který doprovázel dopis kardinálů Maria Grecha (generálního sekretáře) a Jeana-Clauda Hollericha (generálního referenta). Čtyřstránkový text zdůrazňuje především význam zkušeností těch, kteří se zúčastnili prvního zasedání synody v Římě v říjnu 2023, a připomíná, že "jejich vyprávění je nedílnou součástí přijatého daru a předává bohatství zkušeností, které žádný text nemůže zhuštit". Synodální proces tedy bude pokračovat v linii naznačené v uplynulém roce. František řekl, že "synoda je o synodalitě, nikoli o tom či onom tématu", a že "důležité je, jak probíhá samotná reflexe". Směr je tedy jasný: samotná synodalita, která má být realizována v životě církve.
Souhrnný dokument také poukazuje na některé konkrétnější otázky, které je třeba zvážit na úrovni univerzální církve a ve spolupráci s dikasterii římské kurie. Mezi tyto záležitosti patří například předběžná studie s cílem aktualizovat Kodex kanonického práva latinského ritu a Kodex kánonů východních církví; Ratio fundamentalis o formaci ordinovaných služebníků, dokument Mutuae relationes o vzájemných vztazích biskupů a řeholníků v církvi a hlubší teologická a pastorační studie o diakonátu žen.
Za druhé: udržení dynamiky
Pokud jde o druhou úroveň synody, hierarchickou, roku 2024 bude pravděpodobně dominovat snaha odpovědět na otázku vztahu mezi místními církvemi a římským biskupem; hledání způsobu, jak najít "dynamickou rovnováhu mezi rozměrem církve jako celku a jejími místními kořeny". To je také prvek synodality, ale také potřeba okamžiku: roku 2023. Církev byla plná napětí mezi místními biskupy, episkopáty a Římem, stačí zmínit problémy německé synodální cesty a mediální vystoupení několika amerických biskupů.
Do 15. května 2024 je možné zasílat připomínky k druhému synodálnímu zasedání v Římě. Po shromáždění informací a připomínek budou biskupské konference a instituce východních církví pověřeny vypracováním shrnutí v rozsahu až osmi stran. Na základě takto shromážděného materiálu bude vypracován Instrumentum laboris - pracovní dokument pro zbytek synody. Dokud však nespatří světlo světa, je těžké cokoli prorokovat. Vzhledem k rostoucímu odporu vůči liberálním změnám navrhovaným některými církevními hierarchy lze očekávat prakticky cokoli. Dokud však bude mít papež rozhodující slovo, k žádnému schizmatu nedojde.
Za třetí: Indie, Argentina a Evropa
Zajímavé budou směry papežské pouti. Vatikánské zdroje uvádějí, že papež by měl v roce 2024 navštívit nejméně tři země: Argentinu, Belgii a Indii. František však v rozhovoru pro mexickou televizi prozradil, že chce příští rok navštívit ještě jednu zemi: Polynésii. Dálkové cesty jsou pro 87letého papeže jistě namáhavé. Je proto možné, že papežské poutě budou kombinovány. Je spíše nepravděpodobné, že by se papež svých dalekých cest vzdal. Koneckonců počet křesťanů v Indii rychle roste a taková pouť by byla příležitostí setkat se nejen s vyznavači katolické víry, ale i dalších křesťanských denominací a jiných náboženství. Vzhledem k rostoucímu postavení Indie na mezinárodní scéně by taková cesta rovněž znamenala obrat ve vztazích mezi Vatikánem a Dillí po neúspěšných jednáních o papežově cestě v roce 2017.

"S papežem Františkem jsem se setkal velmi srdečně. Měl jsem příležitost s ním probrat řadu otázek a také jsem ho pozval na návštěvu Indie," - napsaj Naréndr Módí, indický premiér, na platformě X (dříve: Twitter). Nebylo by to ani první takové pozvání.

V roce 2021 premiér Módí v projevu na shromáždění v Goa u příležitosti 60. výročí osvobození státu prohlásil: "V roce 2021 jsem byl pozván do Indie: "Před časem jsem byl v Itálii a ve Vatikánu. 
Měl jsem možnost setkat se s papežem Františkem. Pozval jsem ho do Indie a chci vám říci, co po mém pozvání řekl. Papež František řekl: To je největší dar, který jste mi dali". Lze tedy toto pozvání považovat za závazné? Naréndra Módí je pátým indickým premiérem, který navštívil papeže, 
Jak se však 30. října vyjádřila Rada katolických biskupů Kéraly (KCBC): "Pozvání papeže Františka do Indie bylo historickým rozhodnutím, které zvýší prestiž země mezi národy světa. Jeho návštěva pomůže posílit diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi. Pomůže také rozvíjet vztahy mezi různými křesťanskými denominacemi a dalšími náboženstvími." A konečně, navzdory rostoucímu počtu věřících zůstává Indie stále jednou ze zemí, kde je represe vůči křesťanské víře nejsilnější.
Vatikán vždy uznával význam Indie, a to jak v celosvětovém měřítku, tak v Asii. Doposud se uskutečnily tři papežské návštěvy. Jako první Indii navštívil papež Pavel VI., který v roce 1964 přijel do Bombaje na Mezinárodní eucharistický kongres. Papež Jan Pavel II. navštívil Indii v únoru 1986, kdy se mimo jiné setkal s Misionářkami milosrdenství v Kalkatě a indickými představiteli. Jan Pavel II. navštívil Indii znovu v roce 1999. Setkal se s tehdejším prezidentem K. R. Narayananem a dalšími představiteli země.
