V tisku se občas objeví konstatování, že není jednoduché smířit se s církví. V době postu a při posledních událostech v litoměřické diecézi je vidět, že je to stále velké téma láska k církvi a zároveň schopnost vidět v pravdě její slabosti a také Boží působení.

 

Usmíření s církví
Katolický týdeník 07/2005
Nové číslo KT je uvedeno rozhovorem s Vojtěchem Kodetem na téma odpuštění, smíření s církví. Několik typů lidí "nesmířených" představuje jáhen Max Kašparů.

Jsme smíření s církví?

... "Sám jste řekl, že ne každá kritika je špatná. Někdo se ale poctivě snaží o dobro, a je umlčen, jakmile začne kritizovat nešvary v církvi.

Je samozřejmě třeba se nejen za problémy modlit, ale také být pravdiví sami k sobě a říkat si v lásce navzájem pravdu. Ještě těžší je učit se kritiku přijímat - a to i pro nás kněze. Myslím si, že je lépe se mezi sebou pohádat a pak se zase usmířit než přecházet konflikty křečovitými úsměvy nebo trpitelským stáhnutím se do sebe, případně sektářským uzavřením se ve skupince stejně smýšlejících, kde nenarážíme na nesouhlas. Nechtějme usměvavé vztahy, které nejsou skutečným životem, ve kterých nedokážeme jeden druhému říci pravdu do očí. První krok ke smíření je být pravdivý i k vlastní slabosti."