Předposlední meditace P. Radcliffa pojednává o autoritě. Abychom nenarušili myšlenkovou linii textu, ponecháváme v pracovním překladu slovo „autorita“ i tam, kde jsme spíše zvyklí překládat slovem „moc“ (například v citacích z Písma svatého).

Náš rozhovor nemůže být plodný, dokud neuznáme, že každý z nás mluví s autoritou. Všichni jsme pokřtěni v Krista: kněze, proroka a krále. Když se Mezinárodní teologická komise zabývá pojmem sensus fidei, cituje sv. Jana: „vy však jste dostali pomazání od Svatého a všichni máte vědění“, „pomazání, které jste [od Krista] dostali, ve vás zůstává a nemáte zapotřebí, aby vás někdo poučoval“ (Jan 2,20.27; jeruz. překlad).

Mnoho laiků bylo při přípravě synody udiveno zjištěním, že jim někdo naslouchá, nejspíš vůbec poprvé. Zpochybňovali svou vlastní autoritu a ptali se: „Skutečně mám co nabídnout?“ (B.2.53). Ale nejsou to pouze laici, kdo postrádá autoritu. Celá Církev je zasažena krizí autority. Jeden asijský biskup si stěžoval, že nemá žádnou autoritu. Řekl: „kněží jsou totálně nezávislí bossové, kteří mě vůbec neberou na vědomí.“ I mnozí kněží říkají, že ztratili veškerou autoritu. Zdiskreditovaly nás skandály sexuálního zneužívání.

Celý svět trpí krizí autority. Ztratily ji všechny instituce. Politická scéna, právo, tisk, ti všichni cítí, jak autorita upadá. Zdá se, že autorita vždy patří jiným: buď diktátorům, kteří se na mnoha místech dostávají k moci, nebo novým médiím, celebritám a influencerům. Svět hladoví po hlasech, které by se s autoritou vyjadřovaly ke smyslu našeho života. Hrozí, že vakuum zaplní nebezpečné hlasy. Našemu světu nevládne autorita, ale kupecké vztahy – dokonce i v rodinách, na univerzitách, v Církvi.

Jak by Církev mohla získat zpět ztracenou autoritu a oslovit náš svět, který hladoví po pravdivém hlasu? Lukáš vypráví, že když Ježíš učil, „žasli nad jeho učením, protože mluvil s autoritou“ (Lk 4,32). Přikazuje zlým duchům a oni ho poslouchají. Stejně tak vítr a moře. Má dokonce autoritu povolat svého mrtvého přítele zpět do života: „Lazare, pojď ven!“ (Jan 11,43). A v závěru Matoušova evangelia zazní slova: „Je mi dána veškerá autorita na nebi i na zemi“ (Mt 28,18).

Zhruba uprostřed synoptických evangelií, v Cesareji Filipově, dochází k masivní krizi autority. Ve srovnání s ní nestojí naše současné krize za řeč. Ježíš sděluje svým nejbližším přátelům, že musí jít do Jeruzaléma, kde bude trpět, bude zabit a vstane z mrtvých. A oni to nepřijmou. Ježíš je tedy bere s sebou na horu a je před nimi proměněn.
Jeho autorita se odhaluje v jeho slávě, ve svědectví Mojžíše a Eliáše. Je to autorita, která se dotýká jejich uší a očí, jejich srdcí a myslí, jejich představivosti. Konečně mu teď naslouchají.

Petr je plný radosti: „Je dobře, že jsme tady!“ (Mk 9,5). Proslulou větou to vyjádřil Teilhard de Chardin /1881–1955/: „Radost je neomylným znamením přítomnosti Boží.“ To je ta radost, o níž dnes ráno mluvila sr. Maria Ignazia. Radost Mariina. Bez radosti nemá nikdo z nás žádnou autoritu. Nikdo neuvěří mrzutému křesťanovi! V události Proměnění proudí radost ze tří zdrojů: z krásy, dobroty a pravdy. Můžeme zmínit i jiné podoby autority. Instrumentum laboris akcentuje autoritu chudých, je zde také autorita tradice a autorita hierarchie s její službou jednotě.

Dnes ráno bych rád poukázal na to, že autorita je mnohočetná a vzájemně posilující. Nejde o žádné soupeření, jako kdyby laici mohli mít více autority pouze tehdy, když jí ubereme biskupům, nebo jako když se takzvaní konservativci přetahují o autoritu s progresisty. Mohli bychom být v pokušení svolávat oheň na ty, které považujeme za své oponenty, jako učedníci v dnešním evangeliu (Lk 9,51-56). Ale v Trojici není žádná rivalita. Otec, Syn a Duch Svatý nesoupeří o moc. Ani mezi čtyřmi evangelii nepanuje žádná soutěživost…

K našemu bezradnému světu promluvíme s autoritou tehdy, pokud na synodě překonáme konkurenční způsoby existence. Tehdy rozpozná svět hlas pastýře, který svolává k životu. Vraťme se znovu ke scéně Proměnění na hoře a pozorujme vzájemné působení různých podob autority.

http://www.karmel.cz/index.php/aktuality/ze-sveta/1932-autorita