P.Josef Hurt, kněz, příležitostný publicista

SYNOD ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ

Zobrazit navigaci

1. Úvod
2. Zprávy ze synodu
3. 2024
4. Začalo letošní zasedání synodu, i tentokrát se koná v Praze

Začalo letošní zasedání synodu, i tentokrát se koná v Praze

22. května 2024

Synod i letos hostí Komunitní centrum Matky Terezy v pražských Hájích. Letošní 2. zasedání 36. synodu ČCE začalo čtvrtečním odpoledním blokem jednání. Program synodu je rozplánován mezi dny 23. května a 25. května, tedy od čtvrtka do soboty. Čtvrteční podvečer je vyhrazen slavnostní zahajovací bohoslužbě v evangelickém kostele na Jižním Městě.

22. května 2024 - ZAČALO LETOŠNÍ ZASEDÁNÍ SYNODU, I TENTOKRÁT SE KONÁ V PRAZE

Synod i letos hostí Komunitní centrum Matky Terezy v pražských Hájích. Letošní 2. zasedání 36. synodu ČCE začalo čtvrtečním odpoledním blokem jednání. Program synodu je rozplánován mezi dny 23. května a 25. května, tedy od čtvrtka do soboty. Čtvrteční podvečer je vyhrazen slavnostní zahajovací bohoslužbě v evangelickém kostele na JIžním Městě.

Pro začátek připomeneme, že zprávy ze synodu mají pouze informativní charakter. Oficiální zápis budou připravovat volení zapisovatelé a podléhá schválení verifikátorů. K dispozici tedy bude až po skončení 2. zasedání 36. synodu.

Synod zahájil náměstek synodního seniora Ondřej Titěra čtením Písma a modlitbou. Po něm se řečnického pultíku ujal plzeňský biskup Tomáš Holub, který proslovil svoji zdravici. Ocenil v ní například schopnost evangelické církve vzájemně diskutovat a usilovat o jednotu. „Modlíme se za to, že se tuto jednotu podaří zachovat i v římskokatolické církvi. Je to drama, a kdo aspoň trochu sledujete prohlášení různých představitelů katolické církve, je z nich zřejmé, že to není jednoduché. Věříme, že jednota je Boží dar a to, co máme tomuto světu nabízet,“ zaznělo. „Katolická církev vstoupila na synodální cestu. Každý může promluvit a každý může naslouchat. Církev opouští hierarchickou stukturu a je to klopotné a náročné. Díváme se na společenství, která mají s touto cestou delší zkušenost. Jste pro nás inspirací," řekl také. "Dalším naším tématem je zachování jednoty ve světě, který se tak dynamicky mění. Jednotu s papežem Františkem, jednotu v církvi, která je tak různá. Modlíme se za ni. Modlíme se i za vás." dodal.

Slova se nyní ujímá předseda 36. synodu Michal Kitta. Nejprve je třeba vypořádat procedurální záležitosti – prezenci, sliby poslanců a poradců (z Ústřední církevní kanceláře, Evangelické teologické fakulty, Jeronýmovy jednoty, Diakonie ČCE, Evangelické akademie a mládeže, právníků atd.), a také volba zapisovatelů, verifikátorů a skrutátorů. Tito jsou povoláni a schváleni hlasováním zdvižením ruky. Podle oficiálních informací je na zasedání synodu přítomno 70 delegátů s hlasovacím právem.

Skrutátoři stejně jako verifikátoři jsou zvoleni na celý synod, tedy na všechna jednání v příštích čtyřech letech. Na loňském 1. zasedání 36. synodu byli zvoleni verifikátoři synodu Martin Fér, Jana Grollová, Martin Sabo a jejich náhradníci Daniel Freitinger a Vlasta Erdingerová. Skrutátory synodu byli zvoleni David Braha, Tomáš Fér, Ludvík Pastyřík, Tomáš Rozbořil, Marek Vanča, jejich náhradníci Daniel Freitinger, David Nečil a Hana Pojezdná.

Termín synodu v roce 2025 (3. zasedání 36. synodu) byl stanoven na 15. - 17. května 2025, o místu konání se však rozhodlo až letos: příští rok synod opět zasedne v Praze. Rozhodlo se také o termínu konání 4. zasedání 36. synodu, které se uskuteční 21. – 23. 5. 2026. O místě se rozhodne příští rok.

