Požehnání chaosu
Dr. Otis Moss III se zamýšlí nad obtížemi, kterým čelíme jako jednotlivci i ve společenství:
Skutečná krize - ohrožení vás samotných nebo někoho, koho máte rádi - dokáže někdy udělat zázraky, aby soustředit mysl. Pokud máme v daném okamžiku zavedené duchovní postupy nebo jsme obdařeni inspirací, může hluk a zmatek na chvíli ustoupit a my můžeme znovu vidět to, na čem záleží. Ale ... takovou jasnost nezískáte pokaždé, když vám stoupne krevní tlak.....
V našich nejtemnějších dobách, kdy se bouřlivá úzkost, obavy a chaos přehoupnou přes celé společenství, jsou takové pocity všudypřítomné. Lidé, kteří mají děti nebo starší lidi, se obávají, že je nedokážou ochránit. Ti, kdo mají práci, se obávají, že o ni přijdou. I sledování zpráv může být příliš náročné. Lidé s duševními problémy se cítí ještě víc ohroženi. Lidé, kteří se léčí sami, to dělají stále častěji. Aktivisté, kteří pracují ve svých komunitách, si začínají říkat: "Čím víc se snažím bojovat, tím víc tlak narůstá. Hráz praská, a pokaždé, když prstem ucpu nějakou díru, objeví se dalších deset děr." A to je to, co se děje. Pronásleduje nás otázka: Kdy to skončí? ...
Přemýšlíme:

Moje cesta je příliš těžká.

Mocní se k lidem nikdy nebudou chovat správně.

Vyzkoušel jsem všechno, nedá se nic dělat.

Nemá to smysl.

Moss věří, že víra nás může v chaosu podržet:

V bouři chaosu, ztraceni ve zmatku a neladu, … je otázkou, zda existuje nějaký způsob, jak využít drsných, nepředvídatelných větrů a neúprosných proudů našeho života k tomu, abychom se dostali tam, kam skutečně chceme. Máme duchovní odvahu a praktické prostředky k tomu, abychom chaotickou energii obrátili k vlastním cílům?

Když se chopíme zmatku a násilí a zušlechtíme je, očistíme v nás něco nového, děláme to, čemu ve slovníku víry říkáme posvěcení svého chaosu. Zasvětit znamená učinit ho svatým, dát ho do služby k dobru. Při zasvěcování chaosu se do něj zapojujete, krotíte ho, pojmenováváte ho, berete to, co se zdálo být mimo kontrolu, a pověřujete ho povinností.

Genesis představuje chaos jako akt tvořivosti

Vzorem je zde samo stvoření. V Genesis [1,2] čteme, že na počátku “země byla beztvará a prázdná a nad hladinou hlubin byla tma”. Písmo začíná od uplného chaosu. Pak Bůh začíná v této beztvaré prázdnotě nacházet možnosti designu, odděluje světlo od tmy, vodu od země….. Bůh posvěcuje chaos a dává mu tvar. Představuje nám ho jako akt tvořivosti a volby. Bůh pracuje v chaotické prázdnotě, dokud nevznikne řád a světlo, a to je dobré. Příběh z Genesis nám připomíná, že prázdnota není tak prázdná, jak si myslíme. Chaos není nikdy tak chaotický, jak se obáváme.

Prameny:

Otis Moss III, Dancing in the Darkness: Spiritual Lessons for Thriving in Turbulent Times (New York: Simon & Schuster, 2023), 20, 21, 22, 25–26.

https://www.frantiskani.cz/index.php/2024/01/22/zasveceni-chaosu/