Grace Davieová krátce v Praze
od Zdeněk Vojtíšek 7. 5. 2024
![Grace Davieová krátce v Praze](https://info.dingir.cz/wp-content/uploads/2024/05/Nahled-Cropped-1920x760.jpg)
Na dvoudenní konferenci „Víra a přesvědčení ,nevěřícíchʻ“ (“The Faith and Beliefs of ‘Nonbelievers’”) vystoupila 18. dubna 2024 britská socioložka náboženství Grace Davieová. Konference byla závěrečnou částí stejnojmenného projektu, který mezi lety 2020 a 2023 uskutečnila Česká křesťanská akademie s podporou Templetonovy nadace. Mezinárodní tým teologů, sociologů a filosofů vedl Tomáš Halík, oceněný roku 2014 Templetonovou cenou, která je určena právě na takové projekty.
![](https://info.dingir.cz/wp-content/uploads/2024/05/Nonbeliever-Front-Cover-for-Print-203x300.jpg)
Jeho zástupcem byl Pavel Hošek. Hlavním výstupem projektu je rozsáhlá kniha The Faith and Beliefs of “Nonbelievers” (Washington: The Council for Research in Values and Philosophy 2024, 388 stran), editovaná docentem evangelické teologie Pavolem Bargárem a nizozemským profesorem filosofie Peterem Jonkersem.
Grace Davieová z Univerzity v Exeteru se shodla s prvním řečníkem konference, Tomášem Halíkem, na tom, že počet „nevěřících“ („nones“) stále stoupá a že tato kategorie je velmi pestrá. „Bylo by nepřesné považovat ,nevěřícíʻ za ateisty,“ řekl Halík a doplnil, že ani sebeoznačení „ateista“ obvykle neznamená ateismus. „Jsem ,ateistaʻ,“ pokračoval Halík, „znamená spíš ,Nepatřím k žádné obskurní banděʻ.“ Růst počtu „nevěřících“ dokumentovala Davieová na údajích, které vyplynuly z výzkumu ve vybraných evropských zemích roku 2016.
![](https://info.dingir.cz/wp-content/uploads/2024/05/Graf-300x265.jpg)
Z grafu, který je k dispozici také ve výše uvedené knize (na straně 93) vyplývá, že ve všech sledovaných zemích (kromě Slovinska) je více „nones“ mezi dospívajícími a mladými dospělými (16–29 let) než v celé populaci dospělých (počet „nevěřících“ mezi všemi dospělými je znázorněn šedými sloupci, počet „nevěřících“ v mladé generaci ukazuje tečkovaná čára). Nejvyšší počet deklarovaných „nevěřících“ je v Česku.
![](https://info.dingir.cz/wp-content/uploads/2024/05/DG-285x300.jpg)
Grace Davieová. Foto: autor.
Tento trend ale není jediným, který se v Evropě odehrává. Davieová připomněla, že zároveň s ním se také rychle zvyšuje náboženská diverzita (především kvůli migraci), a ta způsobuje návrat náboženství jako tématu ve veřejné diskusi. Diverzifikace a pluralizace náboženského života má vliv i na jev tzv. zástupného či delegovaného náboženství („vicarious religion“). Ten před lety takto nazvala a jako první popsala právě Davieová: označuje se jím situace, kdy se člověk hlásí k některému náboženskému společenství (obvykle církvi), aniž by s tímto společenstvím jakkoli žil. Účast na bohoslužbách a dalších aktivitách „svého“ společenství „deleguje“ na jiné lidi; sám se k němu hlásí ze společenských, rodinných, politických nebo jiných důvodů, ale nepraktikuje s ním. Davieová (a v tom se opět shodla s Halíkem) považuje za nebezpečný trend, že vlivem populistických politiků se základ tohoto „vicarious religion“ posunuje k náboženskému nacionalismu, jako když se například naprostá většina Rusů hlásí k pravoslaví (aniž by navštěvovala pravoslavné bohoslužby) pravděpodobně především kvůli posílení své národní identity a zvýraznění kontrastu k životnímu stylu a hodnotám Západu. „Zatímco dříve bylo delegované náboženství inkluzivní,“ řekla Davieová, „nyní je jeho trendem vymezování se vůči jiným lidem, a stává se tedy exkluzivním.“
Můžeme ještě krátce doplnit, že pojmu „delegované náboženství“ Češi obvykle nerozumějí. Ve společnosti, která vykazuje velmi nízkou důvěru v náboženské instituce (nejnižší mezi sledovanými společnostmi podle údajů z roku 2008[1]), si Češi neumějí představit, jak se mohou se k takové instituci hlásit ti, kteří k ní výslovně nepatří a nepraktikují v ní. To nás vede zpátky k vysokému počtu „nevěřících“ v české společnosti. Jsou to bezpochyby často „věřící“, ale „věřící bez církve“ a praktikující náboženství bez instituce a bez použití pojmů jako „víra“ či „náboženství“. Pokud přijmou nějaké sebeoznačení, pak tedy v posledním desetiletí jako ti, kdo se věnují „nenáboženské spiritualitě“. To už je ale trochu jiné téma, než Grace Davieová přinesla ve své brilantní přednášce.
Poznámka:
[1] HAMPLOVÁ, Dana, Náboženství v české společnosti na prahu 3. tisíciletí, Praha: Karolinum 2013, str. 49–51.
Na náhledové fotografii zleva Robert Řehák, moderátor konference, Grace Davieová a Tomáš Halík. Foto: autor.
Související články:
Jaká je víra nevěřících?
Casanova v Česku
Pew: Kdo jsou Američané „bez vyznání“?
Pew: Spojené státy stále sekulárnější
Pew: Američané spirituální, ale ne náboženští
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.