Na společné cestě
"Lídři jako léčitelé"
Sestry a bratři v Kristu,
Možná jsou mnozí z vás také fanoušky Pána prstenů, epické fantasy J. R. R. Tolkiena o boji dobra se zlem. Pro ty, kteří trilogii nečetli nebo neviděli filmy, je to velkolepý příběh o vítězství pokory, soucitu, věrnosti a odvahy malé skupiny přátel tváří v tvář zdrcujícímu odporu a zoufalství z jisté porážky. Tolkien, inspirován svou hlubokou katolickou vírou, představuje soubor nepravděpodobných a dokonce neochotných vůdců, jejichž zlomenost, pochybnosti a zranitelnost se stávají prostředkem, díky němuž prosvítá milost, vykoupení a věrné přátelství. Aragorn, skutečný král, který se nakonec v příběhu odhalí, je nejen pokorný, ale odvážný hrdina, ale také léčitel. Ve skutečnosti je to právě jeho schopnost pečovat o lidi se zlomeným srdcem či tělem a uzdravovat je, co podává důkaz o jeho právu vládnout.
Tolkien, muž, který jako účastník první světové války chápal ničivé následky násilí a války, také věděl, že větší moc, kterou Bůh lidem dal, není moc vnucovat druhým svou vůli, ale moc zacelovat rány, napravovat narušené vztahy a obnovovat to, co bylo rozbito. Jeho víra v Kristovu moc pokračovat v Otcově tvůrčí, láskyplné práci ve světě, uzdravovat fyzické i duchovní rány a osvobozovat lidi od nepřátelského ducha světa inspirovala dary, jimiž obdařil své postavy.

Aragorn v domech uzdravování: Návrat krále, (2003)
Když jsem se modlil s Markovým evangeliem 1,21-39, napadly mě tyto souvislosti s Pánem prstenů a přišly mi jako podnět k zamyšlení nad tím, jak jsme vy i já povoláni vyjadřovat tyto dary uzdravování, napravování a budování v našem vedení a skrze něj. Stejně jako tito členové Společenstva nejsme dokonalí ani bez pokušení. Máme obavy, pochybnosti a náklonnosti. Ne vždy známe cestu vpřed. Nejsme soběstační, ale potřebujeme se spoléhat jeden na druhého. Přesto jsme i my povoláni k tomu, abychom byli uzdravující přítomností v našich společenstvích a prostřednictvím našich rolí a odpovědností. Spíše než lidé, kteří využívají moc k tomu, aby zraňovali, rozdělovali, polarizovali nebo ovládali, jsme svou vírou povoláni k pokorné službě druhým, k hledání společného základu a k osvobozování druhých od toho, co je utlačuje, ať už je to chudoba, násilí nebo pronásledování.
Tyto činy jsou konkrétními znameními toho, že ve svých srdcích nosíme Dobrou zprávu a že jsme přijali lásku jako svou nejvyšší prioritu, jako svůj pravý záměr a cíl ve světě. Nezáleží na tom, že na našich pracovištích, v našem politickém prostředí nebo dokonce v naší církvi čelíme konkurenčním hodnotám nebo programům. Víme, že Bůh nás volá, abychom sloužili většímu dobru, než jsou tyto dílčí a nižší cíle. Jsme povoláni pracovat pro tuto vládu lásky, která přesahuje jakoukoli stranickou platformu nebo světskou ideologii. Stejně jako naši přátelé ze Společenstva prstenu jsme povoláni k pokornému hrdinství, k tomu, abychom snášeli oběti a zkoušky jako cesty očisty a abychom společně sloužili jako ranění léčitelé v rozbitém a zraněném světě.
Můžeme v našich podmínkách, kde zažíváme mocenskou politiku, polarizaci, a dokonce násilné rozdělení, konkrétněji pracovat pro vládu lásky? Jaké malé, pokorné závazky a činy můžeme přijmout, abychom podpořili uzdravení, smíření a budování našich společenství? Jak očekáváme postní dobu, kde potřebujeme očistit a uzdravit sami sebe, abychom svou vnitřní zlomenost nebo konflikt nepromítali do světa?
S vámi jako sourozenci na cestě,
David a tým Rozlišujícího vedení
https://us18.campaign-archive.com/?u=c036a4bd9f4ba7b4161c0d982&id=8f7386e85b