František: autorita, která není službou, je diktatura

Při modlitbě Anděl Páně papež vysvětloval, že Boží království není "trezor nebo obrněná místnost", ale může do něj vstoupit každý. Je zapotřebí trpělivost, pozornost, vytrvalost a pokora: "Poslání, které Ježíš svěřuje Petrovi, nespočívá v tom, že by zamykal dveře domu a umožňoval přístup jen několika vybraným hostům".

Poslechněte si papežovu promluvu v češtině

PAPEŽ FRANTIŠEK

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnes, na slavnost svatých apoštolů Petra a Pavla, Ježíš v evangeliu říká Šimonovi, kterému dal přezdívku Petr: "Tobě dám klíče od nebeského království" (Mt 16,19). Proto často vídáme svatého Petra zobrazeného se dvěma velkými klíči v ruce, jako na soše, která stojí zde na náměstí. Tyto klíče představují službu autority, kterou mu Ježíš svěřil do služeb celé církve. Protože autorita je služba. Autorita, která není službou, je diktaturou.

Dávejme si však pozor, abychom dobře porozuměli významu tohoto slova. Petrovy klíče jsou totiž klíči od království, které Ježíš nepopisuje jako sejf nebo pancéřovanou místnost, ale jinými obrazy: malé zrnko, drahocenná perla, skrytý poklad, hrstka kvasu (srov. Mt 13,1-33), tedy jako něco vzácného a cenného, ano, ale zároveň malého a nenápadného. K jeho dosažení tedy není třeba operovat mechanismy a bezpečnostními zámky, ale pěstovat ctnosti, jako je trpělivost, pozornost, stálost, pokora, služba.

Poslání, které Ježíš svěřuje Petrovi, tedy nespočívá v tom, aby zamykal dveře domu a umožnil přístup jen několika vybraným hostům, ale aby ve věrnosti Ježíšovu evangeliu pomohl všem najít cestu dovnitř. Mohou vsoupit všichni, všichni, všichni.
Petr to bude dělat po celý svůj život, věrně, až do mučednické smrti, poté, co jako první zakusil na vlastní kůži, ne bez námahy a s mnoha pády, radost a svobodu, které plynou ze setkání s Kristem. Byl první, kdo Ježíši otevřel dveře, musel se obrátit a pochopit, že autorita je služba, a to pro něj nebylo snadné. Jen si vzpomeňte: hned poté, co Ježíšovi řekl: "Ty jsi Kristus", ho Mistr musel pokárat, protože odmítl přijmout proroctví o jeho umučení a smrti na kříži (srov. Mt 16,21-23).

Petr dostal klíče od Království ne proto, že by byl dokonalý, ne, je hříšník, ale protože byl pokorný a upřímný a Otec mu dal upřímnou víru (srov. Mt 16,17). Proto se spoléhal na Boží milosrdenství, a tak mohl podporovat a posilovat, jak byl žádán, i své bratry (srov. Lk 22,32).

Dnes se můžeme sami ptát: Pěstuji v sobě touhu vstoupit s Boží milostí do jeho království a být s jeho pomocí jeho pohostinným správcem i pro druhé? A nechávám se kvůli tomu "brousit", zjemňovat, modelovat Ježíšem a jeho Duchem, Duchem, který přebývá ve mě, v každém z nás?

Kéž nám Maria, Královna apoštolů, a svatí Petr a Pavel svými modlitbami vyprosí, abychom si navzájem byli průvodci a oporou při setkání s Pánem Ježíšem.

https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2024-06/angelus-29-6-24.html