Vedoucí pracovníci vytvářejí lidem podmínky pro realizaci jejich povolání a potenciálu
Sestry a bratři v Kristu,
I když může chvíli trvat, než ho objevíme, a často zjistíme, že má v průběhu času různé podoby a formy, doufejme, že jsme našli nějaký smysl pro povolání, smysl pro to, že nám Bůh dal dech a bytí v tomto světě, v této době a pro účel, který zahrnuje a přesahuje život sám. Je to naše "proč", náš způsob, jak dát svému životu smysl, jak orientovat své hodnoty a priority a jak nás nasměrovat spíše tím než oním směrem. I když se můžeme obejít bez pocitu poslání nebo účelu, jeho absence nás může nechat bez kormidla a bez jiskry smyslu a motivace, které obohacují život a pomáhají nám zvládat oběti a chvíle těžkostí.
Možná, že jako děti máme vzácný dar vytušit určitou kariéru a realizovat tuto vizi s jediným a nerozděleným srdcem. Většina z nás se možná přistihne, že nějakou dobu přemýšlí a bloudí, zkouší různé verze té či oné cesty, která nám umožní využít a rozvíjet naše nadání, uživit se a něčím přispět světu. Někteří z nás jdou cestou, která napodobuje to, co dělali naši rodiče před námi. Někteří z nás se rozhodnou pro pravý opak. Někteří z nás zažívají zvláštní výzvu, která přichází s tím, že mají mnoho darů a nemohou si vybrat. A někteří z nás se snaží vidět v sobě vůbec nějaký potenciál. Mnozí z nás potřebují někoho, kdo v nás uvidí to něco, co my prostě nevidíme.
Když se Ježíš setkává s Ondřejem, Petrem, Jakubem a Janem, není to poprvé, co se s nimi setkává. Viděl je, jak mezi sebou škádlí, možná dokonce soupeří jako konkurenční obchodníci o větší úlovek a větší úlovek na trhu. Vidí jejich energii, obětavost, způsob, jakým se starají o své sítě a loď, jejich oddanost rodinám a komunitě. Nejsou odborníky na nic jiného než na rybolov, ale Ježíš v nich vidí potenciál pro něco víc, možná dokonce výjimečného. A jak to správný vedoucí dělá, vytváří jim podmínky, aby si ujasnili a prohloubili svůj smysl pro povolání, aby si uvědomili a naplnili svůj potenciál.
Jako vedoucí lidí máme samozřejmě cíle, které musíme splnit, a poslání, které musíme naplnit. Doufejme však, že jsme na svých cestách učení se vedení zjistili, že z dlouhodobého hlediska se cíle a poslání nejlépe plní skrze lidi, kteří v rámci možností žijí své povolání a přispívají k němu z hloubi své bytosti. Nejefektivnější lídři jsou bystří, co se týče potenciálu a omezení druhých, a zároveň se přiklánějí k tomu, aby věřili ve schopnosti lidí. Vytvářejí příležitosti, které člověka posouvají mimo jeho komfortní zónu, a zároveň mu nabízejí dostatečnou podporu v podobě zdrojů, mentoringu a povzbuzení. Efektivní vedoucí pracovníci chápou, kdy je třeba být při poskytování zpětné vazby mírný a kdy naopak nekompromisní, a že veškerý nejdůležitější "rozvoj lidí" probíhá v kontextu důvěryhodného, osobního vztahu po delší dobu.
Když přemýšlíme o tom, jak Ježíš vyzývá rybáře, aby "přišli a viděli", riskuje a vydává se s nimi na cestu. Toto doprovázení vytváří podmínky pro to, aby se z těchto rybářů stali Pánovi přátelé, rybáři mužů a žen, učedníci a budoucí základy církve. Jak se v našem vedení podobně angažujeme v trpělivém a obratném doprovázení našich lidí? Kde bychom mohli čerpat inspiraci od Ježíše, když kráčíme po boku těch, kteří se nám hlásí, a vnímáme jejich povolání, schopnosti a kompetence alespoň do určité míry jako odpovědnost, kterou neseme jako vedoucí?
Sourozenci na společné cestě,
David a tým rozlišujících vedoucích
https://us18.campaign-archive.com/?u=c036a4bd9f4ba7b4161c0d982&id=fa3bae79fa