Glosa: Opravdové naslouchání je formou lásky

 Zdroj: pexels-liza-summer

Nasloucháním odkládáme vlastní agendu stranou a věnujeme pozornost tomu druhému. Zároveň jeho prostřednictvím ukazujeme, že respektujeme druhou osobu pouze pro její postřehy a názory. Důležité je ale rovněž hledat u Boha moudrost a vedení.

Někdo kdysi řekl, že když nám Bůh dal dvě uši a jen jeden jazyk, tak nám tím chce naznačit, abychom více naslouchali a méně mluvili. Tuto myšlenku můžeme nalézt i v Bibli, kde se v Jakubově listu píše: „Víte, milovaní bratři, že každý člověk má být pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.“ (Jakub 1,19, B21).

Nikdy není pozdě naučit se umění naslouchání, jakmile si uvědomíme, jak důležité skutečně je. Naslouchání je totiž formou lásky. Nasloucháním odkládáme vlastní agendu stranou a věnujeme pozornost tomu druhému. Naslouchání vyžaduje nezištnost a pokoru. Nasloucháním ukazujeme, že respektujeme druhou osobu pouze za její postřehy a názory.

V Příslovích 18,2 se píše: „Tupec nijak nestojí o rozumnost – chce jen vyklopit, co má na srdci.“ Neboli moudrost začíná tak, když více nasloucháme a méně mluvíme. 

Jinak řečeno, někteří lidé si myslí, že mají patent na pravdu, a tak se hluboce zakořenili ve svém názoru, místo aby naslouchali a mluvili s pokorou. Moudrý přístup naopak motivuje v růstu ve znalosti a porozumění. Toho se dosahuje respektováním druhých a respekt se zase projevuje nasloucháním.

Upřednostnit v rozhovoru druhého

Jako křesťané věříme, že je v nás Duch svatý, který nám pomáhá překonat tendenci myslet si o sobě něco více, a místo toho s otevřenou myslí upřednostňovat jeden druhého – vnímat druhé jejich očima a jejich perspektivou – a to se stane, když posloucháme. Je klíčové při rozhovoru druhého neodsuzovat, nahlas a ani ve své hlavě, jelikož je pak velmi, velmi snadné sklouznout do předpojatosti. 

 

Pastorační rozhovor je tou nejčastější situací, aneb zpověď není psychoterapie

Jak se vlastně naslouchá? Na první dobrou se může zdát, že je to snadné, ale není tomu tak. Aktivní naslouchání je obtížné; vyžaduje soustředění, sebekázeň a sebeovládání. Zvlášť když si myslíte, že jste v argumentaci silní v kramflecích, a jste přesvědčení, že máte pravdu.

Aktivní naslouchání vytváří prostor pro změnu vašeho způsobu myšlení. V tomto bouřlivém období, v němž se nacházíme, je nanejvýše vhodné poslouchat rychle a mluvit pomalu. Časopis Forbes navrhuje vytvořit si k naslouchání správné prostředí, dívat se na druhého a nezapomínat udržovat oční kontakt. Přece jen čelíme nespočtu rozptýlení, proto je důležité rovněž nevnímat okolní zvuky a držet svou mysl tady a teď. 

Je tak důležité, abychom si uvědomili, že všichni máme slepá místa. Když nasloucháme, je určitě důležité zároveň hledat u Boha moudrost a vedení. Křesťanství obecně je o naději, že On nás povede.

„Slepé povedu cestou, kterou neznali, provedu je stezkami, o nichž netuší. Proměním před nimi tmu ve světlo a hrbolatá místa budou rovinou. Učiním pro ně toto vše a neopustím je.“ (Izajáš 42,16)

https://proboha.cz/magazin/blog/vaclavrados/2024/02/glosa-opravdove-naslouchani-je-formou-lasky/