Podobně napjatá situace je i v Argentině. Od Františkova zvolení je papežova nepřítomnost v jeho vlasti stále problematičtější. František nedávno uvedl, že na rok 2017 již byla naplánována návštěva, která však byla zrušena kvůli volbám, neboť papežové se obecně vyhýbají návštěvám zemí v letech voleb (Benedikt XVI. skutečně navštívil Spojené státy v roce 2008, ale stávající prezident George W. Bush tehdy nekandidoval).
Zcela nedávno František uvedl, že plánuje návštěvu v roce 2024 a že není závislá na tom, kdo bude zvolen prezidentem. Argentina má prozatím neperonistického prezidenta, který je plodem populistického fenoménu, který papež František při několika příležitostech odsoudil. Ve svém inauguračním projevu nově zvolený prezident Milei bez obalu prohlásil, že "nejsou peníze" a že k zastavení inflace, která v Argentině dosahuje až 130 %, bude zapotřebí "šokové" terapie. 
Navzdory agresivní kampani proti Františkovi papež zvolenému prezidentovi telefonicky poblahopřál a Milei po vítězství ve volbách ustoupil od své útočné rétoriky. V nedávném rozhovoru se František k Mileiovým urážkám vyjádřil slovy, že ve volební kampani člověk říká věci, ke kterým se později nevrací. Prezident zase pozval papeže Františka na návštěvu Argentiny a slíbil, že ho přijme "s plnými poctami". Scéna tak byla připravena. Navštíví František nakonec Buenos Aires? Mnohé nasvědčuje tomu, že ano, i když nakonec o celé záležitosti zřejmě rozhodnou papežovy zdravotní problémy, kolem nichž je v poslední době stále více rušno.
Mnohem méně vzrušení vzbuzuje poslední, i když nejpravděpodobnější papežská návštěva v roce 2024. - Poutní cesta do Belgie. Poslední papežská návštěva této země se uskutečnila v roce 1995, kdy tam papež Jan Pavel II. jel blahořečit otce Damiána a omezil se pouze na návštěvu Bruselu. O deset let dříve tentýž papež podnikl širší cestu po zemi, při níž navštívil Lovaň, Namur, Beauraing, Antverpy, Banneux, Liège a Mechelen. Za zmínku stojí, že Františkův předchůdce Benedikt XVI. během svého pontifikátu Belgii nikdy nenavštívil.
Za čtvrté: autobiografie
Papež František vydá v roce 2024 autobiografii s názvem Život: Můj příběh v dějinách. Kniha, kterou vydá nakladatelství HarperCollins, by měla nabídnout jedinečný pohled na významné globální události, které formovaly svět od vypuknutí druhé světové války až po současnost. Vše - očima Jorgeho Marii Bergoglia.
Avizovaná autobiografie je již nyní popisována jako mimořádná cesta, která proplétá osobní vzpomínky papeže Františka s klíčovými okamžiky nedávných světových dějin. Zahrnuje celou řadu událostí, jako je pád Berlínské zdi, Videlaův puč v Argentině, přistání na Měsíci v roce 1969 nebo Maradonův neslavný gól během mistrovství světa ve fotbale v roce 1986. Papežovy osobní reflexe se budou týkat také holocaustu, argentinské a světové hospodářské recese, rezignace Benedikta XVI. a konkláve, které argentinského kardinála zvolilo papežem.
Kromě historických událostí se v připravované autobiografii papež František podělí o své názory na současné problémy, jako je sociální nerovnost, klimatická krize, válka, jaderné zbraně, rasová diskriminace a hnutí za život. Součástí knihy bude také pohled vypravěče, korespondenta Fabia Marchese Ragony, který bude uvádět historické souvislosti jednotlivých kapitol.
Sám papež František vyjádřil naději, že jeho autobiografie bude pro mladší generace nástrojem, jak se poučit z minulosti a vyhnout se opakování chyb historie. Zdůrazní, že je důležité, aby se ve své knize zamyslel nad zkušenostmi světa, zejména ve světle probíhajících konfliktů, genocidy a náboženského pronásledování. Papežovým záměrem, jak se dozvídáme z Vatikánu, je, aby kniha podnítila kolektivní cvičení rozlišování a paměti a "umožnila jednotlivcům identifikovat chyby minulosti a přijmout to dobré, co život nabízí".
Autobiografie má být vydána po celém světě, plánuje se její vydání v Itálii, Spojených státech, Velké Británii, Kanadě, Brazílii, Francii, Německu, Mexiku, Polsku, Portugalsku, Španělsku a Jižní Americe.
Za páté: mír
Kromě zdravotních výzev, návštěv různých koutů světa a reformy samotné církve bude rok 2024 také ve znamení pokračování papežova úsilí o budování míru. Mise předsedy Italské biskupské konference kardinála Zuppiho přece jen zdaleka nekončí: válka na Ukrajině a konflikt ve Svaté zemi stále pokračují. Mír byl ostatně také jedním z hlavních prvků papežských dokumentů z posledních let. Stejně tak rozvoj technologií, zejména umělé inteligence, která začíná hrát roli, jakou dosud žádná technologie neměla.
https://www.przewodnik-katolicki.pl/Archiwum/2024/Przewodnik-Katolicki-1-2024/drogami-Kosciola/Piec-wyzwan-Franciszka