Důležitý jednací blok se týkal voleb

V čele Jeronýmovy jednoty, tedy fondu, jehož prostřednictvím se církev stará o své stavby, stojí ústřední představenstvo. Do něho letos synod volil čtyři členy a dva náhradníky. Stávající členové a náhradníci ÚP JJ (Jaromír Křivohlavý, Marek Vanča, Jan Kirschner, Jiří Stehno a Pavel Zoubek) byli ochotni kandidovat na další funkční období, naopak Miloslav Zadražil a Ludvík Pastyřík kandidaturu odmítli. Do ústředního předsednictva na dalších šest let byli zvoleni J. Křivohlavý, J. Stehno, M. Vanča a J. Kirschner. Náhradníky byli zvoleni Pavel Zoubek, Miloslav Zadražil a Leoš Mach. Tomáš Rozbořil kandidaturu nepřijal.

Dále synod zvolil revizory hospodaření povšechného sboru, kterými se stali J. Jelínková, J. Šilar, J. Groll a P. Svobodová. Náhradníky byli zvoleni T. Drnek a M. Přívratský.

Bylo také třeba zvolit náhradníka do Oblastní pastýřské rady I. Má být z řad právníků. Na tento post rezignoval Pavel Klimeš. S kandidaturou souhlasila Zuzana Lavická Švihelová, která byla zvolena. Kromě toho synod zvolil náhradníka odvolací komise synodu, kterým se stal Ladislav Havelka.

Na program se ve čtvrtek dostala také volba celocírkevních farářek a farářů. Jako první přišla na řadu volba Jany Hofmanové studentskou farářkou Evangelické teologické farářky. Ta na zmíněné pozici působila již v letech 2021–2024. Nyní jí synod prodloužil funkční období o dalších pět let, tedy do r. 2029 na 75% úvazek. Nakloněna návrhu usnesení byla výrazná většina synodálů. Za zvolení se přimlouval jednak děkan ETF Jan Roskovec, ale také komise B a C.

Podobnou většinou synod schválil povolání Marty Židkové za celocírkevní farářku s určením pro EA VOŠ sociální práce v Brně na dobu pěti let (2024–2029) v rozsahu polovičního úvazku. Ve funkci kaplanky působí již od roku 2012. Její volbu jednoznačně doporučila také ředitelka EA VOŠSP Renáta Michálková a komise B i C.

Dále synod rozhodnul o dalším působení Aleše Wrany jako školního kaplana na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci. I zde ředitel školy Pavel Zatloukal bratra Wranu a obě komise jednoznačně doporučily. Bratr Wrana na KEA působí od roku 2015 na 60% úvazek, bude tomu tak i v následujících pěti letech.

Volbu celocírkevních farářů uzavřela volba Zvonimíra Šorma. Ten je od roku 2020 celocírkevním farářem pro duchovenskou službu, podporuje faráře a kaplany po celé republice (během více než 500 návštěv najezdil přes 100.000 km). Jeho doba povolání končí ke konci letošního roku. Volbu Z. Šorma podpořily i komise synodu B a C. Synod bratra Šorma povolal i na následující období, a to od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 na plný úvazek.

Zprávy doplnila všeobecná rozprava

V dalším bloku se synodálové věnovali několika předloženým zprávám. Jako první přichází na řadu zpráva synodní rady, kterou představil synodní senior Pavel Pokorný. „Co nás čeká při letošním synodním jednání? Některá témata budou nejspíš kontroverzní a debata komplikovaná. Rozdílné názory na nejrůznější témata jsme měli vždycky. Nejsou však poslední dobou vyhrocenější, radikálnější? Debata urputnější? Spíše než dialog jednosměrné prosazování svého?“ kladl si otázku.

Podobný narativ se objevuje i ve zprávě samotné. „V situaci, kdy se mění parametry prostředí, v němž žijeme, sbory a církev procházejí obdobím zásadních změn fungování. Obnažují se slabiny zaběhaných zvyklostí, ukazují se rozdílné perspektivy, potřebu změn vnímají někteří pozitivně a jiní zcela naopak. Rozdíly mohou zastiňovat to, co máme společného, ať jako jednotlivci nebo jako sbory. Více a častěji mluvíme o tom, co nás rozděluje než o tom, co nás spojuje. To, že jsme každý jiný, neznamená jen nutnost se v této různosti snášet, ale ukazuje bohatství rozličných obdarování a schopností. Velká pestrost sborů – ať už ve zbožnosti, sociálním složení, finanční a majetkové situaci nebo v pohledu na společenské otázky – by v době zásadních proměn mohla být spíše výhodou než překážkou,“ uvádí se v jejím úvodu.

