Papež vyzývá faráře, aby byli „misionáři synodality"
volný překlad, deepl programem
CNS hovořila se čtyřmi faráři ze Spojených států, kteří se zúčastnili mezinárodního setkání farářů, aby získala jejich podněty pro vypracování pracovního dokumentu, který bude vodítkem pro diskuse na říjnovém druhém zasedání biskupské synody o synodalitě.
Cindy Wooden Cindy Wooden 
2. května 2024
VATIKÁN (CNS) - Papež František podepsal dopis o synodalitě za přítomnosti farářů a vyzval je, aby byli „misionáři synodality“, uvedlo několik přítomných kněží.
Otec Donald J. Planty Jr., farář kostela svatého Karla v Arlingtonu ve Virginii a jeden z amerických farářů na setkání, řekl: „Řekl nám: 'Chci, abyste si vzali tento dopis a abyste ho uvedli do praxe. Chci, abyste se o něj podělili a mluvili o něm se svými biskupy a mluvili o něm se svými bratry pastory.“
Papež dopis podepsal 2. května, když se ve vatikánské synodní aule setkal s více než 200 faráři. Setkání se uskutečnilo na závěr setkání od 29. dubna do 2. května, které bylo koncipováno jako příležitost, aby se kněží podělili o své zkušenosti a nabídli podněty pro přípravu pracovního dokumentu pro druhé říjnové shromáždění synody biskupů o synodalitě.
Otec Planty, který nějakou dobu působil ve vatikánském diplomatickém sboru a na vatikánském státním sekretariátu, řekl, že je zřejmé, že účastníky z celého světa spojuje „láska k naší kněžské identitě a kněžskému poslání“.
Je zřejmé, řekl, že někteří kněží mají problém přimět farníky, aby se otevřeli a podělili se o své naděje, sny a dovednosti - což je klíčová součást budování „synodální církve“, kde si lidé navzájem naslouchají a sdílejí odpovědnost za život farnosti a její misijní působení.

 

Kněží pracují v anglicky mluvící malé skupině 30. dubna 2024 s facilitátorkou sestrou Marií Cimpermanovou, řeholnicí Nejsvětějšího srdce Ježíšova, v rámci setkání farářů z celého světa, kteří se sešli v Sacrofanu u Říma, aby se podělili o své zkušenosti a přispěli k probíhající synodě o synodalitě. (Foto CNS/Courtesy of the Synod of Bishops)

Ve Spojených státech to není problém, řekl otec Planty. „Zvláště v zemi s anglosaskou demokratickou tradicí“ jsou lidé zvyklí sdílet své názory, a to i se svými kněžími. Vyjadřují se po mši svaté, posílají e-maily nebo telefonují do farní kanceláře.

„Kněz, který skutečně zná svou farnost, má rád své farníky, drží prst na tepu farnosti“ nejen prostřednictvím pastorační rady a finanční rady, ale „také v jiných, neformálních prostředích“, řekl. Takový farář „zná své lidi, radí se s nimi, naslouchá jim, přijímá jejich rady a nakonec se to promítá do jeho pastoračních rozhodnutí, plánování a jednání“.
Otec Clint Ressler, farář katolického kostela Panny Marie Zázračné medaile v texaském městě Texas City, řekl, že duchovní rozlišování přidává klíčový faktor, protože synodalita „není nasloucháním hlasu lidu, ale hlasu Božího v hlase lidu“.
„Nejde jen o vaše hlasy a názory,“ řekl. „Všichni musíme být ochotni jít pak hlouběji pod tyto hlasy a snažit se slyšet, co Duch mezi námi říká.“

Lidé váhají ohledně synodality, když je mylně prezentována jako diskuse o „sporných otázkách v církvi“ a „zda nejde o nějaký nový nástroj k podněcování změn v učení nebo v církevní nauce“, řekl. Když se to stane, „myslím, že je to znepokojující. Je to děsivé. Je to znepokojující,“ a některé to nechává přemýšlet: ‚Proč necháme lidi rozhodovat o tom, co chce Bůh?‘.
Otec Paul Soper, farář farností svaté Markéty Marie a svatého Denise ve Westwoodu ve státě Massachusetts a sekretář pro duchovní personál bostonské arcidiecéze, řekl, že kněží a laici, kteří mají obavy nebo strach ze synodality, se bojí různých věcí.
„Strach kněží spočívá v tom, že proces je do jisté míry nahodilý,“ řekl, a že synoda „bude tak či onak doporučovat velké změny v životě církve, které vzejdou spíše z hromady nahodilých hlasů než z jasně sledovatelného koncilního procesu“.

„Myslím, že lidé se bojí něčeho jiného,“ řekl. „Myslím, že se bojí, že je to rozhovor, který nikam nepovede. Že to nakonec bude prostě jen sbírka úvah o procesu reflexe - setkání o setkáních, chcete-li.“
Řekl však, že jeho zkušenost s evangelizací ho naučila, že „hluboké naslouchání“ nebo „kontemplativní naslouchání“, kterému učí synodní proces, je to, co katolíkům umožní porozumět příběhům druhých lidí a pozvat je do vztahu s Ježíšem a s církví nebo je do něj vrátit.
Otec Robert L. Connors, ředitel Úřadu pro starší kněze v bostonské arcidiecézi a biskupský vikář jižní oblasti arcidiecéze, řekl, že důraz synody na naslouchání může katolíkům také pomoci „naučit se umění respektu ve světě, kde je respektu velmi málo“.
A zejména ve farnostech a diecézích, kde roste rozmanitost, pomáhá podle něj synodalita lidem uvědomit si, že „jsme v tom všichni společně“.

https://www.usccb.org/news/2024/pope-calls-pastors-be-missionaries-synodality