Změna: praktický a vášnivý průvodce proměnou farností! 

volný překlad, program Deepl
1. října 2021
Titulky, Novinky, Editions de l'Emmanuel, Francie 
Rostoucí křesťanská společenství existují! Autoři této knihy jim vyšli vstříc. Na oplátku iniciovali dynamiku misijní proměny ve svých farnostech. V této knize se dělí o své intuice, zkušenosti a nadšení a ukazují nám, jak hluboce obnovit naši misijní praxi: myslet „out of box“ (Dělat věci jinak než doposud), rozvíjet novou kulturu přijetí, podporovat růst každého jednotlivce, zavádět „to podstatné“ pro křesťanský život, vytvářet misionářské učedníky... Cenný průvodce změnou našeho pohledu a odvážnou pastorační proměnou!

Při čtení této knihy vás zaujme nejen misionářský duch autorů, ale také jejich rozhodně zdůvodněný, praktický a konkrétní přístup. Claire Villemainová, novinářka, která projekt koordinovala a doprovázela autory při jejich redakční práci, vzpomíná, jak toto dobrodružství začalo: „Byla to skupina kněží a laiků, kteří si po návštěvě těchto rostoucích komunit zvykli zůstávat v úzkém kontaktu, aby tento misijní oheň udržovali a dělili se o změny v praxi. Tehdy vznikla myšlenka napsat knihu: pracovní skupina nashromáždila postřehy, analýzy a zkušenosti. Nastal čas předat je dál". První část knihy se zaměřuje na základy pastorační proměny: vnitřní obrácení, rozpoznání našich omezujících přesvědčení, spoluodpovědnost kněží a laiků a týmovou práci. Druhá část evokuje soustředné kruhy, které definují různé typy obyvatelstva, a navrhuje praktická cvičení, která vám pomohou začít.

Spoluvedoucí pastorační rady farnosti Dinard a spoluautor knihy Jean Vimal se dělí o své zkušenosti: „Pracovali jsme na všech fázích procesu misijní proměny s cílem nebýt církví, která konzervuje, ale církví, která jde na periferie. Rozvíjeli jsme také návštěvy mezi farnostmi, protože se od sebe navzájem hodně učíme. Lidé žízní po Bohu, a když se jim dáme k dispozici, někteří z nich se vydají na neuvěřitelnou cestu! Je radost evangelizovat, vydávat společně svědectví, vystoupit ze své zóny pohodlí a oslovit druhé. "
Vydali jsme se na setkání se dvěma autory: Anne France de Boissière, koučkou a ředitelkou „Transformation pastorale Alpha France“, a otcem Fabrice du Haÿs, farářem ve Vélizy, Buc, Jouy-en-Josas a Les Loges-en-Josas (78). 
Proč jste napsali tuto knihu?
Anne-France de Boissière: Bůh mi vložil do srdce neuvěřitelnou lásku k církvi. Je nás několik, kteří tuto vášeň pro církev sdílíme. S deseti kněžími, kteří jsou všichni autory této knihy, jsme se vydali navštívit rostoucí církve v Kanadě, Londýně a především ve Spojených státech. Setkali jsme se s farnostmi s velkolepým misijním ohněm!

Inspirovali jsme se, vytvořili malou skupinu a začali se pravidelně scházet, abychom sdíleli nápady na obnovu naší misijní praxe. Poté jsme všichni společně navrhli a vedli akci s názvem „Pastorační transformační konference 2021“, která se konala v lednu loňského roku. Podělili jsme se o svůj sen. Každý z nás přispěl tím, že postupně představil jeden prvek procesu růstu a naši vizi katolické církve. 
Fabrice du Haÿs: To, co jsme viděli, ve mně vyvolalo neuvěřitelné nadšení! Když jste knězem, může hrozit zoufalství, když máte před sebou kostely, které se vyprazdňují, a můžete mít pocit, že sejete do trní. Kontakt s rostoucími farnostmi byl jako závan čerstvého vzduchu a skutečně mi dodal oheň k proměně naší misijní praxe. 
Co vás na návštěvách rostoucích křesťanských společenství obzvlášť zaujalo? 
FH: To, že jsem viděl církve, které jsou zapálené pro lidi, kteří tam nejsou! O pastorační péči se uvažuje zvenčí. My obvykle uvažujeme zevnitř ven (staráme se o farníky a pak školíme misionáře). Narazili jsme například na farnost, která vznikla od nuly a nyní se v ní každou neděli schází několik tisíc lidí!