Ke zprávě o Celocírkevním odboru mládeže (COM) vystoupil delegát mládeže Jan Dostál. Ten představil nedávný průzkum mezi mladými evangelíky. Podle Dostála např. ukázal, že mládež se nebojí změn a reforem.

Zprávu o informacích o církvi komentoval delegát moravskoslezského seniorátu Dan Ryšavý, který poukázal na vysokou neobsazenost sborů v tomto regionu. „Máme sbory, které už neaspirují na nového kazatele či kazatelku, ale máme i takové, kolem nichž je spoustu práce, kterou jen laici neobstarají. Mám pocit, že na tomto seniorátu ulpěla jakási nálepka, kterou někdo jen tak neodstraní. A tak, milá sestro farářko, milý bratře faráři, dostaneš-li pozvánku z moravskoslezského seniorátu, tak ji hned neodkládej stranou a přijeď se aspoň podívat,“ vyzval.

V otevřené rozpravě vystoupil také boskovický farář Jiří Bureš. Ten představil návrh prohlášení synodu týkající se izraelsko-palestinského konfliktu v Gaze. Zda tento návrh synod přijme - případně v jaké podobě -, o tom se rozhodne v komisích, resp. v odpoledním sobotním bloku. Už během čtvrteční diskuse se ale ukázalo, že diskuse bude velmi náročná. 

Vedoucí tajemník Ústřední církevní kanceláře (ÚCK) Martin Balcar poděkoval všem jejím zaměstnancům a shrnul vše, co se od minulého synodu podařilo. Komentoval tak zprávu za ÚCK, prostřednictvím které ústředí "skládá účty" své církvi. Vyzdvihl také velký rozdíl mezi komunikací osobní a na sociálních sítích. „Diskuze na sociálních sítích se z principu odmítáme účastnit. Diskuze na sociálních sítích nás ničí.“ Naopak vyzdvihl dobře fungující digitalizaci církve, která je příkladem dobré praxe pro partnery v české ekumeně i v zahraničí. 

S návrhem synodní rady vystoupil Roman Mazur. Žádá synod o výklad církevních řádů. Konkrétně jde o vyjasnění role synodní rady při jejím rozhodování: zda má v určitých správních procesech (jako je například proces povolávání kazatele na sbor) právo rozhodovat obsahově - tj. posuzovat i okolnosti povolání, či zda se jedná pouze o úřední úkon, při kterém po splnění formálních náležitostí musí SR povinně vydat kladné stanovisko (aniž by obsahově cokoli posuzovala). Podle Mazura na to synodní rada v nedávných případech narazila, a žádá nyní synod o výklad čl. 4 odst. 10 Řádu pro kazatele.  

Synodní kurátor Jiří Schneider navázal na slova M. Balcara. Ocenil, jak vysokou odpovědnost za církev cítí někteří její členové. Akcentoval přitom i význam odpovědného jednání církve před státem. Jde podle něj o dvě základní témata, která se vinou letošním jednáním synodu a budeme se k nim v jednotlivých blocích stále vracet a narážet na ně.

Daniel Matějka se věnoval tématu bydlení farářů, které má na synodu přijít na řadu v sobotu. „Dlouho za bydlení faráři nic neplatili. Troufám si říct, že podle toho řada farářských bytů i vypadá.“ Ve svém návrhu chce, aby část z nájmu zůstávala k dispozici sboru na opravy.

S reakcí na synodního seniora vstoupil Vlastimil Stejskal. „Pokud byste chtěli vidět dobrý příklad slučování sborů, přijeďte k nám. Orlová byla sloučena s Českým Těšínem a je to výborná spolupráce,“ uvedl. Také poděkoval Martinu Balcarovi za vedení ústřední kanceláře, což sklidilo potlesk. Podporu synodní radě vyjádřila Eva Zadražilová. I ta sklidila potlesk.

David Nečil připomněl, že etický kodex církve zakazuje investice do zbrojního průmyslu a zbraní. Tento způsob podpory Ukrajiny, zasažené bezprecedentní ruskou agresí, je přitom klíčový. Doporučil proto, aby byla tato klauzule z etického kodexu vyňata.

V závěru tohoto bloku se synod vrací k předloženým zprávám, aby k nim vydal své stanovisko. Všechny byly přijaty. Jednání pro dnešek končí, na pořadu je však ještě bohoslužba ve sboru Praha-Jižní Město. Kázat bude předseda 36. synodu a jindřichohradecký farář Michal Kitta. Zasedání pokračuje opět v pátek od 8 hodin ráno.