Nová studie se ptá na původ a motivaci
Studie: Mladí kněží jsou k synodální cestě spíše skeptičtí
Zveřejněno 17.05.2024
Bonn - Kdo se dnes stává knězem - a proč? A co si myslí mladí kněží? Nová studie, kterou si nechala vypracovat Německá biskupská konference, analyzovala zázemí a motivaci mladých kněží. Ta byla nyní představena.
Nová studie zjistila, že mladí kněží v Německu příliš nepodporují témata synodální cesty. Podle studie, kterou v pátek v Bonnu představilo „Centrum pro aplikovaný pastorační výzkum“ (zap) se sídlem v Bochumi, dosahují otázky týkající se přijímání žen ke svěcení nebo větší účasti laiků na církevních rozhodnutích mezi mladými duchovními souhlasného hodnocení kolem 25 až 36 procent. Více než 80 procent se naopak domnívá, že reforma církve vyžaduje více nabídek s duchovní hloubkou; přibližně 76 procent považuje za zásadní větší důraz na sdělování obsahu víry. Studie s názvem „Kdo se stává knězem“ je empirickým průzkumem o původu a motivaci současných kněží. Zadala ji Komise pro duchovní povolání a církevní služby Německé biskupské konference (DBK).
V rámci studie bylo dotazováno 847 mužů, kteří byli vysvěceni na kněze v letech 2010-2021, a 1668 mužů, kteří seminář opustili v průběhu své přípravy. Autoři studie získali odpovědi od 153 kněží a 18 bývalých kandidátů. Období výzkumu trvalo od října 2021 do února 2022. Průměrný věk respondentů byl 37 let; více než 97 % z nich vyrostlo v Německu. Sedm procent má migrační původ. Většina z nich pochází z rodin s mnoha dětmi a jsou klasicky socializováni v církvi. Celkově lze u původu mladších kněží pozorovat značné zúžení prostředí. Noví kněží pocházejí převážně z konvenčně orientovaného nebo konzervativního prostředí.
Individuálně-duchovní faktory
Podle studie hrají při volbě povolání dnešních kandidátů kněžství velkou roli individuální duchovní faktory. Velký motivační potenciál má také slavení liturgie. Otázky organizace nebo řízení naopak hrají jen menší roli.
Zároveň jsou podle studie celibát a celibát hlavními důvody, proč se mladí muži v Německu rozhodnou nestát se knězem. Přibližně 73 procent dotázaných se domnívá, že celibát je pro mladé muže velmi velkou nebo spíše velkou překážkou pro vstup do kněžství. Téměř stejný počet (72,4 procenta) uvedl jako relevantní důvod také nedostatečné přijetí celibátu ve společnosti.
Vedoucí studie a ředitel Zap, pastorační teolog Matthias Sellmann z Bochumi, zdůraznil, že studie ukazuje velkou potřebu změny směru v pastoraci povolání a ve vzdělávání kněží. Hlavním problémem je, že povolání ke kněžství se s největší pravděpodobností objevují právě v těch konstelacích, které demograficky, sociálně a uvnitř církve vysychají. Tento vzor původu bude v budoucnu jen stěží k dispozici pro nábor, protože lidové církevní prostředí mizí. Většina kněží se navíc nepovažuje za „tvůrčí vůdce; v každém případě se zdá, že většina z nich je odcizena prostředí a hodnotám moderní společnosti“. To se týká i obav z církevní reformy. Z toho lze vyvodit, že „jen málo přispějí ke společnému tvůrčímu rozvoji církve a současné společnosti“.
Tento nedostatek iniciativy ke změnám a organizaci vede k dalšímu problému, pokračoval Sellmann. Kněží usilují o kompetenční profil, který se zaměřuje na osobu a spiritualitu; většina aspektů týkajících se organizace a role kněze je však ignorována. „Mnozí chtějí být duchovními pastýři, ale ne šéfy a už vůbec ne manažery. V dlouhodobém horizontu však budou nasazováni jako manažeři stále větších a na zdroje bohatších komplexů.“ V důsledku toho budou jistě přetíženi.
Biskup Michael Gerber z Fuldy, místopředseda DBK a předseda Komise pro duchovní povolání a církevní služby, řekl, že studie poskytuje důležité informace pro práci v oblasti pastorace povolání a seminární přípravy. Na pozadí zkušeností se sexualizovaným násilím a duchovním zneužíváním v církvi lze skutečnost, že kandidáti kněžství jsou stále více povzbuzováni k rozvoji své osobnosti a praktikování vlastní spirituality, jen uvítat a podpořit.
„Význam lidské zralosti je však pro kněžské povolání zásadní také proto, že je vždy vykonáváno jako role v instituci a jako pastýř v často složitých společenských strukturách, v nichž často působí jako pastýř ve vedoucí nebo moderující roli.“ Gerber také oznámil, že práce na novém rámci kněžského vzdělávání v Německu jsou v závěrečné fázi. (časy)
Kompletní studii si můžete objednat u nakladatelství Verlag Echter. Prezentaci hlavních zjištění lze nalézt na webových stránkách DBK.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.