Myslím, že je to velmi biblické a hojně to nacházíme v Lukášových podobenstvích o milosrdenství: podobenství o marnotratném synovi, ztracené ovci nebo ztracené drachmě jsou příklady, kde nám Ježíš ukazuje, že mu záleží na lidech, kteří chybí: „V nebi bude větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří obrácení nepotřebují“ (Lk 15,7).
V čem je vaše cesta v církvi odlišná od pastora Ricka Warrena?
FH: Všechno je jiné! Rick Warren je americký baptistický pastor. To, co říká, je sice velmi inspirativní, ale všechno bylo třeba inkulturovat do toho, jak vypadá naše katolická církev ve Francii.

Zejména jsme hodně pracovali na místě svátostí, které jsou bránou a zároveň mohou být vnímány jako překážka.

AFB: Rick Warren chová ke katolíkům hluboké přátelství a respekt. Ví, že eucharistie je pro nás zdrojem a vrcholem našeho duchovního života. To je pro evangelíky něco zcela jiného. To nám nebrání v tom, abychom si vzájemně rozuměli. Řekl nám: „Já miluji Ježíše a vy milujete Ježíše. Možná sloužíme v různých týmech, ale budeme ve stejné lize, abychom mohli přijímat jeho milost a odpuštění.“ V tomto případě je to tak.
Co se změnilo ve vašich farnostech z praktického hlediska?
FH: Především jako kněz, moje srdce teď mnohem více bije v rytmu těch, kteří tam nejsou! Inspirováni Rickem Warrenem a jeho 5 soustřednými kruhy jsme popsali 6 kategorií: svět, dav, rodina, učedník, učedník-služebník a učedník-misionář. Pro každou z nich můžeme navrhnout malý krok navíc.

Například v naší farnosti jsme v sobotu odpoledne zavedli program „Přijďte se podívat“ pro lidi, kteří jsou od kostela vzdálenější a které bychom se neodvážili pozvat na mši svatou, protože je to pro ně na začátku cesty víry příliš velký krok. Zvláštní pozornost věnujeme také organizaci nedělní mše svaté, dbáme na kvalitu hudby, přivítání, krásu liturgie a homilie. Klíčová otázka zní: chtějí farníci zvát lidi na tuto mši? Další příklad se týká farnosti Dinard: uvědomili jsme si, že nedělní mše svatá by mohla být pro lidi, kteří jsou církvi vzdáleni, příliš velkým krokem, a proto farnost několikrát do roka nabízí „neděle ve farnosti“: mše svatá je posunuta a v 11 hodin dopoledne přivítáme ty, kteří jsou víře nejvzdálenější, koncertem, svědectvím, společenskými akcemi a časem modlitby.

AFB: Misionářský pastorační přístup, který vypracovali a rozvinuli Rick Warren a James Mallon a který představil papež František v „Evangelii gaudium“, spočívá v růstu misionářského učedníka od pozvání k misii. Je založen na různých prvcích, včetně chápání a uplatňování pěti základních prvků (modlitba/vztah s Bohem, bratrství/sounáležitost, formace, služba, misie) v diagnostickém režimu a také v režimu pastoračního rámce.
Základní myšlenkou je, že církev je živá. Kdyby byla zdravá, rostla by jako vše živé. Aby mohla růst, musíme o tělo pečovat prostřednictvím těchto 5 „základních věcí“. Rick Warren se při těchto slovech inspiruje evangelizačním ohněm prvních apoštolů: „Byli vytrvalí v apoštolském učení a společenství, v lámání chleba a modlitbách“ (Sk 2,42). To je v souladu s preferenční volbou pro chudé rozvinutou v sociální nauce církve.
Co inspiruje vaši dnešní modlitbu?
FH: „O jediné jsem prosil Hospodina, o jedinou věc, kterou hledám: přebývat v Hospodinově domě po všechny dny svého života“ (Ž 26). Chci Ježíše nabídnout světu.

AFB: „Podle vaší vzájemné lásky poznají, že jste moji učedníci.“ ( J 13, 35) 
Naše křesťanská společenství se stanou tak bratrskými a přitažlivými, tak prozářenými Kristovou láskou, že budou pro druhé dokonce provokativní! Každý, kdo na nás narazí, bude naplněn horoucí touhou připojit se k nám. 
Už teď vidím první známky, plody této proměny. To, co prožíváme, je naprosto zásadní a je to požehnání! 
Tuto knihu napsali kněží a laici z různých farností a komunit ve Francii. 
Mezi přispěvateli jsou Anne-France de Boissière, Lionel Dalle, Yves Guerpillon, Bruno de Guibert, Fabrice du Haÿs, Hugues Jeanson, Stephan Lange, Thierry de Marsac, Benoît Moradei, Luc Pialoux a Jean Vimal. S grafickou úpravou a psaním jim pomáhala novinářka Claire Villemainová.

https://emmanuel.info/paroisses-transformees-changer/